ČLENOVCI

  • kmen: Č L E N O V C I

  • nejpočetnější kmen ze všech živočichů

  • článkované tělo ( články nejsou stejné)

  • článkované končetiny

  • vnější kostra (= pokožka zpevněná chitinem):

  • opora těla

  • ochrana vnitřních orgánů

  • upínají se na ni svaly

  • svlékají ji (růst)

  • nervová soustava žebříčková

  • cévní soustava otevřená

  • dýchání žábry, plicní vaky, vzdušnice

  • rozmnožování pohlavní, oddělená pohlaví

    1. podkmen: T R O J L A L O Č N A T C I

  • tělo podélně i příčně rozděleno na tři části

  • žili v mořích ve starších prvohorách

  • trilobiti

2. podkmen: K O R Ý Š I

  • tělo = hlavohruď a zadeček

  • vnější kostra = krunýř, je vyztužený chitinem a uhličitanem vápenatým

  • ústní ústrojí = kusadla, čelisti, čelistní nožky

  • 5 párů kráčivých končetin, 1. pár = klepeta

  • dýchání žábrami

  • složené oči

  • zástupci: rak říční

krab obecný

velekrab japonský

humr

langusta

kreveta

garnát

perloočka, buchanka – plankton

beruška vodní

svinka, stínka (suchozemští, dýchají žaberními destičkami na spodní straně těla, musí žít ve vlhku)

2. podkmen: K L E P Í T K A T C I

  • tělo = hlavohruď a zadeček

  • 4 páry končetin

  • ústní ústrojí = makadla, klepítka

  • dýchání – plicní vaky nebo celým povrchem těla

  • řád: pavouci

  • jedovatí

  • pavučiny (snovací bradavky na zadečku)

  • hlavohruď a zadeček jsou zřetelně odděleny stopkou

  • vnější trávení

  • zástupci: křižák obecný, pruhovaný

pokoutník domácí

vodouch stříbřitý

třesavka domácí

běžník kopretinový

slíďák tatarský

stepník moravský, rudý

  • řád: sekáči

  • dravci, nejedovatí

  • nedělají pavučiny

  • kulaté tělo, dlouhé nohy

  • řád: štíři

  • klepeta

  • jedovatí – protáhlý zadeček s jedovým bodcem

  • štír středomořský

  • řád: roztoči

  • někteří paraziti

  • mnozí mikroskopičtí – živí se kůží, peřím, způsobují alergie

  • zástupci: klíště obecné – saje krev, přenáší nemoci (encefalitida, borelióza)

zákožka svrabová – žije v kůži (chodbičky)

4. podkmen: V Z D U Š N I C O V C I

  • dýchají vzdušnicemi – síť trubiček po celém těle, ústí na zadečku

  • tělo = hlava, hruď a zadeček nebo hlava + trup

  • několik tříd

  1. třída: stonožky

  • tělo zploštělé

  • na každém článku 1 pár končetin

  • draví

  • stonožka škvorová

  1. třída: mnohonožky

  • tělo válcovité

  • na každém článku 2 páry končetin

  • býložraví

  • mnohonožka zemní, svinule

  1. třída: hmyz

  • hlava – složené oči, tykadla, ústní ústrojí (kousací, sací, bodavěsací, lízací)

  • hruď – 3 páry končetin, 2 páry křídel

  • zadeček – kladélka, žihadla

  • vývoj nepřímý, larva = nymfa

  1. Hmyz s proměnou nedokonalou

 

  • vajíčko – larva – několikrát se svléká – dospělý jedinec

 

 

  1. řád: Rybenky
  • drobný, bezkřídlý hmyz
  • vlhko, tma
  • živí se organickými zbytky
  • rybenka domácí

 

 

  1. řád: Švábi
  • plochá těla
  • dlouhá tykadla
  • tmavá místa
  • živí se zbytky potravin – mohou roznášet nemoci
  • šváb obecný, rus domácí

 

 

  1. řád: Vážky
  • žijí u vody
  • dravci
  • larvy = najády žijí ve vodě
  • vážka ploská, šídlo královské, motýlice lesklá (pohlavní dvojtvárnost)

 

 

  1. řád: Kudlanky
  • dravci
  • malá, trojúhelníková hlava
  • kudlanka nábožná

 

 

  1. řád:Rovnokřídlí
  • první pár křídel tuhý, kožovitý = krytky
  • vyluzují zvuky (třením křídel o sebe nebo o nohy)
  • cvrček polní, cvrček domácí, krtonožka obecná, kobylka zelená (dlouhá tykadla, masožravá),

saranče stěhovavá (krátká tykadla, býložravá)

 

 

 

  1. řád: Strašilky
  • žijí v tropech
  • mimikry – napodobují větvičky, listy
  • býložravci
  • pakobylka indická, strašilka

 

 

 

  1. řád: Všekazi
  • termiti
  • společenský hmyz
  • živí se dřevem
  • všekaz zhoubný

 

 

  1. řád: Vši
  • bezkřídlý hmyz
  • bodavě sací ústní ústrojí
  • živí se krví – vnější cizopasníci
  • vajíčka = hnidy lepí na vlasy, chlupy
  • veš dětská

