Ploštěnci

Právě jsme dobrali kmen ploštěnci a procvičovali znalosti pomocí pracovního listu a diskuze o tasemnici, ploštěnce a motolici.

PTÁCI

5. třída: P T Á C I

Hlavní znaky: křídla, peří, zobák

křídla (přeměněné přední končetiny)
peří: a) prachové (tepelná izolace)

b) obrysové – krycí

letky

rýdovací (ocasní)

kostra: hřeben = výstupek hrudní kosti, upínají se na něj létací svaly
běhák = kost mezi prsty a lýtkem, vzniklza srůstem nártních a zanártních kostí

TĚLNÍ TEKUTINY

TĚLNÍ TEKUTINY

udržují stálé vnitřní prostředí lidského organismu
patří sem krev, tkáňový mok a míza
KREV
roznáší kyslík, živiny, vodu, hormony, enzymy,…..

odvádí odpadní látky
obranyschopnost
termoregulace
složení: krevní plazma (55%) – voda (90%), organické látky (9%, krevní bílkoviny, živiny, vitamíny, hormony,….), anorganické látky (1%, soli)
červené krvinky (44%) : – nemají jádro, žijí jen 3 měsíce

přenáší kyslík a oxid uhličitý
vznikají v kostní dřeni
zanikají ve slezině, játrech, mízních uzlinách
obsahují červené krevní barvivo hemoglobin (obsahuje železo, váže se na něj kyslík)
4,5 mil./1mm³ ženy, 5,5 mil./1 mm³ muži
nedostatek = anémie (chudokrevnost)

bílé krvinky (1%) : – mnoho typů

boj proti infekcím, cizorodým látkám
vznikají v mízních uzlinách a kostní dřeni
zanikají ve slezině a mízních uzlinách
6 – 8 tisíc/1 mm³

krevní destičky: – bezjaderné úlomky buněk

podílí se na srážení krve: přeměna fibrinogenu na vláknitý fibrin, vzniká krevní koláč (fibrin + destičky + krvinky) a krevní sérum (plazma)
vznikají v kostní dřeni, životnost asi 10 dní, zánik ve slezině
asi 300 tisíc/1 mm³

krevní skupiny: 4 typy – A, B, AB a 0

objevitel český lékař Jan Janský
krevní skupina 0 = univerzální dárce
krevní skupina AB = univerzální příjemce
v krvi mnoho dalších bílkovin = faktorů, nejznámější Rh-faktor ( např. A+ nebo A-)

choroby krve: anémie (chudokrevnost, nedostatek červených krvinek), hemofilie (krvácivost, nedostatek krevních destiček), leukémie (nadbytek nefunkčních bílých krvinek)

mezi tělní tekutiny patří dále tkáňový mok – tekutina v tkáních (v podstatě krevní plazma), z tkání je odváděn mízními cévami zpět do krve
v mízních cévách se tato tekutina nazývámíza (lymfa), prochází mízními uzlinami, zde je obohacována o bílé krvinky

POHYBOVÁ SOUSTAVA

SOUSTAVA POHYBOVÁ

funkce: zajišťuje pohyb

skládá se z kosterních svalů – příčně pruhovaná svalová tkáň
na povrchu svalů je vazivová blána povázka
sval se skládá ze svalového bříška a svalových úponů ( = šlachy = hlavy)
svaly se dělí podle: funkce – natahovače a ohybače

tvaru – kruhové, dvojhlavé, trojhlavé, čtyřhlavé

umístění – svalstvo hlavy a krku, trupu, končetin

energii získávají svaly z cukrů a tuků, v případě nouze z jater, kde je uložen zásobní živočišný cukr glykogen

PLAZI

5. třída: PLAZI

kůže suchá, krytá šupinami, někdy kostěnými šupinami nebo deskami
krátké nebo žádné končetiny – plazí se
studenokrevní
srdce – 2 síně + 2 komory (neúplná přepážka, krev se mísí)
dobrý zrak a čich
kloaka
rozmnožování: vnitřní oplození, vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí, vejce s kožovitou nebo vápnitou skořápkou, vývoj přímý

1. řád: želvy

- kostěný krunýř

- bez zubů (ostré lišty)

