SMYSLOVÁ SOUSTAVA

SMYSLOVÁ SOUSTAVA

  • umožňuje vnímat změny prostředí

  • smyslové orgány = čidla

  • smyslové buňky = receptory

  1. HMAT

  • mnoho druhů hmatových tělísek (chlad, teplo, tah, tlak, bolest), sídlo v kůži (ve škáře)

  1. ČICH

  • čichové buňky v horní části nosní sliznice

  • zachycují molekuly plynů

  • informace předávají přímo do mozku

  • rychlá a úplná adaptace (přestáváme vnímat vůni nebo pach)

  1. CHUŤ

  • chuťové pohárky na jazyku a patře

  • zachycují molekuly tekutin

  • základní chuti: hořká, slaná, sladká, kyselá (někdy se uvádí pátá – umami)

  • čich a chuť se navzájem ovlivňují, vytvářejí kombinovaný vjem, při ztrátě čichu dochází i ke ztrátě chuti

  1. SLUCH

  • sluchové buňky ve vnitřním uchu

  • podnětem jsou tlakové vlny (zvuk)

  • ucho se dělí na tři části

  • vnější ucho = boltec a zvukovod

  • střední ucho = bubínek, tři sluchové kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek (nejmenší kost v těle) a Eustachova trubice (spojnice ucha a nosohltanu)

  • vnitřní ucho = hlemýžď (kostěný, v něm blanitý, na něm sluchové buňky), 3 polokruhovité chodby a vejčitý a kulovitý váček, vše uloženo v labyrintu kosti skalní, vyplněno tekutinou

  • v chodbách a váčcích je uloženo rovnovážné ústrojí, vnímá polohu a pohyb hlavy, silným podrážděním vzniká mořská nemoc

  • přenos zvuku – zvukové vlny projdou zvukovodem, rozkmitají bubínek a sluchové kůstky, ty přenesou kmitání na tekutinu ve vnitřním uchu, podráždí vlásky na sluchových buňkách, nervem do mozku

  • s věkem sluchové buňky odumírají (staří lidé špatně slyší)

  • nemoci sluchu – nedoslýchavost, hluchota, tinitus
  1. ZRAK

  • nejdůležitější smysl, zprostředkovává 80% informací

  • tyčinky a čípky (zrakové buňky) na sítnici

  • podnětem světlo

  • oko je uloženo v očnici, chráněno obočím a víčky, skládá se ze tří vrstev

  • bělima – vnější, tuhá, udržuje tvar oka, vpředu přechází v průhlednou rohovku

  • cévnatka – prokrvená, výživa oka, v přední části přechází v řasnaté těleso (drží čočku a mění její tvar – zaostřování) a duhovku, uprostřed otvor – zornice (reaguje na světlo zužováním a rozšiřováním)

  • sítnice – zde jsou tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění) – ty jsou soustředěny v místě nejostřejšího vidění = žlutá skvrna, místo, kde vychází zrakový nerv nemá žádné buňky = slepá skvrna

  • vnitřek oka je vyplněn sklivcem (průhledná rosolovitá hmota)

  • přídavné oční orgány = okohybné svaly, slzná žláza, spojivka
  • nemoci zraku: krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, daltonismus, šeroslepost, slepota

 

ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY II

ENDOKRINNÍ SOUSTAVA

  • funkce: řídí a koordinuje činnost všech orgánů pomocí chemických látek – hormonů
  • skládá se z endokrinních žláz = žláz s vnitřní sekrecí = žláz s vnitřním vyměšováním, tyto žlázy nemají vývod, jejich výměšky = sekrety = hormony se dostávají přímo do krve (na rozdíl od žláz s vnější sekrecí, které mají vývod do jiného orgánu nebo na povrch těla – játra, potní žlázy,…..)
  • patří sem:

 

  • HYPOFÝZA (podvěsek mozkový)
  • zavěšen na spodině mezimozku
  • rozdělen na dva laloky:
  • neurohypofýza – vylučuje do krve hormony, které vznikají v mezimozku:
  • oxytocin – ukončuje těhotenství (způsobuje stahy děložního svalstva), má vliv na produkci mateřského mléka
  • adenohypofýza– vznikají zde hormony, které řídí činnost ostatních endokrinních žláz a dále růstový hormon – poruchy růstu (nanismus, gigantismus, akromegalie)

 

  • EPIFÝZA (šišinka)
  • umístěna na spodině mezimozku
  • kontroluje 24-hodinový cyklus