 

 

  1. řád: Stejnokřídlí
  • vnější paraziti rostlin – sají rostlinnou šťávu
  • bodavě sací ústní ústrojí
  • často partenogeneze – larvy se rodí i z neoplozených vajíček
  • mšice bezová, molice skleníková, pěnodějka obecná

 

 

  1. řád: Ploštice
  • první pár křídel vyztužený chitinem = polokrovky

 

a) suchozemské

  • živí se rostlinnými šťávami nebo krví – často paraziti

    bodavě sací ústní ústrojí

  • kněžice zelená, ruměnice pospolná, štěnice domácí

 

b) vodní

  • dravci
  • kousací ústní ústrojí
  • znakoplavka obecná, bruslařka obecná (první pár končetin zakrnělý), vodoměrka štíhlá, splešťule blátivá

 

  1. Hmyz s proměnou dokonalou

 

  • vajíčko – larva – kukla (pupa) – dospělý jedinec

  1. řád: Blechy

  • bezkřídlý hmyz

  • skákací nohy

  • bodavě sací ústní ústrojí

  • blecha obecná, psí

  1. řád: Síťokřídlí

  • průsvitná, síťovaná křídla

  • mravkolev obecný (larvy loví mravence)

  • zlatoočka zelená (larvy se živí mšicemi)

  1. řád: Motýli

  • křídla pokrytá barevnými šupinkami

  • sací ústní ústrojí = sosák (sají nektar)

  • larvy = housenky, býložravé

a) denní: otakárek fenyklový, ovocný

žluťásek řešetlákový

bělásek zelný, ovocný

obaleč jablečný

babočka paví oko, kopřivová, osiková, admirál

b) noční: přástevník medvědí

bekyně mniška

lišaj smrtihlav

dlouhozobka svízelová

martináč hrušňový

  1. řád: Dvoukřídlí

  • 1 pár křídel, 2.pár zakrnělý = kyvadélka

  • zástupci: a) ústní ústrojí lízací: moucha domácí

bzučivka zelená

masařka obecná

tiplice obecná

octomilka

pestřenka

b) ústní ústrojí bodavě sací: komár pisklavý

bodalka stájová

bzikavka dešťová

  1. řád: Brouci

  • 1. pár křídel vyztužený chitinem = krovky

  • kousací ústní ústrojí

  • zástupci: mandelinka bramborová, nádherná, topolová

slunéčko sedmitečné

tesařík alpský

hrobařík obecný

potápník vroubený

vodomil černý

chrobák obecný

zlatohlávek zlatý

roháč obecný (náš největší brouk)

chroust obecný

červotoč proužkovaný (larvy se živí dřevem)

lýkožrout smrkový (larvy žerou lýko)

potemník moučný (larvy se živí výrobky z mouky)

  1. řád: Blanokřídlí

  • často společenský hmyz

  • zástupci: čmelák – hnízda v zemi, přezimuje matka

vosa obecná, sršeň obecná – dravci, papírová hnízda

včela medonosná

lumek velký – vajíčka klade do larev dřevokazného hmyzu

lumčík žlutonohý – vajíčka klade do housenek běláska

mravenec

KRYTOSEMENNÉ

  1. oddělení: KRYTOSEMENNÉ

 

  • mají kořen, stonek, list, květ, plod
  • semena jsou v plodech, podle počtu děloh v semeni se dělí na 2 třídy, jednoděložné a dvouděložné
  • hlavní znaky:

 

 

 

Jednoděložné

dvouděložné

Počet děloh

1

2

Kořen

Svazčitý

Hlavní a postranní

Stonek

Dužnatý

Dužnatý, dřevnatý

Žilnatina

Souběžná

Síťnatá

Květ

Trojčetný

Čtyřčetný, pětičetný

Květ

Okvětí

Kalich a koruna

 

 

Čeledi krytosemenných

 

1. pryskyřníkovité

- jarní byliny

- jedovaté

- jaterník, blatouch, sasanka, pryskyřník, koniklec, hlaváček

2. růžovité

- ovocné stromy, keře

- růže, jabloň, hrušeň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, švestka, ostružiník, jahodník

3. hluchavkovité

- souměrné květy (dva pysky)

- koření, léčivky

- hluchavka, šalvěj, máta, mateřídouška, meduňka, tymián, dobromysl, bazalka

4. brukvovité

- čtyřčetné květy

- olejniny, zelenina

- brukev řepka olejka, hořčice, kedluben, zelí, kapusta, květák, brokolice, ředkvička

5. bobovité

- souměrné květy (pavéza, člunek, křídla)

- luštěniny, pícniny

- bob, hrách, fazol, čočka, sója, vikev, jetel, akát

6. lilkovité

- jedovaté

- plody bobule

- lilek potměchuť, blín, vraní oko, lilek brambor, rajče, paprika, tabák

7. hvězdnicovité

- květenství úbor (jazykovité a trubkovité květy)

