Státy Austrálie

AUSTRALSKÝ SVAZ

  • původně britská trestanecká kolonie

  • od roku 1901 Australský svaz (federální konstituční monarchie)

  • člen Commonwealthu (= Britské společenství národů)

  • hl. město Canberra

  • královna Alžběta II., v zemi zastupována guvernérem

  • 6 spolkových států

  • velká města: Sydney, Melbourne, Perth, Adelaide, Brisbane

  • vyspělý průmyslový a zemědělský stát

  • nerostné suroviny: černé uhlí, železná ruda, zlato, diamanty, opály, ropa, zemní plyn, měď, olovo, zinek, cín, uran, ….

  • průmysl: hutnický, chemický, strojírenský, textilní, potravinářský

  • zemědělství: pšenice (světová obilnice), ječmen, rýže, bavlník, zelenina, ovoce, vinná réva, tabák, chov ovcí

PAPUA – NOVÁ GUINEA

  • bývalá kolonie, od r. 1901 člen Australského svazu, v r. 1975 samostatný stát, člen Commonwealthu

  • rozvojový zemědělský stát: banány, káva, kakao, kokosové ořechy, cukrová třtina, chov dobytka

  • nerostné suroviny: zlato, platina, stříbro, měď, ropa

  • možný rituální kanibalismus

OCEÁNIE

  • oblast Tichého oceánu mezi obratníky

  • souostroví:

a) Melanésie – Fidži, Šalamounovy ostrovy, Nová Kaledonie, …

b) Polynésie – Nový Zéland, Havaj, Cookovy ostrovy, Velikonoční ostrov, Společenské

ostrovy (Tahiti), …

c) Mikronésie – Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, …

NOVÝ ZÉLAND

  • vyspělý stát s vysokou životní úrovní

  • člen Commonwealthu

  • hlavní město: Wellington

  • zemědělská země: chov ovcí a skotu, pšenice, kukuřice, ječmen, hrách, jablka, vinná réva), lov ryb, chov korýšů

zásoby nerostného bohatství

AFRIKA – OBLASTI

AFRIKA – OBLASTI

  1. severní Afrika

a) středomořské státy

    • Egypt (Káhira), Libye (Tripolis), Tunisko (Tunis), Alžírsko (Alžír), Maroko (Ribát)

    • evropský styl života

    • obyvatelstvo hlavně kolem pobřeží a v povodí Nilu (říční oáza)

    • turistika

    • ropa, zemní plyn, fosfáty

    • pšenice, bavlník, datlová palma, olivovník, citrusy, chov ovcí a velbloudů

    • chemický a textilní průmysl

b) saharské státy

    • Mauritánie, Mali, Niger, Čad, Súdán (Chartúm), nezávislé území Západní Sahara

    • obyvatelstvo v oázách

    • velmi chudá oblast, špatné podmínky pro zemědělství, málo nerostných surovin, téměř žádný průmysl

  1. západní a střední Afrika

    • především kolem Guinejského zálivu a Sahel – travnatý pás mezi Saharou a tropickým deštným lesem

    • vývoz vzácného dřeva (eben, mahagon)

    • kávovník, kakaovník, kaučukovník, kokosová palma

    • chudé státy – nestabilní vlády, války, nemoci (ebola)

    • Nigérie – nejlidnatější stát Afriky

  1. východní Afrika

    • Somálský poloostrov

    • Etiopie, Keňa, Tanzánie, Somálsko

    • somálská litosférická deska (zbytek na africké desce) – zemětřesení, sopečná činnost

    • savany – národní parky (Serengeti) – turistika

    • pastevectví, banánovník, kávovník, kukuřice

    • husté osídlení, války (uprchlické tábory) – velmi chudé

  1. jižní Afrika

    • dva nejbohatší africké státy – Jihoafrická republika (Pretoria) a Botswana

    • obrovské nerostné bohatství – diamanty, zlato, uran, železná ruda, měď, černé uhlí,…..

