G E O L O G I E

• geologie je věda o Zemi, zabývá se změnami zemského povrchu v průběhu všech geologických období

• tyto změny jsou způsobeny geologickými ději

1. Vnitřní geologické děje

• vycházejí z toho, co se děje uvnitř Země

• patří sem:

1. pohyby litosférických desek

• litosféra = kamenný obal Zeme, je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plášti – vznik a zánik světadílů ((první prakontinent – Pangea)

• desky se od sebe oddalují – vznik oceánských hřbetů, nebo se k sobě přibližují a jedna se podsouvá pod druhou, vznikají:

a) ostrovní oblouky – oceánská deska pod oceánskou, Mikronésie, Melanésie, Polynésie, Antily, Sundy,……

b) pobřežní pásemná pohoří – oceánská pod pevninskou, Kordillery, Andy, Skandinávské pohoří,…

100. vnitrozemská pásemná pohoří – vnitrozemská pod vnitrozemskou, Himaláje, Karpaty, Alpy, Ural,…….

2. horotvorné pohyby

   - pohyby vrstev hornin, které vznikají díky bočnímu a svislému tlaku

• patří sem:

  a) vrásnění – vrstvy hornin se ohýbají, neporušuje se jejich souvislost, vznikají vrásová pohoří – Šumava

  b) zlomy – vrstvy hornin se lámou, je narušena jejich souvislost, vznikají kerná pohoří – Krkonoše

3. zemětřesení

- otřesy zemské kůry

- věda o zemětřesení  = seismologie

- místo, kde vzniká zemětřesení = hypocentrum (obvykle hluboko pod zemským povrchem)

- místo na zemském povrchu kolmo nad hypocentrem = epicentrum (obvykle místo, kde je způsobeno nejvíce škod)

- Richterova stupnice – měří sílu zemětřesení (přístroje, 10 stupňů)

- Mercalliho stupnice - měří intenzitu zemětřesení (lidské smysly, 12 stupňů)

- typy zemětřesení:

a) tektonické – vzniká při pohybu litosférických desek, největší, nejničivější

b) vulkanické – při výbuchu sopky

100. řítivé – při zavalení podzemních prostor, sesuvech půdy, sněhu, ….

4. sopečná činnost

• věda o sopkách = vulkanologie

• sopka (vulkán) = místo, kudy se na zemský povrch dostává magma

• části sopky – magmatický krb, sopečný komín (sopouch) a kráter

• nejznámější činné sopky ve světě: asi 500, z toho asi 50 činných každý rok

„ohnivý kruh“, Vesuv, Etna, Stromboli, Mauna Loa, Mauna Kea, Popocatepetl, Fudži

• sopky v ČR: Říp, Milešovka, Železná hůrka, Komorní hůrka

• doprovodné jevy sopečné činnosti: gejzíry

výrony

vřídla

4. kmen: H L Í S T I

 

• hlavní znaky:
• protáhlé, válcovité tělo
• nervová a vylučovací soustava stejné jako u ploštěnců
• dýchání jako u ploštěnců
• trávicí soustava: ústní otvor – trávicí trubice – řitní otvor
• rozmnožování: oddělená pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost (sameček vypadá jinak než samička)
• zástupci:
• háďátka – žijí v půdě, užitečná (tvorba humusu) i škodlivá (škodí na rostlinách – řepa, brambory)
• roup dětský – vnitřní cizopasník, žije v tlustém střevě a konečníku, vajíčka v okolí řitního otvoru
• škrkavka dětská – vnitřní cizopasník, v tenkém střevě, nepřímý vývoj (larvy v plicích), nákaza nemytým ovocem a zeleninou

5. kmen: MĚKKÝŠI

 

Hlavní znaky:

 

• měkké tělo = hlava + noha + útrobní vak (krytý pláštěm)
• pokožka krytá slizem
• nervová soustava uzlinová
• trávicí soustava: ústní dutina, hltan, žaludek, slinivkojaterní žláza, střevo, řitní otvor
• vylučovací soustava: nálevky + kanálky
• dýchací soustava: plicní vak nebo žábry
• cévní soustava: srdce + cévy, otevřená (krev se vylévá do tělní dutiny)
• rozmnožování: pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

 