- suchozemské i vodní

- zástupci: želva bahenní

želva nádherná

želva sloní

kajmanka supí

kareta obecná

kožatka velká

2. řád: krokodýli

- na hřbetě kostěné šupiny (pancíř)

- v srdci úplná přepážka, v ní jen otvor

- pečují o vejce i mláďata

- zástupci: krokodýl nilský

krokodýl mořský

aligátor severoamerický (nejsou vidět dolní zuby)

kajman černý

kajmánek trpasličí

gaviál indický

3. řád: šupinatí

1. podřád:ještěři

4 končetiny (někdy zakrnělé, vždy zbytky na kostře)

obvykle pohyblivá víčka

někdy lámavý ocas
kůži svlékají po částech

- zástupci: ještěrka obecná

ještěrka zelená, živorodá

slepýš křehký

leguán

bazilišek

chameleon

gekon

varan

korovec

2. podřád: hadi

bez končetin
nemrkají
kůži svlékají vcelku
zástupci: zmije obecná

užovka obojková

užovka stromová, hladká, podplamatá

mamba

taipan

chřestýš

korálovec

korálovka

kobra

vodnář

hroznýš

krajta

anakonda

MINERALOGIE II

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ

- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY

- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně

- zlato - Au

- T 2,5

- barva žlutá

- vysoká hustota

- velmi kujné – pozlacování

- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)

- ryzost se stanovuje v karátech

- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn

- stříbro – Ag

- T 2,5

- barva bílá (stříbrobílá)

- velmi tažné – tenké drátky

- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin

- síra – S

- T 2,5

- barva žlutá

- hoří

- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky

- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl

- tuha – C

- T 1

- barva šedočerná

- dokonalá štěpnost – otírá se a barví

- vysoká teplota tání

- užití: tužky, tavicí kelímky

- diamant - C

- T 10

- bezbarvý, různě zbarvený

- nejtvrdší přírodnina

- diamantový lesk

- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku

- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota

- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)

- často briliantový brus

- je dimorfní s tuhou

- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

2. SULFIDY

- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk

- často rudy kovů

- pyrit - FeS₂

- T 6

- krychlová soustava

- barva zlatožlutá

- lehce zvětrává

- velmi hojný

- užití: výroba síry

- markazit – FeS₂

- kosočtverečná soustava

- zlatožlutá barva

- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou

- je dimorfní s pyritem

- chalkopyrit – CuFeS₂

- T 4

- barva zlatožlutá

- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)

- galenit – PbS

- barva stříbrošedá

- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)

- sfalerit – ZnS

- různé zbarvení

- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)

- cinabarit – HgS

= rumělka

- červená barva

- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

3. HALOGENIDY

- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)

- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé

- často slané nebo hořké

- halit – NaCl

= sůl kamenná

- různě zbarvený

- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO₃)

- fluorit – CaF₂

- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)

- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

4. OXIDY

- sloučeniny s kyslíkem

- křemen – SiO₂

- různě zbarvený

- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře

- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)

- mnoho odrůd jsou polodrahokamy

- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)

- opál – SiO₂.nH₂O

- amorfní

- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)

- užití: šperkařství

- korund – Al₂O₃

- různé zbarvení – odrůdy: rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)

- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- bauxit - Al₂O₃.nH₂O

- amorfní

- užití: výroba hliníku

- uraninit – UO₂

- užití: výroba uranu

- železné rudy: hematit – Fe₂O₃, limonit – Fe₂O₃.nH₂O, magnetit – Fe₃O₄

5. UHLIČITANY

- soli kyseliny uhličité

- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:

klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou

chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit

- kalcit – CaCO₃

- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)

- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře

- s HCl šumí i za studena

- užití: optické přístroje

- magnezit – MgCO₃

- T 4

- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)

- siderit – FeCO₃

- T 4

- užití: železná ruda (výroba železa)

- aragonit – CaCO₃

- T 4

- dimorfní s kalcitem

- soustava kosočtverečná

- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky

- užití: šperkařství, ozdobné předměty

- azurit, malachit

- T 4

- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit

- obsahují měď

- azurit modrý, malachit zelený

_{- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen}

6. SÍRANY

- soli kyseliny sírové

- sádrovec – CaSO₄.2H₂O

- dokonalá štěpnost

- bezbarvý, různě zbarvený

- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

7. DUSIČNANY

- soli kyseliny dusičné

- velmi dobře rozpustné ve vodě

- ledek – NaNO₃

- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)