- olejniny, zelenina

- kopretina, sedmikráska, slunečnice, smetanka, podběl, lopuch, locika salát

8. liliovité

- jednoděložné

- cibulová zelenina

- lilie, tulipán, konvalinka, cibule, česnek, pažitka, pór, chřest

9. vstavačovité

- jednoděložné

- orchideje

- u nás chráněné

- vanilovník plocholistý, vstavač, střevíčník pantoflíček

10. lipnicovité

- jednoděložné

- květenství klas nebo lata

- plod obilka

- trávy a obilniny

- pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, proso, rákos, orobinec

NAHOSEMENNÉ

5. oddělení: NAHOSEMENNÉ

 

  • kvetou, nevytváří plody
  • semena uložena ve zdřevnatělých nebo zdužnatělých květech
  • patří sem jinany, cykasy a JEHLIČNANY:
  • dřeviny
  • jehličí = přeměněné listy
  • jednopohlavné květy
  • většinou jednodomé rostliny
  • opylování větrem

 

  • zástupci nahosemenných původní v ČR:
  • smrk ztepilý – krátké, ostré jehlice kolem celé větvičky, šišky visí dolů
  • jedle bělokorá – zaoblené jehlice po stranách větvičky, na rubu 2 bílé siličné kanálky,
  • šišky stojí, rozpadávají se na stromě
  • borovice lesní – jehlice po dvou ve svazečku, asi 7 cm dlouhé, kmen rezavě hnědý
  • borovice kleč (kosodřevina) – malý stromek nebo keř, roste v horách, jehlice po 2
  • borovice blatka – skoro stejná jako kleč, roste na rašeliništích
  • modřín opadavý – opadává, jehlice jemné, měkké, ve svazečcích, šišky malé
  • tis červený – keř nebo stromek, jehlice zaoblené, měkké, dvoubarevné (nahoře tmavězelené, na rubu světlezelené), květy dužnatí – červené kalíšky, celý strom prudce jedovatý (až na kalíšky)
  • jalovec obecný – keř, jehlice krátké, velmi ostré, vyrůstají v přeslenech po třech, květy dužnatí – modré bobulky (koření)

 

  • cizokrajné nahosemenné dřeviny:
  • borovice černá, borovice vejmutovka, smrk pichlavý (stříbrný), jalovec chvojka, douglaska tisolistá, zerav východní (túje), cypřišek, cypřiš, pinie, cedr, sekvojovec, sekvoje

VÝTRUSNÉ ROSTLINY

  1. podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY

  1. oddělení: MECHOROSTY

  • tělo: příchytná vlákna, lodyžka, lístky, při rozmnožování štět a tobolka s víčkem a výtrusy, někdy krytá čepičkou

  • z výtrusu vyroste prvoklíček, z něj nová mechová rostlinka – na ní pohlavní orgány se samčími a samičími buňkami, splývají ve vodě, z nich výtrus

  • nekvetou

  • nemají cévní svazky (žilky)

  • význam: zadržují vláhu

  • dělí se na MECHY a JÁTROVKY

  • zástupci: ploník ztenčený

bělomech sivý

měřík příbuzný

rašeliník kostrbatý

porostnice mnohotvárná

  1. oddělení: KAPRADINY

  • podzemní stonek = oddenek, nad zemí jen listy

  • na rubu listů kupky výtrusnic, z výtrusu prokel, z něj nová kapradina

  • ke splynutí pohlavních buněk potřebují vodu

  • zástupci: kapraď samec

papratka samičí

osladič obecný

sleziník červený, zelený, routička

nepukalka vzplývající

  1. oddělení: PŘESLIČKY
  • kořen, oddenek, lodyha, čárkovité listy v přeslenu
  • ze zelené lodyhy vyrůstá hnědá rozmnožovací lodyha s klasem výtrusnic
  • z výtrusů vyrůstá prokel
  • zástupci: přeslička rolní – má dvě lodyhy, jarní rozmnožovací (hnědou) a letní vegetativní (zelenou), léčivka
  • přeslička bahenní, přeslička lesní

 

 

  1. oddělení: PLAVUNĚ
  • kořen, oddenek, lodyha, šupinovité listy
  • drobné rostlinky
  • u nás všechny druhy chráněné
  • zástupci: plavuň vidlačka
  • vranec, vraneček

ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY

ENDOKRINNÍ SOUSTAVA

  • funkce: řídí a koordinuje činnost všech orgánů pomocí chemických látek – hormonů
  • skládá se z endokrinních žláz = žláz s vnitřní sekrecí = žláz s vnitřním vyměšováním, tyto žlázy nemají vývod, jejich výměšky = sekrety = hormony se dostávají přímo do krve (na rozdíl od žláz s vnější sekrecí, které mají vývod do jiného orgánu nebo na povrch těla – játra, potní žlázy,…..)
  • patří sem:

 

  • HYPOFÝZA (podvěsek mozkový)
  • zavěšen na spodině mezimozku
  • rozdělen na dva laloky:
  • neurohypofýza – vylučuje do krve hormony, které vznikají v mezimozku:
  • oxytocin – ukončuje těhotenství (způsobuje stahy děložního svalstva), má vliv na produkci mateřského mléka
  • adenohypofýza– vznikají zde hormony, které řídí činnost ostatních endokrinních žláz a dále růstový hormon – poruchy růstu (nanismus, gigantismus, akromegalie)