1 třída: PLŽI

• tělo kryto vápnitou schránkou = ulita, zavírá se víčkem – trvalé nebo dočasné
• v ústním otvoru pilovitý jazýček = radula
• 2 páry tykadel – hmat, zrak, čich
• žijí na souši, ve sladké i slané vodě
• zástupci: a) suchozemští – hlemýžď zahradní

páskovka keřová

slimák největší

plzák lesní

slimáček polní

b) sladkovodní – plicnatí – okružák ploský

plovatka bahenní

bahnatka malá (mezihostitel motolice jaterní)

žábry – bahenka živorodá

c) mořští – ostranka jaderská

homolice

zavinutec

ušeň

přílipka

kotouč

rapana

 

2 třída: MLŽI

• vápnitá schránka ze dvou kusů = lastura, spojeny zámkem a vazy a svaly, uvnitř silná vrstva perleti (někteří tvoří perly)
• nemají hlavu, jen přijímací otvor (filtrují vodu)
• žijí ve vodě, sladké i slané
• nepřímý vývoj
• zástupci: a) sladkovodní – škeble rybničná

  velevrub malířský

perlorodka říční

b) mořští – slávka jedlá

hřebenatka kuchyňská

srdcovka jedlá

ústřice jedlá

perlotvorka mořská

zéva obrovská

šášeň lodní

3 třída: HLAVONOŽCI

• nejdokonalejší z měkkýšů

• noha přeměněna na chapadla s přísavkami
• mají mozek a dokonalé oči
• rohovité čelisti
• nemají schránku nebo jen zbytky
• draví
• mořští
• zástupci: chobotnice obecná

chobotnice modrokroužkovaná

krakatice obrovská

sépie obecná

oliheň obecná

loděnka hlubinná

KRYCÍ SOUSTAVA

• funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

• stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo, asi 1,6 – 1,8 m²

• pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

• škára: vazivové buňky, kolagen, elastin

• vyrůstají z ní vlasy, chlupy, vousy, nehty

• obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

• volná nervová zakončení (bolest)

• speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, hmatu

• podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin, umožňuje pohyb kůže, tukové buňky (podkožní tuk)

• nemoci kůže: ekzémy, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

• poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

1. podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (řasy)

• jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté rostliny
• stélka = vláknité tělo nerozlišené na kořen, stonek, list
• žijí ve vodě nebo vlhku
• často součástí planktonu
• význam: výroba kyslíku, potrava pro vodní živočichy, dobytek i člověka, výroba vlákniny, jódu, želatiny, vznik hornin
• dělí se obvykle podle barvy

 

1. oddělení: zelené řasy

• chlorofyl
• jednobuněčné – zelenivka, kolonie (mnoho jednobuněčných dohromady) – zrněnka, váleč koulivý, mnohobuněčné – žabí vlas, šroubatka

 

2. oddělení: hnědé řasy

• chlorofyl a hnědé barvivo
• jednobuněčné se schránkami (křemičitými) – rozsivky
• mnohobuněčné chaluhy
• želatina alginát

 

3. oddělení: červené řasy (ruduchy)

• chlorofyl a červené barvivo
• většinou mnohobuněčné a mořské
• želatina agar

 

BOTANIKA

 

= věda o rostlinách

• rostliny = zelené organismy, obsahují chlorofyl (zeleň listovou)

• fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

• z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

• k fotosyntéze je nutný chlorofyl a světlo

• dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

• dělí se na dvě podříše, nižší a vyšší rostliny

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

• funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

• stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

• ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

• nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

• vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

• složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

• moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

• nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

• prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

• jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO₂, vodní pára)

MINERÁLNÍ LÁTKY

• vápník: 1–1,5 kg, z toho 99 % v kostech a zubech
  • vázán na endoplazmatické retikulum
  • aktivace svalového stahu
  • přenos nervového podráždění
  • syntéza bílkovin
  • ovlivňuje propustnost buněčných membrán
  • × (nedostatek) křeče, svalové záškuby, osteoporóza
  • 0,8 g/den
• sodík: váže na sebe vodu
  • udržuje objem extracelulární tekutiny
  • podílí se na dráždivosti tkání
  • udržuje membránový potenciál
  • funkce při přenosu nervového podráždění
  • × nechutenství, zvracení, svalová slabost, křeče, poruchy vědomí
  • 3–4 g/den
• draslík: pro normální činnost srdce a plic
  • aktivuje enzymy
  • udržuje membránový potenciál
  • prevence aterosklerózy a hypertenze
  • × snížený svalový tonus a dráždivost až ochrnutí, spavost, zácpa, nízký TK, arytmie až zástava
  • 2–4 g/den
• fosfor: všude v těle jako součást kys. fosforečné a jejich solí (600 g v kostech v kombinaci s Ca)
  • ovlivňuje činnost nervové tkáně, kosterní a srdeční svaloviny, metabolismus všech živin
  • přeměna a přenos energie (ATP)
  • součást enzymů, fosfolipidy, nukleových kyselin
  • × celková slabost, nevolnost, zvracení, arytmie, poruchy dýchání
  • 0,9 g/den
• hořčík: v kostech spolu s Ca a P (50–70 % Mg)
  • aktivace enzymů – přenos energie
  • normální funkce nervové soustavy a srdce
  • vasodilatační schopnost
  • × arytmie, zvýšená svalová dráždivost, křeče, svalový třes, deprese, zmatenost, zvýšení TF
  • 0,25 g/den