- užití: přírodní hnojivo

8. FOSFOREČNANY

- soli kyseliny fosforečné

- apatit

- užití: přírodní hnojivo

9. KŘEMIČITANY

- soli kyseliny křemičité

- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů

- velmi mnoho horninotvorných

- granáty

- různé zbarvení (nejznámější červené)

- T 7,5

- často polodrahokamy

- patří sem pyrop (český granát), almandin

- užití: šperkařství

- olivíny

- různé zbarvení (nejznámější zelené)

- často polodrahokamy

- užití: šperkařství

- topaz

- různé zbarvení

- často drahokam (zlatý topaz)

- beryl

- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)

- T 8

- užití: šperkařství

- zirkon

- T 7

- různě zbarvený

- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)

- mastek (= talek)

- hedvábný lesk

- na omak mastný

- užití: kosmetika (plnidlo)

- slídy

- T 2

- nejlepší štěpnost ze všech minerálů

- horninotvorné

- dělí se na:

a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen

b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách

- živce

- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře

- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)

- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

10. ORGANOLITY

- minerály organogenního původu

- amorfní

- jantar

- T 2

- zkamenělá pryskyřice

- žlutý až hnědý

- polodrahokam

OPĚRNÁ SOUSTAVA

funkce: opora těla

ochrana vitřních orgánů

určení některých tělesných rozměrů

tvorba krevních buněk

zásobárna minerálních látek (Ca)

vznik kostí: v zárodečném vývoji z chrupavek a vaziva ukládáním nerostných látek procesem kostnatění = osifikace, potřebujeme vápník, fosfor a vitamín D
při nedostatku křivice (dětství), osteoporóza (dospělost)
růst kostí: do délky z růstových chrupavek, do šířky z okostice, z ní se také hojí zlomeniny
spojení kostí: vazivem = švy, lebeční kosti

chrupavkou – žebra a hrudní kost

srůstem – kost křížová (srostlá z obratlů)

kloubem – jediné pohyblivé spojení, ramenní kloub

typy kostí: ploché (žebra, lopatka)

dlouhé (stehenní, klíční)

krátké (články prstů)

nepravidelné (zápěstní, obratle)

KOSTRA

skládá se ze dvou částí:

osová kostra

a) lebka

tabulka z učebnice str. 28 (tabulka)

b) páteř

2x esovitě prohnutá (vzpřímená chůze)
skládá se z obratlů: krční (7), hrudní (12), bederní (5), kost křížová (srostlá z 5 obratlů), kostrč (srostlá ze 4 – 5 obratlů)
žebra – 12 párů, vzadu kloubně připojených k hrudním obratlům, dělí se na žebra pravá (7 párů, připojené k hrudní kosti), nepravá (3 páry, připojené k sedmému páru) a volná (2 páry)
hrudní kost – plochá kost ze tří částí

kostra končetin

učebnice str. 30 – 31 (obrázky + popis nebo stačí napsat kosti)

OBOJŽIVELNÍCI

třída: OBOJŽIVELNÍCI

kůže hladká, krytá slizem

larvy žijí ve vodě, dýchají žábrami, dospělí žijí na souši, dýchají plicemi a kůží
studenokrevní, srdce = 2 síně+1 komora
mají kloaku = společný vývod soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací
vajíčka v rosolovitém obalu (ve vodě)
masožravci
často jedové žlázky v kůži

řád: BEZOCASÍ (ŽÁBY)

larvy = pulci
jako první vyrůstají zadní končetiny
vnější oplození
zástupci: rosnička zelená

ropucha obecná

ropucha zelená

skokan hnědý

skokan zelený

blatnice skvrnitá

kuňka obecná

kuňka žlutobřichá

pralesničky (dendrobátky)

ropuška starostlivá

řád: OCASATÍ

larvám vyrůstají první přední končetiny
vnější oplození
zástupci: čolek obecný

čolek velký

čolek horský

mlok skvrnitý (vejcoživorodý)

axolotl mexický (neotenie – žije i rozmnožuje se ve stadiu larvy)

