AFRIKA

• třetí největší světadíl, 30,5 mil km²

• nejteplejší světadíl

• nejsevernější bod – Bílý mys, nejjižnější bod – Střelkový mys, nejzápadnější bod – Zelený mys, nejvýchodnější bod – mys Hafun

• členitost : Atlantský oceán, Indický oceán, Středozemní moře, Rudé moře

- Madagaskar, Kanárské ostrovy, Kapverdské ostrovy

- Somálský poloostrov, Velká a Malá Syrta

- Guinejský záliv, Adenský záliv

- Gibraltarský průliv, Mosambický průliv, Suezský průplav

• povrch: spíše rovinatý a hornatý

- Kilimandžáro – Uhuru (5895 m), Dračí hory, Atlas, Etiopská vysočina

- pouště: Sahara, Kalahari, Namib

• vodstvo:

• řeky – Nil (nejdelší), Kongo (nejvodnatější), Niger, Zambezi (Viktoriiny vodopády), Orange

- jezera – Viktoriino, Tanganika, Malawi, Čadské

- obyvatelstvo: 1 miliarda

sever – europoidní – Arabi

jih – negroidní – černoši

• náboženství: islám, křesťanství, přírodní náboženství

BIOSFÉRA

• živý obal Země (veškeré organismy na Zemi)

• organismy vytvářejí společenstva

• společenstvo všech organismů na určitém místě = biocenóza, rostlinstvo = fytocenóza, živočichové = zoocenóza

• ekosystém = soubor všech organismů, neživých složek a vztahů mezi nimi

• ekologie = věda o vztazích mezi organismy navzájem a organismy a okolím

• na Zemi několik základních ekosystémů = biomů, jsou rozloženy podle teplotních pásů, ve kterých se nacházejí

• teplotní pásy: polární, mírný, tropický a přechodné – subpolární a subtropický

• základní biomy na Zemi:

1. tropický deštný les:

• rovníkové oblasti

• teplo a vlhko

• Amazonie, Kongo, jihovýchodní Asie

• stromy, keře, liány, orchideje

• ptáci (papoušci, kolibříci), opice, žáby, hmyz, tygr, jaguár, levhart,……

2. savana

• tropické oblasti

• období sucha a období dešťů

• Afrika, Austrálie, Střední a Jižní Amerika

• trávy, ojediněle stromy (baobab, akácie)

• antilopa, zebra, pštros, buvol, žirafa, lev, gepard, hroch, hyena,……….

3. pouště

• všechny podnebné pásy

• sucho !!!!

• písečné, kamenité, polární pustiny

• velbloud, štíři, hadi, surikata, fenek, ……….

• kaktusy, aloe, agáve

• místa na poušti, kde je voda = oáza (datlovník)

4. lesy mírného pásma

• čtyři roční období

• liška, vlk, medvěd, prase, jelen, srnec, veverka,……..

• stromy (buk, jedle, dub, habr, bříza), keře, trávy, kapradiny, mechy, houby,……

5. tajga

• severský jehličnatý les

• Kanada, Rusko

• vlk, medvěd, los, rys …….

• jehličnaté stromy (borovice, smrk, modřín)

6. stepi

• mírný pás

• obdoba savan

• Evropa, Asie, Severní Amerika = prérie, Jižní Amerika = pampa

• čtyři roční období, sucho

• trávy

• kůň, osel, bizon, lama, zajíc, křeček, sysel, vlk, kojot, sup, orel,………..

7. tundra

• subpolární pás

• dlouhá polární zima, krátké polární léto

• lišejníky, mechy, nízké trávy, plazivé dřeviny

• sob, polární liška, polární zajíc

8. polární pustiny

• poušť v polárním pásu

• věčný led a sníh

• lední medvěd, tučňák, tuleň, lachtan, mrož,…………

9. šelfová moře

• moře kolem pobřeží

• řasy, trávy

• korálové útesy, sasanky, měkkýši, krabi, klaun, koník,………..

10. volný oceán

• žralok, delfín, kosatka, tuňák, želva, plejtvák,……………..

