Nebudeme předstírat, že distanční výuku už bychom velmi rádi vyměnili za prezenční. Téměř každému z nás, mluvím za třídu 3.B, už chybí nejen vzájemná komunikace, ale i diskuse nad různými školními problémy, řešení zapeklitých slovních úloh atd. Ne, že bychom se ale nudili, to
v žádném případě! Domácí výuku si zpestřujeme nejen povinným pobytem na čerstvém vzduchu, ale také různými projekty, zajímavými úkoly a referáty, do kterých mohou děti zapojovat všechny členy rodiny, pokud jim to zrovna čas a chuť dovolí. Vzdělávání praxí se zapojením smyslů a nejbližšího okolí, výuka jen skrze obrazovky neumožní.
Můžeme se pochlubit zajímavým projektem o vesmíru /viz. fotogalerie/, do jehož vypracování se zapojovali s velkou chutí i rodiče a sourozenci. Výsledné práce jsou opravdu nápadité a zdařilé. Nesmím zapomenout ani na výtvarné práce do soutěže NP Podyjí na téma „Mé toulky přírodou“ /viz.fotogalerie/, při nichž si celá rodina vyrazila do zimní krajiny a své postřehy pak, nejen děti, malovali či kreslili volnou technikou na papír. Rovněž projekt „Náš třídní atlas hub“ potěšil všechny houbaře, kteří už se nemohou dočkat, až se svými košíky vyrazí do lesů na svá oblíbená místa plná kozáků, klouzků
nebo křemenáčů. Ale i jedovaté muchomůrky červené a nejedlé hřiby žlučníky už bezpečně poznáme a víme, že je máme v lese nechat pro zvířátka a v žádném případě do nich nebudeme kopat nebo je jinak ničit. Při, určitě ne posledním, projektu „Malý zahradník“ jsme se pustili do pozorování klíčení různých semen, jelikož jaro už nám klepe na vrátka a každý dobrý zahradník si už musí pomalu připravovat a plánovat, co letos na své zahrádce zasadí nebo zaseje. Děti měly za úkol poskytnout semínkům vše, co potřebují ke svému životu. Po jarních prázdninách se společně podíváme na časosběrný fotografický materiál a budeme společně diskutovat o tom, jak se jim na projektu pracovalo.
V této nelehké době je ale nejvíce potřeba udržovat si fyzickou, psychickou a sociální kondici. Hlava se vyčistí i baterky se nejlépe dobíjejí venku a pokud to situace dovolí, tak určitě spolu. Už J.A.Komenský ve své „Velké didaktice“ říká, že se lidé mají učiti, pokud nejvíce možno, ne nabývati rozumu z knih, nýbrž z nebe, země, dubů a buků, tj. znáti a zkoumati věci samy a ne pouze cizí pozorování a doklady o věcech.
Nezapomínejme tedy, že děti velmi snadno rozpoznají nejen to, co jim říkáme či zadáváme, ale i to, s jakou náladou vše děláme. I učení na dálku by nás mělo bavit, přesto, že nemůžeme být spolu, můžeme stále něco smysluplného tvořit a navzájem se o sobě něco nového dozvídat. Součástí vzdělávání by mělo být i umění předávat radost z objevování, hravost, tajemno, zájem a chuť se ptát.
Mgr. Jana Pavlů