    • citrusy, vinná réva, tabákovník, bavlník, pšenice,…

    • smíšené obyvatelstvo (rasismus zrušen v r. 1989), epidemie AIDS

    • rozvinutý průmysl

    • patří sem i Madagaskar (Madagaskarská republika) – odlišná příroda i obyvatelstvo

AFRIKA

AFRIKA

  • třetí největší světadíl, 30,5 mil km²

  • nejteplejší světadíl

  • nejsevernější bod – Bílý mys, nejjižnější bod – Střelkový mys, nejzápadnější bod – Zelený mys, nejvýchodnější bod – mys Hafun

  • členitost : Atlantský oceán, Indický oceán, Středozemní moře, Rudé moře

- Madagaskar, Kanárské ostrovy, Kapverdské ostrovy

- Somálský poloostrov, Velká a Malá Syrta

- Guinejský záliv, Adenský záliv

- Gibraltarský průliv, Mosambický průliv, Suezský průplav

  • povrch: spíše rovinatý a hornatý

- Kilimandžáro – Uhuru (5895 m), Dračí hory, Atlas, Etiopská vysočina

- pouště: Sahara, Kalahari, Namib

  • vodstvo:

  • řeky – Nil (nejdelší), Kongo (nejvodnatější), Niger, Zambezi (Viktoriiny vodopády), Orange

- jezera – Viktoriino, Tanganika, Malawi, Čadské

- obyvatelstvo: 1 miliarda

sever – europoidní – Arabi

jih – negroidní – černoši

  • náboženství: islám, křesťanství, přírodní náboženství

BIOSFÉRA

BIOSFÉRA

  • živý obal Země (veškeré organismy na Zemi)

  • organismy vytvářejí společenstva

  • společenstvo všech organismů na určitém místě = biocenóza, rostlinstvo = fytocenóza, živočichové = zoocenóza

  • ekosystém = soubor všech organismů, neživých složek a vztahů mezi nimi

  • ekologie = věda o vztazích mezi organismy navzájem a organismy a okolím

  • na Zemi několik základních ekosystémů = biomů, jsou rozloženy podle teplotních pásů, ve kterých se nacházejí

  • teplotní pásy: polární, mírný, tropický a přechodné – subpolární a subtropický

  • základní biomy na Zemi:

      1. tropický deštný les:

      • rovníkové oblasti

      • teplo a vlhko

      • Amazonie, Kongo, jihovýchodní Asie

      • stromy, keře, liány, orchideje

      • ptáci (papoušci, kolibříci), opice, žáby, hmyz, tygr, jaguár, levhart,……

      1. savana

      • tropické oblasti

      • období sucha a období dešťů

      • Afrika, Austrálie, Střední a Jižní Amerika

      • trávy, ojediněle stromy (baobab, akácie)

      • antilopa, zebra, pštros, buvol, žirafa, lev, gepard, hroch, hyena,……….

      1. pouště

    • všechny podnebné pásy

    • sucho !!!!

    • písečné, kamenité, polární pustiny

    • velbloud, štíři, hadi, surikata, fenek, ……….

    • kaktusy, aloe, agáve

    • místa na poušti, kde je voda = oáza (datlovník)

  1. lesy mírného pásma

    • čtyři roční období

    • liška, vlk, medvěd, prase, jelen, srnec, veverka,……..

    • stromy (buk, jedle, dub, habr, bříza), keře, trávy, kapradiny, mechy, houby,……

  1. tajga

    • severský jehličnatý les

    • Kanada, Rusko

    • vlk, medvěd, los, rys …….

    • jehličnaté stromy (borovice, smrk, modřín)

  1. stepi

  • mírný pás

  • obdoba savan

  • Evropa, Asie, Severní Amerika = prérie, Jižní Amerika = pampa

  • čtyři roční období, sucho

  • trávy

  • kůň, osel, bizon, lama, zajíc, křeček, sysel, vlk, kojot, sup, orel,………..

  1. tundra

    • subpolární pás

    • dlouhá polární zima, krátké polární léto

    • lišejníky, mechy, nízké trávy, plazivé dřeviny

    • sob, polární liška, polární zajíc

  1. polární pustiny

  • poušť v polárním pásu

  • věčný led a sníh

  • lední medvěd, tučňák, tuleň, lachtan, mrož,…………

  1. šelfová moře

  • moře kolem pobřeží

  • řasy, trávy

  • korálové útesy, sasanky, měkkýši, krabi, klaun, koník,………..

  1. volný oceán

  • žralok, delfín, kosatka, tuňák, želva, plejtvák,……………..