STOPOVÉ PRVKY

• poznámka – uvedeny jsou příčiny nedostatku daných prvků

• železo
  • anémie, oslabení imunitních reakcí
  • 15 mg /den muži, 18 mg/den ženy
• zinek
  • anémie, nehojení ran, ztráta vlasů, porucha růstu a reprodukce
  • 3,3–5 mg/den (maso, moučné produkty)
• měď
  • poruchy erytropoézy
  • 0,5–1,5 mg/den (luštěniny, játra, maso, zelí, kakao)
• jód
  • struma, poruchy CNS
  • 0,1–0,2 mg/den (pitná voda, mořské ryby, jod. sůl)
• mangan
  • svalová ochablost (ataxie), poruchy růstu, křeče, poruchy metabolismu tuků
  • 0,3–0,8 mg/den (zelenina, ořechy, játra, ledviny)
• kobalt
  • porucha krvetvorby (součást kobalaminu)
  • < 1 mg/den (luštěniny, kořenová zelenina, ořechy)
• chróm
  • ataxie, hyperlipémie, zvýšená potřeba inzulínu
  • v běžné potravě
• selen
  • zvýšené toxické účinky kyslíku, rtuti a kadmia
  • má antioxidační účinky
  • 40–200 mg/den (játra, maso, med, celozrnné pečivo)
• fluór
  • zvýšený výskyt zubního kazu; při překročení množství – skvrnitá zubní sklovina, poruchy vývoje kostí
  • 10–15 mg/den (pitná voda)
• vanad
  • hypercholesterolémie, porucha ukládání solí v zubní a kostní tkáni
  • luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, oleje

 

VÝŽIVA

• 3 základní druhy živin:

• bílkoviny (15%) – stavební látky (růst, obnova buněk), enzymy, hormony, krevní bílkoviny,…..

• živočišné – maso, mléko, vejce

• rostlinné – luštěniny

• tuky (25%) - zdroj energie, součást buněčných membrán, důležité pro vitamíny rozpustné v tucích, přebytek se ukládá do tukových buněk

• živočišné – sádlo, máslo

• rostlinné – oleje, margaríny (ořechy, slunečnice, olivy, řepka, mák,………)

• cukry (60%) – nejrychlejší zdroj energie, jediný zdroj energie pro nervovou soustavu, přebytek se přeměňuje na tuk

• ovoce, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina,…..

• dále v potravě musí být:

• vláknina – nestravitelná, udržuje správnou funkci střev, veškerá rostlinná potrava (ovoce a zelenina, celozrnné potraviny)

• vitamíny – katalyzátory chemických reakcí

• minerální látky

• voda – asi 2 litry denně

CHOROBY, NEMOCI A PORUCHY TRÁVICÍ SOUSTAVY

• žaludeční vředy: odkrytí žaludeční sliznice a její samonatrávení
• onemocnění dutiny ústní a zubů
• zrychlená × zpomalená peristaltika
• střevní neprůchodnost: mechanická příčina, ochrnutí střevní svaloviny, křeče, zánět pobřišnice
• divertikuly: vychlípeniny střevní stěny
• Crohnova choroba: zúžení, záněty
• syndrom dráždivosti tračníku: chronický průjem
• polypy: tlusté střevo, dědičné (>50 let), mohou vyústit v rakovinu)
• střevní infekce: přemnožení bakterie Escherichia coli, porušení střevní mikroflóry (např. po ATB terapii)
• apendicitis: 7–10 centimetrů, při zánětu nutno odstranit
• hemeroidy: vnější, vnitřní výpuky žilek, dlouhodobá zácpa, porod,… – mohou prasknout a krvácet
• rakovina: různé části TS (od ústní dutiny až po tlusté střevo)