 

  • ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
  • umístěna v hrtanu na štítné chrupavce
  • vylučuje hormon thyroxin – kontroluje metabolismus v těle
  • k činnosti potřebuje jód, při nedostatku v těhotenství – kreténismus

 

  • PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA
  • umístěna na zadní straně štítné žlázy
  • kontroluje metabolismus vápníku a fosforu

 

  • SLINIVKA BŘIŠNÍ
  • umístěna v břiše
  • funguje jako žláza s vnější sekrecí (enzymy) i vnitřní sekrecí – inzulin – ovlivňuje vstřebávání cukru z krve, při nedostatku cukrovka (diabetes)

 

  • NADLEDVINKY
  • umístěny nad ledvinami
  • skládají se ze dvou částí:
  • kůra – řídí metabolismus cukru, vody a minerálních látek
  • dřeňadrenalin – pomáhá tělu zvládat zátěžové situace (stres)

 

  • POHLAVNÍ ŽLÁZY
  • varlata – umístěna v šourku
  • vylučují hormon testosteron – působí na růst mužských pohlavních orgánů a rozvoj sekundárních pohlavních znaků, agresivitu
  • vaječníky – umístěny v pánevní dutině
  • vylučují dva hormony – estrogeny – růst pohlavních ženských orgánů, rozvoj sekundárních pohlavních znaků, vliv na otěhotnění
  • progesteron – zajišťuje co nejlepší podmínky během těhotenství

ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY

  • řídí vše, co se v organismu děje

  • na řízení se podílí především nervová soustava a endokrinní soustava

NERVOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: řídí, reguluje a koordinuje činnost všech orgánů pomocí přenosu vzruchů
  • základní vlastnost: dráždivost
  • základní stavební jednotka: neuron
  • místo předávání informací: synapse (zápoj) – neurit jednoho neuronu se dotýká dendritu nebo těla jiného neuronu
  • dělí se na dvě části:
  • obvodová nervová soustava (nervy):
  • vegetativní (útrobní) – vychází z míchy, je jich hodně a vedou ke všem vnitřním orgánům
  • míšní – vychází z míchy, 31 párů, vedou ke kosternímu svalstvu a kůži
  • mozkové – vychází z mozku, 12 párů, inervují hlavu a krk, patří sem např. nerv zrakový, okohybný, sluchový, trojklaný (oblast oka, horní a dolní čelisti – žvýkací svaly), bloudivý (bolest z vnitřních orgánů)
  • centrální nervová soustava:
  • mícha – nervová trubice, prochází páteří od týlního otvoru ke druhému bedernímu obratli, centrum nejjednodušších nepodmíněných reflexů
  • mozek – uložen v lebce, kryt třemi mozkovými plenami (1 tvrdá, 2 měkké), mezi nimi mozkomíšní mok
  • části mozku:
  • prodloužená mícha – centrum dýchání a srdeční činnosti
  • mozeček – rovnováha a koordinace pohybů, jemná motorika, lze snadno ochromit alkoholem
  • most Varolův – spojuje zadní a přední část mozku
  • střední mozek – nejmenší část mozku, vede z něj okohybný nerv, centrum pro zrakové a sluchové nepodmíněné reflexy
  • mezimozek – propojení nervové a endokrinní soustavy, centrum pro termoregulaci, 24 – hodinový cyklus, hlad, žízeň, útočné a obranné reakce, sexuální chování
  • koncový mozek – dvě polokoule (hemisféry), které jsou kryty šedou kůrou mozkovou, rozdělen na laloky (týlní, temenní, čelní a spánkový), centrum pro zrak, chuť, sluch, čich, kožní citlivost, řeč, podmíněné reflexy (učení, myšlení)
  • nemoci nervové soustavy: záněty nervů, encefalitida, psychické poruchy (schizofrenie, maniodepresivní porucha), Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie,…..

Krycí soustava

KRYCÍ SOUSTAVA

  • kůže – největší orgán lidského těla (asi 1,8 m², 7% hmotnosti těla)

  • funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

  • stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo

  • pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

  • škára: vazivové buňky + kolagen + elastin

  • vyrůstají z ní kožní útvary – vlasy, chlupy, vousy, nehty

  • obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

  • volná nervová zakončení (bolest)

  • speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, sídlo hmatu

  • podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin

  • umožňuje pohyb kůže

  • může obsahovat tukové buňky (podkožní tuk)

  • poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

  • nemoci kůže: ekzémy, lupénka, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

Vylučovací soustava

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

  • funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

  • stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

  • ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

  • nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

  • vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

  • složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

  • moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

  • nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

  • prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

  • jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO2, vodní pára)

VÝŽIVA

VÝŽIVA

  • 3 základní druhy živin:

  • bílkoviny (15%) – stavební látky (růst, obnova buněk), enzymy, hormony, krevní bílkoviny,…..