 

  • EPIFÝZA (šišinka)
  • umístěna na spodině mezimozku
  • kontroluje 24-hodinový cyklus

 

  • ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
  • umístěna v hrtanu na štítné chrupavce
  • vylučuje hormon thyroxin – kontroluje metabolismus v těle
  • k činnosti potřebuje jód, při nedostatku v těhotenství – kreténismus

 

  • PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA
  • umístěna na zadní straně štítné žlázy
  • kontroluje metabolismus vápníku a fosforu

 

  • SLINIVKA BŘIŠNÍ
  • umístěna v břiše
  • funguje jako žláza s vnější sekrecí (enzymy) i vnitřní sekrecí – inzulin – ovlivňuje vstřebávání cukru z krve, při nedostatku cukrovka (diabetes)

 

  • NADLEDVINKY
  • umístěny nad ledvinami
  • skládají se ze dvou částí:
  • kůra – řídí metabolismus cukru, vody a minerálních látek
  • dřeňadrenalin – pomáhá tělu zvládat zátěžové situace (stres)

 

  • POHLAVNÍ ŽLÁZY
  • varlata – umístěna v šourku
  • vylučují hormon testosteron – působí na růst mužských pohlavních orgánů a rozvoj sekundárních pohlavních znaků, agresivitu
  • vaječníky – umístěny v pánevní dutině
  • vylučují dva hormony – estrogeny – růst pohlavních ženských orgánů, rozvoj sekundárních pohlavních znaků, vliv na otěhotnění
  • progesteron – zajišťuje co nejlepší podmínky během těhotenství

Květ, plod, semeno

KVĚT

- viz obrázky str. 76 (stavba květu, tyčinka a pestík)

PLODY

 

- slouží k ochraně semen a napomáhají k jejich rozšiřování (větrem, vodou, živočichy)

 

Typy plodů:

 

  1. dužnaté – mají dužninu:

 

a) peckovice – v dužnině je pecka a 1 semeno ( meruňka, třešeň, mango, vlašský a kokosový ořech,…)

b) malvice – v dužnině je jádřinec a několik semen ( jablko, hruška, jeřabiny,….)

c) bobule – v dužnině volně mnoho semen (rybíz, rajče, paprika, okurek, meloun, pomeranč, hrozny, granátové jablko, banán,….)

 

  1. suché – nemají dužninu:

 

a) pukavé – pukají, mnoho semen, např. tobolka (mák, jírovec maďal), lusk (burské oříšky, hrách, fazol,….),…..

b) nepukavé – nepukají, 1 semeno, např. obilka (obilniny, trávy), oříšek (lískový ořech, lípa), nažka (dub, slunečnice, pampeliška), dvojnažka (javor),….

 

Souplodí – více plodů pohromadě, vzniklo z 1 květu s více pestíky, např. souplodí peckoviček (malina), nažek (jahoda, šípek)

 

Plodenství – více plodů pohromadě, vzniklo z květenství, např. slunečnice, jeřabiny, obilí, hrozny,…

 

 

SEMENO

  1. semeno vzniká z vajíčka, je ukryto v plodu (ten vzniká ze semeníku)
  2. v semeni je 1 nebo 2 dělohy, v nich zásobní látky pro klíčící zárodek
  3. zásobní látky: a) bílkoviny – hrách, fazol, čočka, sója,….

b) cukry = škroby – obilniny

  1. tuky – slunečnice, mák, řepka, ořechy

obr. učebnice str. 79

 

GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

Vznik a vývoj života na Zemi

- vznik Země před 4,7 mld. let

- teorie o vzniku života: náboženské

kosmologické

vědecké – vznik organických látek z anorganických

- teorie o vývoji života: teorie katastrof, teorie přírodního výběru (Darwin)

Etapy vývoje Země

1. Prahory

2. Starohory

- dohromady trvaly asi 3,5 mld. let

- vytvořila se zemská kůra, oceány, horniny (vyvřelé, usazené, nakonec přeměněné)

- vznikla Pangea (prapevnina)

- objevily se bakterie a sinice

- konec starohor – řasy, žahavci, kroužkovci, členovci (vše ve vodě)

3. Prvohory

- kaledonské a hercynské vrásnění

a) staršíkambrium, ordovik, silur, devon

- vznik organogenních usazenin (vápenec, černé uhlí)

- výtrusné rostliny – přesličky, plavuně, kapradiny

- trilobiti = členovci, jde o vůdčí zkamenělinu ( organismus, který žil na Zemi v hojném množství

pouze v jednom období), mlži, hlavonožci, rozvoj ryb (latimerie – živoucí fosílie)

b) mladšíkarbon, perm

- hmyz, krytolebci (první obojživelníci)

- vymřely velké přesličky, plavuně, rozvoj nahosemenných – jinany, cykasy

4. Druhohory

- trias, jura, křída

- začátek alpínského vrásnění (pokračuje až do čtvrtohor)