  • Játra a alkohol

• i jednorázově velká zátěž

1. fáze: steatóza (vratné): v hepatocytech se ukládá více tuků
2. fáze: alkoholová hepatitida: zvětšení jater, zánět jaterních buněk
3. fáze: cirhóza (nevratné!): vytváření zjizvené vazivové tkáně (fibróza), zmenšování jater, zvětšení břicha, poškození funkce, zánik jaterní tkáně

2. kmen: PLOŠTĚNCI

• ploché, dvoustranně souměrné tělo
• tělo kryté pokožkou, pod ní svalová vrstva
• trávicí dutina, jeden otvor přijímací i vyvrhovací
• nervová soustava provazcovitá
• vylučovací soustava: plaménkové buňky a kanálky
• smysly: oči (světlo, tma), hmatové laloky
• rozmnožování: hermafroditi, vývoj většinou nepřímý
• schopnost regenerace

 

1. třída: PLOŠTĚNKY

• žijí volně ve vodě
• jsou dravé
• zástupci: ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční

 

2. třída: MOTOLICE

• vnitřní paraziti
• složitý vývoj – mezihostitel
• zástupci: motolice jaterní – cizopasí v játrech savců (ovce, koza, tur, jelen, člověk,…), mezihostitel bahnatka malá

 

3. třída: TASEMNICE

• vnitřní paraziti
• potravu přijímají celým povrchem těla
• složitý vývoj – larva se v mezihostiteli zapouzdří – tvoří boubely, nákaza syrovým masem
• zástupci: – tasemnice bezbranná – mezihostitel tur domácí, konečný hostitel člověk

• tasemnice dlouhočlenná – mezihostitel prase, člověk, konečný hostitel člověk
• škulovec široký – mezihostitel ryby, konečný hostitel člověk

6. třída: SAVCI

• hlavní znaky:

• rodí živá mláďata
• mláďata se živí mateřským mlékem
• tělo je pokryto srstí, dva druhy chlupů – pesíky (delší, barevné, ochranné zbarvení) a podsada (krátké, bílé, tepelná izolace)
• vnější ucho = boltec
• zuby – mléčné a trvalé, řezáky, špičáky, stoličky, zuby třenové
• teplokrevní

 

1. podtřída: Vejcorodí

• snáší vejce (kožovitý obal)
• mají kloaku
• zobák (měkký, potažený kůží)
• zástupci: ptakopysk podivný

ježura australská

 

2. podtřída: Živorodí

• rodí živá mláďata
• nemají kloaku
• dělí se na dvě skupiny

 

1. nadřád: Vačnatci

• nemají placentu – mláďata se rodí nevyvinutá, vyvíjejí se ve vaku
• žijí jen v Austrálii a Americe
• zástupci: klokan rudý

koala medvídkovitá (potravní specialista – žere jen listy eukalyptu – blahovičníku)

vačice opossum

ďábel medvědovitý

vakovlk, vakoveverka, vakorejsek, vakomyš,…..

 

2. nadřád: Placentálové

• mláďata se vyvíjejí v děloze, živí se pomocí placenty (z matčiny krve)

 

1. řád: Hmyzožravci

• nejprimitivnější savci
• drobné, nerozlišené, ostré zuby
• živí se hmyzem, červy
• zástupci: ježek východní, západní

krtek obecný

rejsek obecný

bělozubka nejmenší (nejmenší savec)

 

2. řád: Letouni

• létající savci
• kožovité blány k létání
• drobné, ostré, nerozlišené zuby
• orientace pomocí ultrazvuku = echolokace
• zástupci: netopýr velký

vrápenec obecný

kaloň – živí se ovocem

upír – živí se krví

 

3. řád: Hlodavci

• přední řezáky přeměněné na hlodáky (stále dorůstají)
• druhé řezáky chybí
• většinou býložravci
• zástupci: myš domácí

potkan obecný

krysa obecná

hraboš polní

myšice křovinná

norník rudý

ondatra pižmová

bobr evropský

křeček polní

sysel obecný

nutrie, morče, dikobraz, kapybara

 

4. řád: Zajícovci

• hlodáky, za nimi malé podpůrné řezáky
• zástupci: zajíc polní – dlouhé uši, protáhlá hlava, nestaví si nory, mláďata osrstěná,

vidí a slyší, samotář

králík divoký – krátké uši, kulatá hlava, staví si nory, žije ve skupinách, mláďata holá, slepá, hluchá

 

 