  • živočišné – maso, mléko, vejce

  • rostlinné – luštěniny

  • tuky (25%) - zdroj energie, součást buněčných membrán, důležité pro vitamíny rozpustné v tucích, přebytek se ukládá do tukových buněk

  • živočišné – sádlo, máslo

  • rostlinné – oleje, margaríny (ořechy, slunečnice, olivy, řepka, mák,………)

  • cukry (60%) – nejrychlejší zdroj energie, jediný zdroj energie pro nervovou soustavu, přebytek se přeměňuje na tuk

  • ovoce, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina,…..

  • dále v potravě musí být:

  • vláknina – nestravitelná, udržuje správnou funkci střev, veškerá rostlinná potrava (ovoce a zelenina, celozrnné potraviny)

  • vitamíny – katalyzátory chemických reakcí – A, B, C, D, E, K,……..

  • minerální látky – vápník, železo, hořčík, sodík, zinek, jód,………..

  • voda – asi 2 litry denně

CHOROBY, NEMOCI A PORUCHY TRÁVICÍ SOUSTAVY

  • žaludeční vředy: odkrytí žaludeční sliznice a její samonatrávení
  • onemocnění dutiny ústní a zubů
  • zrychlená × zpomalená peristaltika
  • střevní neprůchodnost: mechanická příčina, ochrnutí střevní svaloviny, křeče, zánět pobřišnice
  • divertikuly: vychlípeniny střevní stěny
  • Crohnova choroba: zúžení, záněty
  • syndrom dráždivosti tračníku: chronický průjem
  • polypy: tlusté střevo, dědičné (>50 let), mohou vyústit v rakovinu
  • střevní infekce: přemnožení bakterie Escherichia coli, porušení střevní mikroflóry (např. po ATB terapii)
  • apendicitis: 7–10 centimetrů, při zánětu nutno odstranit
  • hemoroidy: mohou prasknout a krvácet
  • rakovina: různé části TS (od ústní dutiny až po tlusté střevo)
  • zánět žlučového měchýře
        • Játra a alkohol

  • i jednorázově velká zátěž
  1. fáze: steatóza (vratné): v hepatocytech se ukládá více tuků
  2. fáze: alkoholová hepatitida: zvětšení jater, zánět jaterních buněk
  3. fáze: cirhóza (nevratné!): vytváření zjizvené vazivové tkáně (fibróza), zmenšování jater, zvětšení břicha, poškození funkce, zánik jaterní tkáně

 

TRÁVICÍ SOUSTAVA

TRÁVICÍ SOUSTAVA

  • funkce: přijímání potravy, trávení = metabolismus (přeměna látek, získávání živin a energie), odstraňování nestravitelných zbytků

  • stavba trávicí soustavy:

  • dutina ústní – mechanické zpracování potravy (zuby, jazyk) a chemické zpracování potravy (sliny)

  • zuby – mléčné (20 – 2 1 0 2, nemají kořeny) a trvalé (32 – 2 1 2 3)

  • hltan, jícen – posouvání potravy (peristaltika = pohyb trávicí trubice, kterým se potrava posouvá)

  • žaludek – mechanické zpracování (stahy žaludku) i chemické – žaludeční šťáva = voda, hlen, kyselina chlorovodíková a enzym pepsin (rozkládá bílkoviny)

  • tenké střevo: dvanáctník – 30 cm, ústí sem vývod slinivky břišní a žlučníku, lačník a kyčelník střevní šťáva – rozkládání cukrů, tuků i bílkovin, vstřebávání živin do krve (odchází do jater), plocha střev je zvětšena výběžky = klky

  • tlusté střevo: slepé střevo – přechod mezi tenkým a tlustým střevem, má červovitý výběžek appendix, tračníky vzestupný, příčný a sestupný – vstřebávání vody do krve, na zbytky potravy působí kvasinky a hnilobné bakterie – mění je na výkaly