ČLOVĚK

TKÁNĚ

buňka = základní stavební jednotka každého organismu
tkáň = soubor buněk stejného tvaru a funkce
typy tkání:

epitel (tkáň krycí a výstelková)

kryje tělo a vnitřní orgány
vystýlá dutiny
nemá mezibuněčné prostory
jednovrstevná i více vrstevná, epitel dlaždicový, válcovitý, cylindrický, řasinkový…..

svalová tkáň

je smrštitelná
zajišťuje pohyb člověka a orgánů
příčně pruhovaná – tvořena vlákny, ovládáme ji vlastní vůlí, velmi výkonnná, ale krátkodobě, kosterní svaly a svěrače
hladká – tvořena svalovými buňkami, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony slabé, ale dlouhodobé, vnitřní orgány
srdeční – tvořena buňkami spojenými do vláken, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony vysoké a dlouhodobé, srdce

pojivová tkáň

mnoho mezibuněčné hmoty
spojuje orgány, kryje je, opora těla
vazivová – v mezibuněčné hmotě jsou vlákna, hodně kolagenu a elastinu, jsou z ní šlachy, vazivové blány, podkožní vazivo, zvláštní typy – tuková tkáň a krev
chrupavčitá – pružná mezibuněčná hmota, buňky v pouzdrech po dvou, je v kloubech, spojuje některé kosti, ušní boltec, špička nosu
kostní – v mezibuněčné hmotě jsou anorganické látky (fosforečnan vápenatý), tvoří kostru

nervová tkáň

je dráždivá
přenáší vzruchy (informace)
buňky s výběžky
nervy, mozek, mícha

MINERALOGIE

Mineralogie

mineralogie = věda o nerostech (minerálech)
petrologie = věda o horninách
minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem
hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu
podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)
tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

tvrdost – Mohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

Poznávačka houby

Poznavacka_houby1

poznávačka houby test

RYBY

3. třída: R Y B Y

hlavní znaky:
žijí ve vodě
tělo kryto šupinami a slizem
ploutve: a) párové – prsní, břišní

b) nepárové – hřbetní, ocasní, řitní

dýchají žábrami, jsou kryté skřelemi
srdce = 1 síň + 1 komora – smíšená krev – studenokrevní (teplota těla se mění podle okolí)
vnější oplození = tření, samčí pohl. buňky = mlíčí, samičí pohl. buňky = jikry
vývoj přímý – z vajíčka plůdek (má na břiše žloutkový vak)
postranní čára – vnímá pohyb vody
plynový měchýř – udržování rovnováhy, pohyb nahoru a dolů

sladkovodní: kapr obecný

karas obecný

lín obecný

štika obecná

candát obecný

sumec velký

pstruh potoční

okoun říční

mník jednovousý

mořské: tuňák

makrela

sardinka

sleď

treska

koník mořský

klaun očkatý

tažné: úhoř říční – rozmnožuje se v moři (Sargasové moře)

nepřímý vývoj (má larvy)

dospělí žijí ve sladké (samice) a brakické (samci) vodě

má ploutevní lem

v krvi je jed

losos obecný – rozmnožuje se v řekách

dospělí žijí v moři

vyza velká, jeseteři – žijí převážně v moři

rozmnožují se v řekách

mají chrupavčitou kostru

jikry = kaviár

bahník australský, africký – dýchá ve vodě i na soušiL
latimerie podivná – dýchá ve vodě i na souši, má základy končetin, živá zkamenělina (fosílie)

PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

Vývoj člověka

Australopithecus

před 4-5 mil.let
jižní Afrika
chůze po dvou
začal jíst maso (zvětšování mozku, zplošťování břicha)

Homo habilis (člověk zručný)

lépe zachází s nástroji, sám je nevyrábí

Homo erectus (člověk vzpřímený)

před 1,8 mil. Let
vyšší postava, větší mozek, zploštělý hrudník
v Africe, rozšířil se do Evropy a Asie
technická inteligence – vyrábí nástroje
sociální inteligence – počátek řeči (tzv. „dětská řeč“), spolupráce s ostatními