HYDROSFÉRA

HYDROSFÉRA

= vodní obal Země (veškerá voda na Zemi)

  1. oceány, moře

  • jsou navzájem propojené

  • tvoří světový oceán

  • 97,5% veškeré vody

  • moře okrajová a vnitřní

  • největší – Korálové moře

  • části moří a oceánů:

  • ostrov = menší část pevniny obklopená vodou (Grónsko)

  • poloostrov = část pevniny, která vybíhá do moře (Arabský poloostrov)

  • záliv = část moře, zabíhající do pevniny (Bengálský)

  • průliv = úzký pruh vody spojující dvě vodní plochy

  • průplav = uměle vytvořený průliv (Suezský, Panamský)

  • pohyby moře:

  • příliv a odliv – způsobeny přitažlivostí Měsíce, střídají se po 6 hodinách

  • příboj (vlny) – způsobeny větrem

  • mořské proudy – způsobeny rozdílnou teplotou a slaností oceánů

  1. ledovce

  • stlačené vrstvy sněhu

  • jsou vždy na pevné zemi

  • jsou v nich 2% vody na světě (a zároveň 69% sladké vody)

  • pevninský ledovec – tvoří se za sněžnou čárou (čára, za níž už sníh neroztává), Antarktida, Grónsko

  • horský ledovec – tvoří se nad sněžnou čárou – Himaláje, Alpy

  1. voda na pevnině

a) vodní toky

  • pramen, potůček, potok, říčka, řeka, ústí

  • přítoky pravé a levé (určujeme, když se postavíme po proudu řeky)

  • povodí – území, ze kterého všechna voda stéká do jedné řeky

  • úmoří – území, ze kterého všechny řeky tečou do jednoho moře

b) jezera

  • přirozené nádrže stojaté vody

  • podle původu: sopečná, v příkopové propadlině, ledovcová, zbytek po moři

  • podle přítoků: průtočná, bezodtoká, bezpřítoká

  • podle vody: slaná, sladká, smíšená, hořká

      1. umělé vodní nádrže

  • přehrady – výroba elektřiny, rekreace, zavlažování, ochrana před povodněmi

  • rybníky – chov ryb, rekreace

      1. bažiny (mokřady, slatiny)

  • trvale zamokřená místa s vysokou hladinou spodní vody

e) podpovrchová voda

  • půdní a podzemní (podzemní může být minerální)

ČAS

ČAS, ČASOVÁ PÁSMA

 

  • čas je stanoven pohyby Země
  • 1 den = délka otočení Země kolem své osy
  • 1 rok = doba oběhu Země kolem Slunce
  • místní čas = čas v určitém místě stanovený podle Slunce (nepoužívá se)
  • světový čas = čas na nultém poledníku
  • časové pásmo = pás se stejným časem
  • na Zemi je celkem 24 časových pásem, každé má 15º
  • sousední pásma se liší o jednu hodinu
  • datová mez = 180º délky, mění se čas i datum

Vesmír, Glóbus a mapa – suplování

ZKOUMÁNÍ VESMÍRU

  • Aristoteles – středem vesmíru je Země, Země je kulatá
  • Mikuláš Koperník – středem vesmíru je Slunce
  • Giordano Bruno – vesmír je nekonečný, Země ani Slunce nejsou jeho středem, byl upálen
  • další významní astronomové: Galileo Galilei, Johannes Kepler, Isaac Newton, Albert Einstein
  • zkoumání Sluneční soustavy:
  • 1957 – první umělá družice Sputnik 1
  • 1957 – Sputnik 2 (pes Lajka)
  • 1961 – Jurij Gagarin
  • 1963 – Valentina Těreškovová
  • 1969 – Neil Armstrong, Edwin Aldrin
  • 1978 – Vladimír Remek

 

 

 

GLÓBUS, MAPA

 

  • glóbus – zmenšený model Země, není zkreslený
  • mapa – zmenšený obraz zemského povrchu přenesený do roviny, je zkreslený
  • měřítko – udává, kolikrát jsme zemský povrch zmenšili (např. 1 : 40 000 000 – povrch jsme zmenšili 40 000 000 krát, 1 cm na mapě = 40 000 000 cm ve skutečnosti = 400 km ve skutečnosti)
  • zeměpisná síť – myšlené čáry, zakreslené na mapě nebo glóbu, patří sem poledníky a rovnoběžky
  • rovnoběžky – kružnice rovnoběžné s rovníkem (= hlavní rovnoběžka)
          • určují severní a jižní zeměpisnou šířku
          • 0º – 90º zeměpisné šířky
  • poledníky – polokružnice procházející oběma póly
          • hlavní poledník = nultý poledník = greenwichský poledník
          • určují západní a východní zeměpisnou délku
          • 0º – 180º zeměpisné délky