  • konečník – plní se výkaly, uzavřen svěračem s řitním otvorem, po naplnění defekační reflex

Součástí trávicí soustavy jsou dále žlázy:

  • 3 páry slinných žláz (podčelistní, podjazykové a příušní) – sliny – enzym ptyalin – rozkládá škrob na jednodušší cukry, ústí do dutiny ústní

  • játra – největší žláza v těle, mají mnoho funkcí: odstraňují z těla jedovaté látky, probíhá zde metabolismus, vznik energie (teplo), zásobárna látek (železo, glykogen = zásobní živočišný cukr), ukládání některých jedovatých látek, obsahují žlučové buňky – vznik žluči, žlučovými kanálky se dostává do žlučového měchýře, odtud žlučovodem do dvanáctníku, kde emulguje tuky

  • slinivka břišní -vylučuje pankreatickou šťávu, ve které jsou enzymy na rozkládání bílkovin (trypsin), cukrů i tuků, ústí do dvanáctníku

DÝCHACÍ SOUSTAVA

  • funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
  • stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

  • dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
  • celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
  • frekvence dýchání – asi 15x za minutu
  • nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
  • prevence – otužování, nekouření
  • úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

  • funkce: zajišťuje oběh krve
  • orgány: srdce + cévy
  1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník
      • hmotnost asi 250 – 300 g
      • stahuje se = systola a ochabuje = diastola
      • počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min
      • dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
      • levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
      • každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
      • z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
      • chlopně zabraňují zpětnému toku krve
      • při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
      • v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
      • tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

  1. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

        • vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

        • vedou krev do srdce
        • v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

        • zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

  1. malý = plicní krevní oběh

    • krev se zde okysličuje

    • pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

  1. velký = tělní krevní oběh

    • zde krev předává kyslík tkáním

    • levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

    • je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

    • srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

  1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

  2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

    • při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

    • přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

    • pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

    • pokud možno používáme ochranné rukavice

  1. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

  2. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!

TĚLNÍ TEKUTINY

TĚLNÍ TEKUTINY

  • udržují stálé vnitřní prostředí lidského organismu

  • patří sem krev, tkáňový mok a míza

  • KREV

  • roznáší kyslík, živiny, vodu, hormony, enzymy,…..

    • odvádí odpadní látky

    • obranyschopnost

    • termoregulace

    • složení: krevní plazma (55%) – voda (90%), organické látky (9%, krevní bílkoviny, živiny, vitamíny, hormony,….), anorganické látky (1%, soli)

    • červené krvinky (44%) : – nemají jádro, žijí jen 3 měsíce

          • přenáší kyslík a oxid uhličitý

          • vznikají v kostní dřeni

          • zanikají ve slezině, játrech, mízních uzlinách

          • obsahují červené krevní barvivo hemoglobin (obsahuje železo, váže se na něj kyslík)

          • 4,5 mil./1mm³ ženy, 5,5 mil./1 mm³ muži

          • nedostatek = anémie (chudokrevnost)

    • bílé krvinky (1%) : – mnoho typů

        • boj proti infekcím, cizorodým látkám

        • vznikají v mízních uzlinách a kostní dřeni

        • zanikají ve slezině a mízních uzlinách

        • 6 – 8 tisíc/1 mm³

  • krevní destičky: – bezjaderné úlomky buněk

        • podílí se na srážení krve: přeměna fibrinogenu na vláknitý fibrin, vzniká krevní koláč (fibrin + destičky + krvinky) a krevní sérum (plazma)

        • vznikají v kostní dřeni, životnost asi 10 dní, zánik ve slezině

        • asi 300 tisíc/1 mm³

  • krevní skupiny: 4 typy – A, B, AB a 0

        • objevitel český lékař Jan Janský

        • krevní skupina 0 = univerzální dárce

        • krevní skupina AB = univerzální příjemce

        • v krvi mnoho dalších bílkovin = faktorů, nejznámější Rh-faktor ( např. A+ nebo A-)

  • choroby krve: anémie (chudokrevnost, nedostatek červených krvinek), hemofilie (krvácivost, nedostatek krevních destiček), leukémie (nadbytek nefunkčních bílých krvinek)

  • mezi tělní tekutiny patří dále tkáňový mok – tekutina v tkáních (v podstatě krevní plazma), z tkání je odváděn mízními cévami zpět do krve

  • v mízních cévách se tato tekutina nazývámíza (lymfa), prochází mízními uzlinami, zde je obohacována o bílé krvinky

