Lyžák
Antonie Michalová
Je pět hodin, časně z rána,
Já se škrábu z postele.
Kufry mám už zabalené,
Protože je neděle.
I tak po domě hbitě běhám,
Navzdory všem námitkám.
Zbytek věcí marně hledám,
Dala jsem je nevím kam.
Už do auta nasedáme,
a pak auto střídá bus.
Teď už není čas jít zpátky,
Před námi je cesty kus.
Na lyžák jsme dorazili,
Sněhu je tu tak tak málo.
Ale zítra, tak v to doufám,
Bude ho víc, než dnes se zdálo.
Když poprvé nazuju lyže,
Ups, na nich se nedá stát.
Srovnat nohy, a být tiše,
Musím úču poslouchat.
Po pár dnech už to i umím,
Jak zahnout a zpomalit.
Ve středu však priorita,
sněhuláka postavit.
Nesněží a nefouká,
Počasí nám přeje.
Poslední dny na horách,
A tak nádherně je.
Už je pátek a s ním konec
Zrovna mě to bavilo.
Už se sice těším domů,
ale je to stejně škoda,
že to tady skončilo.