- nahosemenné – jehličnany, začátek rozvoje krytosemenných – dvojděložné

- život v moři (žraloci, ryby, želvy, rybojštěři),  na souši (žáby, dinosauři, první savci) i ve vzduchu -

ptakoještěři, praptáci -Archaeopteryx, ptáci

5. Třetihory

- paleogén, neogén

- alpínské vrásnění

- sekvoje – hnědé uhlí

- krytosemenné – dvojděložné i jednoděložné

  • rozvoj savců – kopytníci, šelmy (šavlozubý tygr, jeskynní medvěd), kytovci, chobotnatci (mamut)
  • rozvoj člověka

6. Čtvrtohory

  • pleistocén, holocén
  • trvají dodnes
  • rostliny i živočichové jako dnes
  • střídání dob ledových a meziledových

VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE

Vnější geologické děje

- působí na povrch Země zvenku

- patří sem:

1. zvětrávání

- rozrušování hornin na menší kousky, vzniká tak zvětralinový plášť

- může být:

a) mechanické – změny teploty

b) chemické – vznik chemických sloučenin (O2, CO2, H2O)

 

2. gravitace

- přesouvá zvětraliny z vyšších míst do nižších (sesuvy půdy, laviny)

 

3. působení tekoucí vody

- vyrývá v krajině rýhy, rozrušuje horniny = vodní eroze

- odnáší zvětraliny a obnažuje zemský povrch = denudace

- může být :

a) plošná – po dešti = ron

b) soustředná - potoky, řeky

 

4. ledovec

- vzniká nad nebo za sněžnou čarou na pevnině

- jde o stlačené vrstvy sněhu

- dělí se na ledovec:

a) pevninský – na pevnině za sněžnou čarou (Antarktida, Grónsko), pozůstatky po něm – bludné balvany, chladnomilná fauna a flóra

b) horský – nad sněžnou čarou (Himaláje, Alpy), z vrcholků hor se posouvá do údolí, posunující se část = ledovcový splaz, hloubí ledovcový kotel = kar, v něm často vznikají ledovcová jezera (Černé jezero, plesa), unáší úlomky hornin, které se hromadí před ním nebo po jeho stranách = moréna

 

5. moře

- rozrušuje přímořské skály, útesy (vodní eroze), přemisťuje materiál z pobřeží – vznik a zánik pláží

- vykonává různé pohyby – příliv a odliv (gravitace Měsíce a Slunce), příboj (vítr), mořské proudy (různé teploty a slanost vody)

 

6. vítr

- vliv je patrný pouze na suchých, rovných místech bez rostlinného pokryvu (pouště, polopouště)

- přemisťuje jemné úlomky (písek, hlína, spraš) – ty obrušují horniny = větrná eroze

- přemisťuje písek = vznik a zánik písečných přesypů = duny

 

7. organismy

- rozrušují horniny svými výměšky, kořínky, chodbičkami,…..

- v poslední  době velmi patrný vliv člověka

 

KROUŽKOVCI

  1. kmen: KROUŽKOVCI

  • hl. znak: protáhlé článkované tělo, všechny články jsou stejné

  • nervová soustava žebříčková

  • cévní soustava uzavřená (hřbetní céva, břišní céva, okružní cévy)

  • rozmnožování pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

  1. třída: MNOHOŠTĚTINATCI

  • žijí ve vodě

  • dýchají žábrami

  • mají základy končetin

  • zástupci: afroditka, nereidka, palolo

  1. třída: OPASKOVCI

  • mají opasek = řada článků s rozmnožovacími orgány, napomáhá při rozmnožování a vytváří kokon (obal kolem shluku vajíček)

  • dýchají celým povrchem těla

  • dělí se na dva řády

  1. řád: máloštětinatci

  • na každém článku 4 páry štětin

  • zástupci: žížala obecná (podílí se na tvorbě humusu)

  • nitěnka obecná (dna stojatých vod, potrava ryb)

  1. řád: pijavky

  • nemají štětiny

  • v ústní dutině mají ostré destičky, ve slinách znecitlivující látky a látku zabraňující srážení krve

  • 2 přísavky

  • zástupci: dravé – pijavka koňská, hltanovka bahenní

  • vnější cizopasníci – pijavka lékařská, chobotnatka rybí

LIST

LIST

  • vyrůstá ze stonku
  • hlavní funkce: fotosyntéza, dýchání, odpařování vody
  • skládá se z čepele, řapíku a žilnatiny
  • vnitřní stavba: svrchní pokožka, dužnina, spodní pokožka se svěracími buňkami (mezi nimi průduch)
  • listy se dělí podle:
  • řapíku (přisedlé, řapíkaté, objímavé)
  • žilnatiny (souběžná, síťnatá)
  • čepele (jednoduché a složené)
  • tvaru čepele (kopinaté, kulaté, srdčité, vejčité, čárkovité,….)
  • složené listy (sudozpeřené, lichozpeřené, trojčetné, pětičetné, vícečetné)
  • postavení listů na stonku (střídavé, vstřícné, přeslenité, přízemní růžice)
  • přeměněné listy: trny (růže), cibule (tulipán), jehlice (borovice), šupiny (podběl), úponky (hrách), dužnaté (aloe), květy

VYŠŠÍ ROSTLINY

- vyšší rostliny mají tělo rozlišené na kořen, stonek a list, některé i květ a některé ještě i plod