POHYBOVÁ SOUSTAVA

SOUSTAVA POHYBOVÁ

  • funkce: zajišťuje pohyb

  • skládá se z kosterních svalů – příčně pruhovaná svalová tkáň

  • na povrchu svalů je vazivová blána povázka

  • sval se skládá ze svalového bříška a svalových úponů ( = šlachy = hlavy)

  • svaly se dělí podle: funkce – natahovače a ohybače

tvaru – kruhové, dvojhlavé, trojhlavé, čtyřhlavé

umístění – svalstvo hlavy a krku, trupu, končetin

  • energii získávají svaly z cukrů a tuků, v případě nouze z jater, kde je uložen zásobní živočišný cukr glykogen

OPĚRNÁ SOUSTAVA

OPĚRNÁ SOUSTAVA

  • funkce: opora těla

ochrana vitřních orgánů

určení některých tělesných rozměrů

tvorba krevních buněk

zásobárna minerálních látek (Ca)

  • vznik kostí: v zárodečném vývoji z chrupavek a vaziva ukládáním nerostných látek procesem kostnatění = osifikace, potřebujeme vápník, fosfor a vitamín D

  • při nedostatku křivice (dětství), osteoporóza (dospělost)

  • růst kostí: do délky z růstových chrupavek, do šířky z okostice, z ní se také hojí zlomeniny

  • spojení kostí: vazivem = švy, lebeční kosti

chrupavkou – žebra a hrudní kost

srůstem – kost křížová (srostlá z obratlů)

kloubem – jediné pohyblivé spojení, ramenní kloub

  • typy kostí: ploché (žebra, lopatka)

dlouhé (stehenní, klíční)

krátké (články prstů)

nepravidelné (zápěstní, obratle)

KOSTRA

  • skládá se ze dvou částí:

  1. osová kostra

a) lebka

      • tabulka z učebnice str. 28 (tabulka)

b) páteř

      • 2x esovitě prohnutá (vzpřímená chůze)

      • skládá se z obratlů: krční (7), hrudní (12), bederní (5), kost křížová (srostlá z 5 obratlů), kostrč (srostlá ze 4 – 5 obratlů)

      • žebra – 12 párů, vzadu kloubně připojených k hrudním obratlům, dělí se na žebra pravá (7 párů, připojené k hrudní kosti), nepravá (3 páry, připojené k sedmému páru) a volná (2 páry)

      • hrudní kost – plochá kost ze tří částí

  1. kostra končetin

    • učebnice str. 30 – 31 (obrázky + popis nebo stačí napsat kosti)

ČLOVĚK

TKÁNĚ

  • buňka = základní stavební jednotka každého organismu

  • tkáň = soubor buněk stejného tvaru a funkce

  • typy tkání:

  1. epitel (tkáň krycí a výstelková)

  • kryje tělo a vnitřní orgány

  • vystýlá dutiny

  • nemá mezibuněčné prostory

  • jednovrstevná i více vrstevná, epitel dlaždicový, válcovitý, cylindrický, řasinkový…..

  1. svalová tkáň

  • je smrštitelná

  • zajišťuje pohyb člověka a orgánů

  • příčně pruhovaná – tvořena vlákny, ovládáme ji vlastní vůlí, velmi výkonnná, ale krátkodobě, kosterní svaly a svěrače

  • hladká – tvořena svalovými buňkami, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony slabé, ale dlouhodobé, vnitřní orgány

  • srdeční – tvořena buňkami spojenými do vláken, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony vysoké a dlouhodobé, srdce

  1. pojivová tkáň

  • mnoho mezibuněčné hmoty

  • spojuje orgány, kryje je, opora těla

  • vazivová – v mezibuněčné hmotě jsou vlákna, hodně kolagenu a elastinu, jsou z ní šlachy, vazivové blány, podkožní vazivo, zvláštní typy – tuková tkáň a krev

  • chrupavčitá – pružná mezibuněčná hmota, buňky v pouzdrech po dvou, je v kloubech, spojuje některé kosti, ušní boltec, špička nosu

  • kostní – v mezibuněčné hmotě jsou anorganické látky (fosforečnan vápenatý), tvoří kostru

  1. nervová tkáň

  • je dráždivá

  • přenáší vzruchy (informace)