  • pomocí poledníků a rovnoběžek určujeme zaměpisnou polohu

Trvání dne a noci na Zemi

  1. tropický pás

  • den i noc celý rok stejné – 12 hodin

  1. polární pás

  • půl roku polární den, půl roku polární noc

  1. mírný pás

  • délka dne a noci se v průběhu roku mění

  • jarní rovnodennost – 21. března, den i noc 12 hodin

  • letní slunovrat – 21. června, den 16 hodin, noc 8 hodin

  • podzimní rovnodennost – 23. září, den i noc 12 hodin

  • zimní slunovrat – 21. prosince, den 8 hodin, noc 16 hodin

STAVBA ZEMĚ

STAVBA ZEMĚ

  • Země se skládá ze tří částí:

  • jádro – vnitřní pevné (železo) a vnější kapalné, poloměr 3400 km, teplota 5000ºC

  • plášť – vnitřní a střední plastický, vnější pevný

  • kůra – oceánská do 20 km, pevninská do 80 km

  • kůra a vnější vrstva pláště tvoří litosféru = kamenný obal Země

  • litosféra je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plastickém plášti

  • na rozhraní mezi nimi jsou oblasti s častým výskytem zemětřesení a sopečné činnosti

  • na litosférických deskách se nachází:

  • světadíly (kontinenty):

    Asie

Amerika

Afrika

Antarktida

Evropa

Austrálie

  • oceány:

Tichý

Atlantský

Indický

Jižní

Severní ledový

z učebnice str. 50 vypsat nejznámější sopky světadílů:

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

  • Slunce – střed Sluneční soustavy, hvězda střední velikosti, 109x větší než Země

      • teplota – jádro 15 mil. º C, na povrchu 5 500º C

  • planety: a) vnitřní – Merkur, Venuše, Země, Mars

                  • pomalu se otáčí kolem své osy

                  • rychle obíhají kolem Slunce

                  • malé, pevné

                  • málo měsíců

b) vnější – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

            • rychle se otáčí kolem své osy

            • pomalu obíhají kolem Slunce

            • velké, plynné (kapalné)

            • velký počet měsíců

            • prstence

  • Měsíc – přirozená družice země

    • teplota ve dne 130º C, v noci -170º C

    • pohyby Měsíce: a) kolem Slunce 365 a 1/4 dne

b) kolem Země 28 dní

c) kolem své osy 28 dní

    • fáze Měsíce – změny vzhledu na naší obloze (jak velká část je osvětlena Sluncem), 1. čtvrť , úplněk, 3. čtvrť, nov

  • Země – tvar geoid – nepravidelná koule

      • rovníkový poloměr 6378 km

      • poledníkový poloměr 6356 km

      • délka rovníku 40 000 km

      • zemská osa = myšlená přímka, která prochází oběma póly a středem země, je nakloněná

      • pohyby Země: a) kolem Slunce 365 a 1/4 dne – střídání ročních období

        b) kolem své osy 24 hodin – střídání dne a noci

VESMÍR

VESMÍR

  • je veškerá hmota a prostor kolem Země (včetně Země)

  • vznik – Velký třesk, asi 15 mld. let

  • patří sem: hvězdy

planety

planetky (asteroidy)

měsíce

komety

meteory

vesmírný prach

temná hmota

  • hvězda = žhavá plynová koule, svítí a hřeje

  • planeta = chladné těleso, obíhá kolem hvězdy

  • planetka = malá planeta

  • měsíc = přirozená družice planety

  • meteor = těleso, které shoří v atmosféře

  • meteorit = těleso, které dopadne na zemský povrch (povrch jiné planety, měsíce)

  • kometa = těleso ze dvou částí, jádra a ohonu

ZEMĚPISNÉ VĚDY

Zeměpisné vědy

  • zeměpis = geografie

  • patří sem:

      1. fyzická geografie – studuje krajinné sféry (atmosféra, hydrosféra, biosféra,…)

      2. socioekonomická geografie – studuje hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, služby)

      3. regionální geografie – studuje jednotlivé oblasti světa (světadíly, státy, kraje,…)

      4. kartografie – tvorba map

      5. meteorologie – věda o počasí

      6. klimatologie – věda o podnebí