 

KOŘEN

  • podzemní orgán rostlin
  • udržuje rostlinu v zemi
  • slouží k přijímání vody a v ní rozpuštěných minerálních látek
  • dělí se na kořen hlavní a postranní a kořeny svazčité
  • přeměněné kořeny: dřevnaté (stromy a keře), vzdušné (orchideje), příchytné (břečťan), chůdovité (mangrovy), zásobní (mrkev, petržel), bulvy (celer, řepa), hlízy (jiřiny)

 

STONEK

  • funkce: nese listy a květy (plody), rozvádí živiny a vodu, nepohlavní rozmnožování, zásobárna látek

  • typy: dřevnatý (stromy, keře, polokeře) a dužnatý: lodyha – nese listy, stvol – bez listů, jen přízemní růžice listů, stéblo – nese listy, dutý, kolénka

  • přeměněné stonky:

  • oddenek = podzemní stonek, nepohlavní rozmnožování, zásobní látky (pýr, kopřiva)

  • oddenková hlíza (lilek brambor)

  • stonková hlíza (kedluben)

  • úponek = přichycení k opoře (réva vinná)

  • trn = zkrácená ostrá větvička (trnka)

  • šlahoun (jahodník)

  • zdužnatělý stonek = zásobárna vody (kaktusy)

ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY

ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY

  • řídí vše, co se v organismu děje

  • na řízení se podílí především nervová soustava a endokrinní soustava

NERVOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: řídí, reguluje a koordinuje činnost všech orgánů pomocí přenosu vzruchů
  • základní vlastnost: dráždivost
  • základní stavební jednotka: neuron
  • místo předávání informací: synapse (zápoj) – neurit jednoho neuronu se dotýká dendritu nebo těla jiného neuronu
  • dělí se na dvě části:
  • obvodová nervová soustava (nervy):
  • vegetativní – vychází z míchy, je jich hodně a vedou ke všem vnitřním orgánům
  • míšní – vychází z míchy, 31 párů, vedou ke kosternímu svalstvu a kůži
  • hlavové – vychází z mozku, 12 párů, inervují hlavu a krk, patří sem např. Nerv zrakový, okohybný, sluchový, trojklaný (bolest ucha, zubů a nosu), bloudivý (bolest z vnitřních orgánů)
  • centrální nervová soustava:
  • mícha – nervová trubice, prochází páteří od týlního otvoru ke druhému bedernímu obratli, centrum nejjednodušších nepodmíněných reflexů
  • mozek – uložen v lebce, kryt třemi mozkovými plenami (1 tvrdá, 2 měkké), mezi nimi mozkomíšní mok
  • části mozku:
  • prodloužená mícha – centrum dýchání a srdeční činnosti
  • mozeček – rovnováha a koordinace pohybů, jemná motorika, lze snadno ochromit alkoholem
  • most Varolův – spojuje zadní a přední část mozku
  • střední mozek – nejmenší část mozku, vede z něj okohybný nerv, centrum pro zrakové a sluchové nepodmíněné reflexy
  • mezimozek – propojení nervové a endokrinní soustavy, centrum pro termoregulaci, 24 – hodinový cyklus, hlad, žízeň, útočné a obranné reakce, sexuální chování
  • koncový mozek – dvě polokoule (hemisféry), které jsou kryty šedou kůrou mozkovou, rozdělen na laloky (týlní, temenní, čelní a spánkový), centrum pro zrak, chuť, sluch, čich, kožní citlivost, řeč, podmíněné reflexy (učení, myšlení)
  • nemoci nervové soustavy: záněty nervů, encefalitida, psychické poruchy (schizofrenie, maniodepresivní porucha), Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie,…..

GEOLOGIE

G E O L O G I E

  • geologie je věda o Zemi, zabývá se změnami zemského povrchu v průběhu všech geologických období

  • tyto změny jsou způsobeny geologickými ději

  1. Vnitřní geologické děje

  • vycházejí z toho, co se děje uvnitř Země

  • patří sem:

  1. pohyby litosférických desek

  • litosféra = kamenný obal Zeme, je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plášti – vznik a zánik světadílů ((první prakontinent – Pangea)

  • desky se od sebe oddalují – vznik oceánských hřbetů, nebo se k sobě přibližují a jedna se podsouvá pod druhou, vznikají:

a) ostrovní oblouky – oceánská deska pod oceánskou, Mikronésie, Melanésie, Polynésie, Antily, Sundy,……

b) pobřežní pásemná pohoří – oceánská pod pevninskou, Kordillery, Andy, Skandinávské pohoří,…

      1. vnitrozemská pásemná pohoří – vnitrozemská pod vnitrozemskou, Himaláje, Karpaty, Alpy, Ural,…….