  • buňky s výběžky

  • nervy, mozek, mícha

PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

Vývoj člověka

  1. Australopithecus

  • před 4-5 mil.let

  • jižní Afrika

  • chůze po dvou

  • začal jíst maso (zvětšování mozku, zplošťování břicha)

  1. Homo habilis (člověk zručný)

  • lépe zachází s nástroji, sám je nevyrábí

  1. Homo erectus (člověk vzpřímený)

  • před 1,8 mil. Let

  • vyšší postava, větší mozek, zploštělý hrudník

  • v Africe, rozšířil se do Evropy a Asie

  • technická inteligence – vyrábí nástroje

  • sociální inteligence – počátek řeči (tzv. „dětská řeč“), spolupráce s ostatními

  1. Homo sapiens neanderthalensis

  • před 200 000 let

  • oděv, oheň – osídlil i zaledněná území

  • řeč

  • sociální cítění – staral se o raněné, nemocné, staré

  1. Homo sapiens sapiens

  • před 90 000 let

  • první nálezy označovány jako člověk předvěký, člověk kromaňonský

  • vyrábí nástroje, ale i ozdobné předměty (sošky, šperky) z různých materiálů,

např. hlína, kosti, parohy

  • maluje

  • rozšířil se z Afriky do celého světa, vytlačil neandrtálce

  • vlivem podnebí se vytvořily tři rasy:

a) negroidní – černá pleť, oči, kudrnaté, černé vlasy

silné rty, široký nos

Afrika, Austrálie

b) mongoloidní – žlutá až hnědočervená pleť, šikmé, černé oči, rovné, černé vlasy

část Asie, Amerika – Eskymáci, Indiáni, Číňané, Japonci,…

dnes nejpočetnější lidský typ

 c) europoidní – světlá až snědá pleť, různé barvy očí i vlasů

Evropa, Indie, Arabský poloostrov, severní Afrika

      • mísením všech tří typů ras vznikají míšenci: mulati (a+c)

zambové (a+b)

mesticové (b+c)

SYSTÉM

říše:        živočišná
kmen:        strunatci
podkmen:    obratlovci
třída:        savci
podtřída:    živorodí
nadřád:    placentálové
řád:        primáti
podřád:    vyšší primáti
nadčeleď:    hominoidi
čeleď:        hominidi (Hominidae)
podčeleď:     lidé (Homininae)
rod:        člověk (Homo)
druh:        člověk moudrý (Homo sapiens)
poddruh:    Homo sapiens sapiens
(člověk rozumný, vyspělý, současný…….)

hominoidi = giboni + hominidi
hominidi = orangutani + homidi
homidi = gorily + šimpanzi + homini (lidé)

ETOLOGIE

ETOLOGIE

  • etologie = věda o chování živočichů (včetně člověka)

  • vznik počátkem 20. století

  • zakladatel Konrad Lorenz (rakouský lékař a biolog)

  • základní metoda výzkumu = pozorování

  • druhy chování:

  1. chování vrozené – nemusí se učit

a) nepodmíněný reflex – např. sací, polykací, dýchací, ……

b) instinkt – lov, stavění hnízda, .

  1. chování získané

a) vtištění – mládě si zapamatuje rodiče (pach, podoba, hlas)

b) přivykání – živočich nereaguje na pro něj nevýznamné podněty (vysavač)

c) podmíněné reflexy – reakce, která souvisí s nevýznamným podnětem (slinění)

d) tradice – přenos naučeného chování z jedince na jedince i na další generaci

e) vhled – náhlé řešení složité siuace

f) generalizace – z několika informací si živočich utvoří vlastní závěr (myšlení) – primáti

  • význam etologie:

    • domestikace

    • záchrana ohrožených druhů

    • lékařství

REFERÁT

Referát DOMESTIKACE

 

  • vyber si dva domestikované živočichy, u každého z nich vyhledej a zapiš tyto údaje:
  • z jakého původního druhu živočicha byl domestikován
  • kdy byl domestikován
  • kde byl domestikován
  • proč byl domestikován
  • mohou být i další zajímavosti o domestikovaném druhu
  • soubor bude obsahovat minimálně dva obrázky – původního živočicha a domestikovaného živočicha
  • formát souboru je libovolný (textový dokument, prezentace,…)

 

  • referát zašli na mail sabatovam@seznam.cz, v předmětu bude referát a případně jméno žáka, pokud není jasné z mailové adresy, obsahovat bude dvě přílohy (soubory se dvěmi domestikovanými živočichy)
  • zašli do neděle 29.9.2019   23:59