5. řád: Lichokopytníci

• lichý počet kopyt na jedné noze
• velké slepé střevo (trávení potravy)
• zástupci: zebra stepní

osel asijský

kůň Převalského

nosorožec, tapír

kůň domácí, osel domácí – kříženci mezek a mula

 

 

 

6. řád: Sudokopytníci

• na jedné noze sudý počet kopýtek
• často pohlavní dvojtvárnost
• často rohy (rohovina – produkt kůže, nerozvětvené, neshazují je) nebo parohy (kostěné, rozvětvené, shazují je)
• většinou býložravci
• často přežvýkavci – mají složený žaludek (bachor, kniha, čepec – předžaludky, slez – vlastní žaludek)
• zástupci:

a) v České republice: jelen lesní

srnec obecný

daněk skvrnitý

los evropský

kamzík horský

muflon

prase divoké

zubr evropský

b) cizokrajní: hroch obojživelný

žirafa, antilopa, gazela, buvol, pakůň, zebu…

sob polární

bizon

lama, velbloud

c) užitkoví: tur domácí

koza domácí

ovce domácí

 

- v současné době se mezi sudokopytníky řadí i kytovci (delfín, kosatka, vorvaň, plejtvák, velryba,….)

 

7. řád: Šelmy

• vynikající čich, zrak, sluch
• trháky = přeměněné stoličky a zuby třenové
• tesáky = přeměněné špičáky
• predátoři – mají drápy

 

1. čeleď: Kočkovité

• výborný zrak
• kulatá hlava
• zatažitelné drápy (kromě geparda)
• zástupci: rys ostrovid, kočka divoká, puma, tygr, lev, levhart, jaguár, gepard,……

 

2. čeleď: Psovité

• kořist štvou
• často ve smečkách
• zástupci: pes dingo, liška obecná, vlk, šakal, kojot, fenek

 

3. čeleď: Kunovité

• drobné šelmy
• krátké nohy
• zástupci: kuna lesní ( béžová náprsenka), kuna skalní (bílá náprsenka), lasice kolčava (bílé břicho), lasice hranostaj (bílé břicho, černý konec ocásku), jezevec lesní, tchoř tmavý, vydra říční

 

4. čeleď: Medvědovité

• nemají mimické svaly
• zástupci: medvěd hnědý (brtník, grizzly, kodiak)

panda velká

medvěd lední

 

5. čeleď: Medvídkovité

• drobné, všežravé, často žijí na stromech
• zástupci: mýval severní

panda červená

nosál

 

- další skupiny: ploutvonožci (lachtan, tuleň, mrož), hyenovití, cibetkovití, promykovití,….

 

 

 

8. řád: Primáti

- pětiprsté, chápavé končetiny, prsty často s nehty

- dobře vyvinutý mozek, hlavně mozeček (rovnováha)

- dopředu posazené oči – prostorové vidění

- obvykle jen jedno mládě

 

1. podřád: Poloopice

• primitivnější
• většinou noční živočichové
• lemur, komba

 

2. podřád: Vyšší primáti

• nehty
• mimika
• denní živočichové

 

1. nadčeleď: Ploskonosí

• chápavý ocas
• Jižní Amerika
• kosman, malpa, lvíček, kotul, vřešťan

 

2. nadčeleď: Úzkonosí

• Afrika, Asie
• kočkodan, pavián, makak

 

3. nadčeleď: Hominoidi (lidoopi a lidé)

• nemají ocas
• protistojný palec
• schopní chůze po dvou

 

1. čeleď: Gibonovití

• pohybují se ve stromech jen pomocí rukou
• gibon lar

 

2. čeleď: Hominidi

• orangutan, šimpanz, gorila, člověk

 

Další řády savců např. chobotnatci (slon africký), chudozubí (lenochod, mravenečník, pásovec),…

 

1. kmen: ŽAHAVCI

• hlavní znaky:
• ramena s žahavými buňkami
• tělo je paprsčitě souměrné
• dvě vrstvy buněk (mezi nimi je rosol):

a) vnější = krycí

b) vnitřní = trávicí

• uprostřed těla je trávicí dutina = láčka
• jeden ústní = vyvrhovací otvor
• nervová soustava rozptýlená - buňky rozptýlené ve vnější vrstvě
• rozmnožování: a) nepohlavní = pučení, strobilace

  b) pohlavní = hermafroditi (samčí i samičí pohlavní buňky v jednom těle),

  vývoj nepřímý (larva)

• dva tvary těla – polypovitý, medúzovitý

 