  1. horotvorné pohyby

    - pohyby vrstev hornin, které vznikají díky bočnímu a svislému tlaku

          • patří sem:

            a) vrásnění – vrstvy hornin se ohýbají, neporušuje se jejich souvislost, vznikají vrásová pohoří – Šumava

            b) zlomy – vrstvy hornin se lámou, je narušena jejich souvislost, vznikají kerná pohoří – Krkonoše

  1. zemětřesení

- otřesy zemské kůry

- věda o zemětřesení  = seismologie

- místo, kde vzniká zemětřesení = hypocentrum (obvykle hluboko pod zemským povrchem)

- místo na zemském povrchu kolmo nad hypocentrem = epicentrum (obvykle místo, kde je způsobeno nejvíce škod)

- Richterova stupnice – měří sílu zemětřesení (přístroje, 10 stupňů)

- Mercalliho stupnice - měří intenzitu zemětřesení (lidské smysly, 12 stupňů)

- typy zemětřesení:

a) tektonické – vzniká při pohybu litosférických desek, největší, nejničivější

b) vulkanické – při výbuchu sopky

  1. řítivé – při zavalení podzemních prostor, sesuvech půdy, sněhu, ….

  1. sopečná činnost

  • věda o sopkách = vulkanologie

  • sopka (vulkán) = místo, kudy se na zemský povrch dostává magma

  • části sopky – magmatický krb, sopečný komín (sopouch) a kráter

  • nejznámější činné sopky ve světě: asi 500, z toho asi 50 činných každý rok

„ohnivý kruh“, Vesuv, Etna, Stromboli, Mauna Loa, Mauna Kea, Popocatepetl, Fudži

  • sopky v ČR: Říp, Milešovka, Železná hůrka, Komorní hůrka

  • doprovodné jevy sopečné činnosti: gejzíry

výrony

vřídla

HLÍSTI

4. kmen: H L Í S T I

 

  • hlavní znaky:
  • protáhlé, válcovité tělo
  • nervová a vylučovací soustava stejné jako u ploštěnců
  • dýchání jako u ploštěnců
  • trávicí soustava: ústní otvor – trávicí trubice – řitní otvor
  • rozmnožování: oddělená pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost (sameček vypadá jinak než samička)
  • zástupci:
  • háďátka – žijí v půdě, užitečná (tvorba humusu) i škodlivá (škodí na rostlinách – řepa, brambory)
  • roup dětský – vnitřní cizopasník, žije v tlustém střevě a konečníku, vajíčka v okolí řitního otvoru
  • škrkavka dětská – vnitřní cizopasník, v tenkém střevě, nepřímý vývoj (larvy v plicích), nákaza nemytým ovocem a zeleninou

MĚKKÝŠI

5. kmen: MĚKKÝŠI

 

Hlavní znaky:

 

  • měkké tělo = hlava + noha + útrobní vak (krytý pláštěm)
  • pokožka krytá slizem
  • nervová soustava uzlinová
  • trávicí soustava: ústní dutina, hltan, žaludek, slinivkojaterní žláza, střevo, řitní otvor
  • vylučovací soustava: nálevky + kanálky
  • dýchací soustava: plicní vak nebo žábry
  • cévní soustava: srdce + cévy, otevřená (krev se vylévá do tělní dutiny)
  • rozmnožování: pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

 

1 třída: PLŽI

  • tělo kryto vápnitou schránkou = ulita, zavírá se víčkem – trvalé nebo dočasné
  • v ústním otvoru pilovitý jazýček = radula
  • 2 páry tykadel – hmat, zrak, čich
  • žijí na souši, ve sladké i slané vodě
  • zástupci: a) suchozemští – hlemýžď zahradní

páskovka keřová

slimák největší

plzák lesní

slimáček polní

b) sladkovodní – plicnatí – okružák ploský

plovatka bahenní

bahnatka malá (mezihostitel motolice jaterní)

žábry – bahenka živorodá

c) mořští – ostranka jaderská

homolice

zavinutec

ušeň

přílipka

kotouč

rapana

 

2 třída: MLŽI

  • vápnitá schránka ze dvou kusů = lastura, spojeny zámkem a vazy a svaly, uvnitř silná vrstva perleti (někteří tvoří perly)
  • nemají hlavu, jen přijímací otvor (filtrují vodu)
  • žijí ve vodě, sladké i slané
  • nepřímý vývoj
  • zástupci: a) sladkovodní – škeble rybničná

    velevrub malířský

perlorodka říční

b) mořští – slávka jedlá

hřebenatka kuchyňská

srdcovka jedlá

ústřice jedlá

perlotvorka mořská

zéva obrovská

šášeň lodní

3 třída: HLAVONOŽCI

  • nejdokonalejší z měkkýšů
  • noha přeměněna na chapadla s přísavkami
  • mají mozek a dokonalé oči
  • rohovité čelisti
  • nemají schránku nebo jen zbytky
  • draví
  • mořští
  • zástupci: chobotnice obecná

chobotnice modrokroužkovaná

krakatice obrovská

sépie obecná

oliheň obecná

loděnka hlubinná

KRYCÍ SOUSTAVA

KRYCÍ SOUSTAVA

  • funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

  • stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo, asi 1,6 – 1,8 m2

  • pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

  • škára: vazivové buňky, kolagen, elastin

  • vyrůstají z ní vlasy, chlupy, vousy, nehty

  • obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

  • volná nervová zakončení (bolest)

  • speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, hmatu

  • podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin, umožňuje pohyb kůže, tukové buňky (podkožní tuk)