HYDROSFÉRA

= vodní obal Země (veškerá voda na Zemi)

1. oceány, moře

• jsou navzájem propojené

• tvoří světový oceán

• 97,5% veškeré vody

• moře okrajová a vnitřní

• největší – Korálové moře

• části moří a oceánů:

• ostrov = menší část pevniny obklopená vodou (Grónsko)

• poloostrov = část pevniny, která vybíhá do moře (Arabský poloostrov)

• záliv = část moře, zabíhající do pevniny (Bengálský)

• průliv = úzký pruh vody spojující dvě vodní plochy

• průplav = uměle vytvořený průliv (Suezský, Panamský)

• pohyby moře:

• příliv a odliv – způsobeny přitažlivostí Měsíce, střídají se po 6 hodinách

• příboj (vlny) – způsobeny větrem

• mořské proudy – způsobeny rozdílnou teplotou a slaností oceánů

2. ledovce

• stlačené vrstvy sněhu

• jsou vždy na pevné zemi

• jsou v nich 2% vody na světě (a zároveň 69% sladké vody)

• pevninský ledovec – tvoří se za sněžnou čárou (čára, za níž už sníh neroztává), Antarktida, Grónsko

• horský ledovec – tvoří se nad sněžnou čárou – Himaláje, Alpy

3. voda na pevnině

a) vodní toky

• pramen, potůček, potok, říčka, řeka, ústí

• přítoky pravé a levé (určujeme, když se postavíme po proudu řeky)

• povodí – území, ze kterého všechna voda stéká do jedné řeky

• úmoří – území, ze kterého všechny řeky tečou do jednoho moře

b) jezera

• přirozené nádrže stojaté vody

• podle původu: sopečná, v příkopové propadlině, ledovcová, zbytek po moři

• podle přítoků: průtočná, bezodtoká, bezpřítoká

• podle vody: slaná, sladká, smíšená, hořká

100. umělé vodní nádrže

• přehrady – výroba elektřiny, rekreace, zavlažování, ochrana před povodněmi

• rybníky – chov ryb, rekreace

500. bažiny (mokřady, slatiny)

• trvale zamokřená místa s vysokou hladinou spodní vody

e) podpovrchová voda

• půdní a podzemní (podzemní může být minerální)

ČAS, ČASOVÁ PÁSMA

• čas je stanoven pohyby Země
• 1 den = délka otočení Země kolem své osy
• 1 rok = doba oběhu Země kolem Slunce
• místní čas = čas v určitém místě stanovený podle Slunce (nepoužívá se)
• světový čas = čas na nultém poledníku
• časové pásmo = pás se stejným časem
• na Zemi je celkem 24 časových pásem, každé má 15º
• sousední pásma se liší o jednu hodinu
• datová mez = 180º délky, mění se čas i datum

ZKOUMÁNÍ VESMÍRU

• Aristoteles – středem vesmíru je Země, Země je kulatá
• Mikuláš Koperník – středem vesmíru je Slunce
• Giordano Bruno – vesmír je nekonečný, Země ani Slunce nejsou jeho středem, byl upálen
• další významní astronomové: Galileo Galilei, Johannes Kepler, Isaac Newton, Albert Einstein
• zkoumání Sluneční soustavy:
• 1957 – první umělá družice Sputnik 1
• 1957 – Sputnik 2 (pes Lajka)
• 1961 – Jurij Gagarin
• 1963 – Valentina Těreškovová
• 1969 – Neil Armstrong, Edwin Aldrin
• 1978 – Vladimír Remek

GLÓBUS, MAPA

• glóbus – zmenšený model Země, není zkreslený
• mapa – zmenšený obraz zemského povrchu přenesený do roviny, je zkreslený
• měřítko – udává, kolikrát jsme zemský povrch zmenšili (např. 1 : 40 000 000 – povrch jsme zmenšili 40 000 000 krát, 1 cm na mapě = 40 000 000 cm ve skutečnosti = 400 km ve skutečnosti)
• zeměpisná síť – myšlené čáry, zakreslené na mapě nebo glóbu, patří sem poledníky a rovnoběžky
• rovnoběžky – kružnice rovnoběžné s rovníkem (= hlavní rovnoběžka)