1. třída: POLYPOVCI

• polypovitý tvar těla
• často tvoří kolonie
• zástupci: nezmar zelený

nezmar hnědý

medúzka sladkovodní

měchýřovka portugalská

 

2. třída: MEDÚZOVCI

• medúzovitý tvar těla
• žijí v moři
• zástupci: talířovka obrovská

talířovka ušatá

čtyřhranka smrtelná (Fleckerova)

 

3. třída: KORÁLNATCI

• mořští
• často vápnité schránky – korálové útesy a korálové ostrovy (atoly)
• polypovitý tvar těla
• zástupci: korál červený

větevník

mozkovník

pérovník

sasanka koňská (sasanky nemají schránky)

TRÁVICÍ SOUSTAVA

• funkce: přijímání potravy, trávení = metabolismus (přeměna látek, získávání živin a energie), odstraňování nestravitelných zbytků

• stavba trávicí soustavy:

• dutina ústní – mechanické zpracování potravy (zuby, jazyk) a chemické zpracování potravy (3 páry slinných žláz – sliny – enzym ptyalin – rozkládá škrob na jednodušší cukry)

• zuby – mléčné (20 – 2 1 0 2, nemají kořeny) a trvalé (32 – 2 1 2 3)

• hltan, jícen – posouvání potravy (peristaltika = pohyb trávicí trubice, kterým se potrava posouvá)

• žaludek – mechanické zpracování (stahy žaludku) i chemické – žaludeční šťáva = voda, hlen, kyselina chlorovodíková a enzym pepsin (rozkládá bílkoviny)

• tenké střevo: dvanáctník – 30 cm, ústí sem vývod slinivky břišní a žlučníku, lačník a kyčelník – střevní šťáva – rozkládání cukrů, tuků i bílkovin, vstřebávání živin do krve (odchází do jater), plocha střev je zvětšena výběžky = klky

• tlusté střevo: slepé střevo – přechod mezi tenkým a tlustým střevem, má červovitý výběžek appendix, tračníky vzestupný, příčný a sestupný – vstřebávání vody do krve, na zbytky potravy působí kvasinky a hnilobné bakterie – mění je na výkaly

• konečník – plní se výkaly, uzavřen svěračem s řitním otvorem, po naplnění defekační reflex

• játra – největší žláza v těle, mají mnoho funkcí: odstraňují z těla jedovaté látky, probíhá zde metabolismus, vznik energie (teplo), zásobárna látek (železo, glykogen = zásobní živočišný cukr), ukládání některých jedovatých látek, obsahují žlučové buňky – vznik žluči, žlučovými kanálky se dostává do žlučového měchýře, odtud žlučovodem do dvanáctníku, kde emulguje tuky

• slinivka břišní -vylučuje pankreatickou šťávu, ve které jsou enzymy na rozkládání bílkovin (trypsin), cukrů i tuků, ústí do dvanáctníku

Říše: PRVOCI (Protozoa)

• dříve řazeni do říše živočišné, v současnosti samostatná říše

 

Hlavní znaky:

• tělo složeno z jedné buňky
• mají organely:
• buněčná blána – je pružná, chrání tělo
• cytoplazmatická membrána
• jádro
• potravní vakuola – přijímání potravy, její zpracování a odstranění nestravitelných zbytků
• stažitelná vakuola – vylučování přebytečné vody
• organely pohybu – bičíky, panožky, brvy
• žijí ve vlhku, ve vodě, v jiných organismech – vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
• rozmnožování nepohlavní – dělení (příčné nebo podélné)
• v nepříznivých podmínkách vytvářejí cysty (pevný obal kolem buňky)

 

1. kmen: BIČÍKOVCI

• k pohybu jim slouží bičík (1 – 8)
• zástupci:
• krásnoočko červené, krásnoočko štíhlé – žijí volně ve vodě
• trypanozoma spavičná – cizopasí v krvi člověka, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha „tse-tse“, vyskytuje se v tropické Africe
• lamblie střevní – 8 bičíků, cizopasí v tenkém střevě člověka, průjmová onemocnění

 

2. kmen: KOŘENONOŽCI

• k pohybu jim slouží panožky – mění tvar těla přeléváním cytoplazmy
• zástupci:
• měňavka velká – žije volně
• měňavka úplavičná – cizopasí, způsobuje průjmová onemocnění
• dírkonožci, mřížovci, penízkovci, slunivky – mají schránky (vznik hornin)

 