  • nemoci kůže: ekzémy, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

  • poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

NIŽŠÍ ROSTLINY

  1. podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (řasy)
  • jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté rostliny
  • stélka = vláknité tělo nerozlišené na kořen, stonek, list
  • žijí ve vodě nebo vlhku
  • často součástí planktonu
  • význam: výroba kyslíku, potrava pro vodní živočichy, dobytek i člověka, výroba vlákniny, jódu, želatiny, vznik hornin
  • dělí se obvykle podle barvy

 

  1. oddělení: zelené řasy
  • chlorofyl
  • jednobuněčné – zelenivka, kolonie (mnoho jednobuněčných dohromady) – zrněnka, váleč koulivý, mnohobuněčné – žabí vlas, šroubatka

 

  1. oddělení: hnědé řasy
  • chlorofyl a hnědé barvivo
  • jednobuněčné se schránkami (křemičitými) – rozsivky
  • mnohobuněčné chaluhy
  • želatina alginát

 

  1. oddělení: červené řasy (ruduchy)
  • chlorofyl a červené barvivo
  • většinou mnohobuněčné a mořské
  • želatina agar

 

BOTANIKA

BOTANIKA

 

= věda o rostlinách

  • rostliny = zelené organismy, obsahují chlorofyl (zeleň listovou)
  • fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

  • z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

  • k fotosyntéze je nutný chlorofyl a světlo

  • dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

  • dělí se na dvě podříše, nižší a vyšší rostliny

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

  • funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

  • stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

  • ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

  • nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

  • vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

  • složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

  • moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

  • nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

  • prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

  • jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO2, vodní pára)

Výživa – minerální látky

MINERÁLNÍ LÁTKY

  • vápník: 1–1,5 kg, z toho 99 % v kostech a zubech
    • vázán na endoplazmatické retikulum
    • aktivace svalového stahu
    • přenos nervového podráždění
    • syntéza bílkovin
    • ovlivňuje propustnost buněčných membrán
    • × (nedostatek) křeče, svalové záškuby, osteoporóza
    • 0,8 g/den
  • sodík: váže na sebe vodu
    • udržuje objem extracelulární tekutiny
    • podílí se na dráždivosti tkání
    • udržuje membránový potenciál
    • funkce při přenosu nervového podráždění
    • × nechutenství, zvracení, svalová slabost, křeče, poruchy vědomí
    • 3–4 g/den
  • draslík: pro normální činnost srdce a plic
    • aktivuje enzymy
    • udržuje membránový potenciál
    • prevence aterosklerózy a hypertenze
    • × snížený svalový tonus a dráždivost až ochrnutí, spavost, zácpa, nízký TK, arytmie až zástava
    • 2–4 g/den
  • fosfor: všude v těle jako součást kys. fosforečné a jejich solí (600 g v kostech v kombinaci s Ca)
    • ovlivňuje činnost nervové tkáně, kosterní a srdeční svaloviny, metabolismus všech živin
    • přeměna a přenos energie (ATP)
    • součást enzymů, fosfolipidy, nukleových kyselin
    • × celková slabost, nevolnost, zvracení, arytmie, poruchy dýchání
    • 0,9 g/den
  • hořčík: v kostech spolu s Ca a P (50–70 % Mg)
    • aktivace enzymů – přenos energie
    • normální funkce nervové soustavy a srdce
    • vasodilatační schopnost
    • × arytmie, zvýšená svalová dráždivost, křeče, svalový třes, deprese, zmatenost, zvýšení TF
    • 0,25 g/den

STOPOVÉ PRVKY

  • poznámka – uvedeny jsou příčiny nedostatku daných prvků
  • železo
    • anémie, oslabení imunitních reakcí
    • 15 mg /den muži, 18 mg/den ženy
  • zinek
    • anémie, nehojení ran, ztráta vlasů, porucha růstu a reprodukce
    • 3,3–5 mg/den (maso, moučné produkty)
  • měď
    • poruchy erytropoézy
    • 0,5–1,5 mg/den (luštěniny, játra, maso, zelí, kakao)
  • jód
    • struma, poruchy CNS
    • 0,1–0,2 mg/den (pitná voda, mořské ryby, jod. sůl)
  • mangan
    • svalová ochablost (ataxie), poruchy růstu, křeče, poruchy metabolismu tuků
    • 0,3–0,8 mg/den (zelenina, ořechy, játra, ledviny)
  • kobalt
    • porucha krvetvorby (součást kobalaminu)
    • < 1 mg/den (luštěniny, kořenová zelenina, ořechy)
  • chróm
    • ataxie, hyperlipémie, zvýšená potřeba inzulínu
    • v běžné potravě
  • selen
    • zvýšené toxické účinky kyslíku, rtuti a kadmia
    • má antioxidační účinky
    • 40–200 mg/den (játra, maso, med, celozrnné pečivo)
  • fluór
    • zvýšený výskyt zubního kazu; při překročení množství – skvrnitá zubní sklovina, poruchy vývoje kostí
    • 10–15 mg/den (pitná voda)
  • vanad
    • hypercholesterolémie, porucha ukládání solí v zubní a kostní tkáni
    • luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, oleje