• určují severní a jižní zeměpisnou šířku
• 0º – 90º zeměpisné šířky

• poledníky – polokružnice procházející oběma póly

• hlavní poledník = nultý poledník = greenwichský poledník
• určují západní a východní zeměpisnou délku
• 0º – 180º zeměpisné délky

• pomocí poledníků a rovnoběžek určujeme zaměpisnou polohu

1. tropický pás

• den i noc celý rok stejné – 12 hodin

2. polární pás

• půl roku polární den, půl roku polární noc

3. mírný pás

• délka dne a noci se v průběhu roku mění

• jarní rovnodennost – 21. března, den i noc 12 hodin

• letní slunovrat – 21. června, den 16 hodin, noc 8 hodin

• podzimní rovnodennost – 23. září, den i noc 12 hodin

• zimní slunovrat – 21. prosince, den 8 hodin, noc 16 hodin

STAVBA ZEMĚ

• Země se skládá ze tří částí:

• jádro – vnitřní pevné (železo) a vnější kapalné, poloměr 3400 km, teplota 5000ºC

• plášť – vnitřní a střední plastický, vnější pevný

• kůra – oceánská do 20 km, pevninská do 80 km

• kůra a vnější vrstva pláště tvoří litosféru = kamenný obal Země

• litosféra je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plastickém plášti

• na rozhraní mezi nimi jsou oblasti s častým výskytem zemětřesení a sopečné činnosti

• na litosférických deskách se nachází:

• světadíly (kontinenty):

  Asie

Amerika

Afrika

Antarktida

Evropa

Austrálie

• oceány:

Tichý

Atlantský

Indický

Jižní

Severní ledový

z učebnice str. 50 vypsat nejznámější sopky světadílů:

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

• Slunce – střed Sluneční soustavy, hvězda střední velikosti, 109x větší než Země

• teplota – jádro 15 mil. º C, na povrchu 5 500º C

• planety: a) vnitřní – Merkur, Venuše, Země, Mars

  • pomalu se otáčí kolem své osy

  • rychle obíhají kolem Slunce

  • malé, pevné

  • málo měsíců

b) vnější – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

• rychle se otáčí kolem své osy

• pomalu obíhají kolem Slunce

• velké, plynné (kapalné)

• velký počet měsíců

• prstence

• Měsíc – přirozená družice země

• teplota ve dne 130º C, v noci -170º C

• pohyby Měsíce: a) kolem Slunce 365 a 1/4 dne

b) kolem Země 28 dní

c) kolem své osy 28 dní

• fáze Měsíce – změny vzhledu na naší obloze (jak velká část je osvětlena Sluncem), 1. čtvrť , úplněk, 3. čtvrť, nov

• Země – tvar geoid – nepravidelná koule

• rovníkový poloměr 6378 km

• poledníkový poloměr 6356 km

• délka rovníku 40 000 km

• zemská osa = myšlená přímka, která prochází oběma póly a středem země, je nakloněná

• pohyby Země: a) kolem Slunce 365 a 1/4 dne – střídání ročních období

  b) kolem své osy 24 hodin – střídání dne a noci

VESMÍR

• je veškerá hmota a prostor kolem Země (včetně Země)

• vznik – Velký třesk, asi 15 mld. let

• patří sem: hvězdy

planety

planetky (asteroidy)

měsíce

komety

meteory

vesmírný prach

temná hmota

• hvězda = žhavá plynová koule, svítí a hřeje

• planeta = chladné těleso, obíhá kolem hvězdy

• planetka = malá planeta

• měsíc = přirozená družice planety

• meteor = těleso, které shoří v atmosféře

• meteorit = těleso, které dopadne na zemský povrch (povrch jiné planety, měsíce)

• kometa = těleso ze dvou částí, jádra a ohonu

Zeměpisné vědy

• zeměpis = geografie

• patří sem:

1. fyzická geografie – studuje krajinné sféry (atmosféra, hydrosféra, biosféra,…)

2. socioekonomická geografie – studuje hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, služby)

3. regionální geografie – studuje jednotlivé oblasti světa (světadíly, státy, kraje,…)

4. kartografie – tvorba map

5. meteorologie – věda o počasí

6. klimatologie – věda o podnebí