3. kmen: VÝTRUSOVCI

• nemají organely pohybu, všichni vnitřní cizopasníci
• zástupci:
• zimnička – několik druhů, způsobuje malárii, přenáší ji druh komára (moskyt)
• toxoplazma – cizopasí především u kočkovitých šelem, člověku způsobuje toxoplazmózu (nebezpečná v těhotenství)
• kokcidie – cizopasí u králíků – nemoc kokcidióza

 

4. kmen: NÁLEVNÍCI

• organely pohybu brvy
• žijí volně ve vodě
• mají buněčná ústa, buněčný hltan, buněčnou řiť
• dvě jádra, velké (řídí buňku) a malé (rozmnožování)
• rozmnožují se i pohlavně = spájení
• zástupci:
• trepka velká, bobovka, ledvinovka, vejcovka, slávinka

• funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
• stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

• dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
• celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
• frekvence dýchání – asi 15x za minutu
• nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
• prevence – otužování, nekouření
• úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

1. podtřída: BĚŽCI

– nelétají, běhají

- nemají duté kosti

- nekrmiví

- o mláďata se stará samec

- zástupci: pštros dvouprstý (největší žijící pták)

emu australský

nandu pampový

kivi jižní (pták s nejlepším čichem)

kasuár přílbový

 

2. podtřída: LETCI

• obvykle létají
• duté kosti

 

 

1. řád: TUČŇÁCI

- nelétají, plavou

- veslovitá křídla

- plovací blány

- duté kosti vyplněné olejem

- žijí jen na jižní polokouli

- tučňák císařský, Humboldtův, žlutorohý……

 

2. řád: BRODIVÍ

• dlouhé nohy, zobák, krk
• živí se rybami a obojživelníky
• krmiví
• zástupci: čáp bílý, černý, marabu

 

3. řád: VESLONOZÍ

• vodní
• plovací blány
• zástupci: kormorán velký

volavka popelavá

bukač velký

bukáček malý

kvakoš noční

pelikán, ibis, člunozobec,…..

 

 

4. řád: VRUBOZOBÍ

• vroubkovaný zobák – filtrování vody – potrava
• velmi vyvinuté kostrční žlázy – promazávání peří
• plovací blány
• nekrmiví
• zástupci: husa velká, domácí

kachna divoká, domácí

labuť velká

čírka modrá

polák chocholačka, velký

5. řád: TRUBKONOSÍ

- albatros stěhovavý – pták s největším rozpětím křídel (největší ověřené rozpětí 363 cm)

 

6. řád: MĚKKOZOBÍ

• velké, měkké ozobí
• krmiví
• zástupci: holub hřivnáč, domácí

hrdlička divoká, zahradní

 

7. řád: DRAVCI

• výborní letci
• výborný zrak
• ostrý, zahnutý zobák
• ostré, zahnuté drápy = spáry

• krmiví

• zástupci: orel skalní, mořský

káně lesní

jestřáb lesní

krahujec obecný

sup, kondor, hadilov

8. řád: SOKOLI

• draví

• zástupci: poštolka obecná

sokol stěhovavý (nejrychlejší živočich na světě)

ostříž lesní

 

9. řád: SOVY

• „noční dravci“

• dobrý zrak, sluch

• měkké peří (neslyšný let)

• závoj = uspořádání peří do „obličeje“

• vratiprst

• krmiví

• zástupci: výr velký

sova pálená

sýček obecný

puštík obecný

kalous ušatý

sovice sněžná

 

10. řád: ŠPLHAVCI

• silný ostrý zobák

• dlouhý, lepkavý jazyk se zpětnými háčky

• šplhavé nohy (2+2 prsty)

• silná ocasní pera (opora při šplhání)

• krmiví

• zástupci: datel černý

strakapoud velký

žluna zelená

 

11. řád: PAPOUŠCI

• šplhavá noha

• zahnutý zobák

• krmiví

• zástupci: papoušek vlnkovaný

ara, korela, kakadu, rosela

 

12. řád: HRABAVÍ

• hrabavé nohy (silné, tupé drápy)

• špatní letci

• nestaví si hnízda

• nekrmiví

• zástupci: tetřev hlušec

tetřívek lesní

koroptev polní

křepelka polní

bažant obecný – zlatý, stříbrný, diamantový

krocan divoký – krocan domácí (krůta)

kur bankivský – kur domácí (kohout, slepice)

perlička supí – perlička domácí

páv korunkatý

 

13. řád: PĚVCI

• mají zpěvné ústrojí

• většinou malé velikosti

• krmiví

• zástupci: zástupce pěvců si vypiš z učebnice!

P E T R O L O G I E

• věda o horninách

• horniny dělíme podle vzniku:

1. vyvřelé horniny(magmatické)

• vznikly tuhnutím z magmatu

• magma = žhavotekutá horninová tavenina, obsahuje plyny a vodní páry, magma vylité na zemský povrch = láva

• všechny mají užití ve stavebnictví

a) hlubinné vyvřeliny

• tuhnou pomalu, nemají póry, mají velké krystaly, jsou velmi pevné

• žula (křemen, slída, živec, různé barvy), gabro (živce)

b) výlevné vyvřeliny

• tuhnou rychle, mají póry, malé krystalky – jemnozrnné až celistvé, jsou z nich sopky a sopečná pohoří

• čedič (Říp) – nejrozšířenější výlevná vyvřelina

• znělec (Milešovka) – výroba lahvového skla

• andezit (Andy)

2. usazené horniny (sedimenty)

• dělí se podle vzniku:

a) úlomkovité usazeniny

• vznikly zvětráváním jiných hornin, dělí se podle velikosti úlomků a dále na nezpevněné – štěrk, písek, hlína, jíl, spraš a zpevněné – slepenec, pískovec, jílovec, jílovité břidlice

• užití: stavebnictví, keramický a sklářský průmysl, zemědělství

b) chemické usazeniny

• vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

• patří sem: travertin (CaCO₃) – vzniká z vod vyvěrajících v krasových oblastech (krápníkové jeskyně) a sůl kamenná

 

c) usazeniny organického původu

• vznikají usazováním schránek, koster, z odumřelých těl rostlin a živočichů a působením mikroorganismů
• patří sem:
• vápenec (CaCO₃) – vzniká nahromaděním schránek, jsou z něj korálové útesy a ostrovy, užití ve stavebnictví (vápno, cement)
• rašelina – vzniká nedostatečným rozkladem odumřelých těl rostlin bez přístupu kyslíku, nejčastěji ve vodě (dnes z rašeliníku), užití – zemědělství
• uhlí – vzniká prouhelňováním vrstev rašeliny, podle stáří: antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, užití – topivo (tepelné elektrárny)
• živice – vznikly rozkladem drobných těl rostlin a živočichů působením bakterií, patří sem živice plynné – zemní plyn, kapalné – ropa, pevné – zemní vosk, asfalt

užití – chemický průmysl, energetika

 

3. přeměněné horniny (metamorfované)

 

• vznikají přeměnou působením vysokého tlaku a teploty usazených, vyvřelých i už jednou přeměněných hornin
• patří sem:

• krystalické břidlice – jsou vrstevnanté, podle síly přeměny sem patří fylit, svor, rula
• mramor – vznikl přeměnou vápence
• užití: stavebnictví, sochařství, dekorační a užitkové předměty

5. třída: P T Á C I

 

Hlavní znaky:

• křídla (přeměněné přední končetiny)
• peří: a) prachové (tepelná izolace)

b) obrysové – krycí

letky

rýdovací (ocasní)

• zobák
• kostra:
• hřeben = výstupek hrudní kosti, upínají se na něj létací svaly

• kloaka
• smysly: výborný zrak a sluch
• teplokrevní (stálá tělní teplota) – srdce = 2 síně + 2 komory
• vzdušné vaky = výběžky plic, pomáhají dýchat, nadlehčují
• rozmnožování: oplození vnitřní, vývoj přímý, vejcorodí, vejce má vápnitou skořápku
• často pohlavní dvojtvárnost
• podle mláďat se dělí na ptáky krmivé a nekrmivé
• někteří ptáci mají:
• vole – změkčování a skladování potravy
• žaludek svalnatý (drcení potravy) a žlaznatý (trávení)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

• funkce: zajišťuje oběh krve
• orgány: srdce + cévy

 

1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník

• hmotnost asi 250 – 300 g
• stahuje se = systola a roztahuje = diastola
• počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min

• dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
• levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
• každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
• z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
• chlopně zabraňují zpětnému toku krve
• při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
• v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
• tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

2. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

• vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

• vedou krev do srdce
• v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

• zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

1. malý = plicní krevní oběh

• krev se zde okysličuje

• pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

2. velký = tělní krevní oběh

• zde krev předává kyslík tkáním

• levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

• je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

• srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

• při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

• přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

• pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

• pokud možno používáme ochranné rukavice

3. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

4. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!