Homo sapiens neanderthalensis

před 200 000 let
oděv, oheň – osídlil i zaledněná území
řeč
sociální cítění – staral se o raněné, nemocné, staré

Homo sapiens sapiens

před 90 000 let
první nálezy označovány jako člověk předvěký, člověk kromaňonský
vyrábí nástroje, ale i ozdobné předměty (sošky, šperky) z různých materiálů,

např. hlína, kosti, parohy

maluje
rozšířil se z Afriky do celého světa, vytlačil neandrtálce
vlivem podnebí se vytvořily tři rasy:

a) negroidní – černá pleť, oči, kudrnaté, černé vlasy

silné rty, široký nos

Afrika, Austrálie

b) mongoloidní – žlutá až hnědočervená pleť, šikmé, černé oči, rovné, černé vlasy

část Asie, Amerika – Eskymáci, Indiáni, Číňané, Japonci,…

dnes nejpočetnější lidský typ

c) europoidní – světlá až snědá pleť, různé barvy očí i vlasů

Evropa, Indie, Arabský poloostrov, severní Afrika

mísením všech tří typů ras vznikají míšenci: mulati (a+c)

zambové (a+b)

mesticové (b+c)

SYSTÉM

říše:       živočišná
kmen:       strunatci
podkmen:   obratlovci
třída:       savci
podtřída:   živorodí
nadřád:   placentálové
řád:       primáti
podřád:   vyšší primáti
nadčeleď:   hominoidi
čeleď:       hominidi (Hominidae)
podčeleď:    lidé (Homininae)
rod:       člověk (Homo)
druh:       člověk moudrý (Homo sapiens)
poddruh:   Homo sapiens sapiens
(člověk rozumný, vyspělý, současný…….)

hominoidi = giboni + hominidi
hominidi = orangutani + homidi
homidi = gorily + šimpanzi + homini (lidé)

3. podkmen: OBRATLOVCI

mají páteř složenou z obratlů, vznikla ze struny hřbetní
tělo = hlava + trup + končetiny
nervová soustava trubicovitá
cévní soustava uzavřená
mají tyto orgánové soustavy:

orgánová soustava	funkce	orgán
opěrná	opora těla, ochrana orgánů	kostra
pohybová	pohyb	svaly
krycí	chrání povrch těla	kůže
nervová	přenos informací	mozek
oběhová	oběh krve	srdce
dýchací	okysličování	plíce, žábry
trávicí	přijímání a zpracování potravy	žaludek
vylučovací	vylučování přebytečné vody	ledviny
smyslová	zprostředkování informací	oko, ucho,…..
rozmnožovací	rozmnožování	varlata, vaječníky

třída: KRUHOÚSTÍ

hl. znak: 7 párů žaberních otvorů
chrupavčitá kostra
nepřímý vývoj – larva = minoha
zástupci: mihule potoční (dospělí nepřijímají potravu), mihule říční a mihule mořská (dospělí vnější cizopasníci, živí se krví a masem ryb)

třída: PARYBY

hl. znak: 5 párů žaberních štěrbin
chrupavčitá kostra
vývoj přímý – vajíčka nebo živá mláďata
tělo kryto kůží s tvrdými (kostěnými) šupinami
končetiny = ploutve
hlavní smysly – čich, zrak, proudový orgán
žijí převážně v mořích
živí se planktonem nebo masem
2 řády – žraloci a rejnoci
zástupci: žralok, kladivoun, parejnok, piloun, manta

ETOLOGIE

ETOLOGIE

etologie = věda o chování živočichů (včetně člověka)
vznik počátkem 20. století
zakladatel Konrad Lorenz (rakouský lékař a biolog)
základní metoda výzkumu = pozorování

druhy chování:

chování vrozené – nemusí se učit

a) nepodmíněný reflex – např. sací, polykací, dýchací, ……

b) instinkt – lov, stavění hnízda, .…

chování získané

a) vtištění – mládě si zapamatuje rodiče (pach, podoba, hlas)

b) přivykání – živočich nereaguje na pro něj nevýznamné podněty (vysavač)

c) podmíněné reflexy – reakce, která souvisí s nevýznamným podnětem (slinění)

d) tradice – přenos naučeného chování z jedince na jedince i na další generaci

e) vhled – náhlé řešení složité siuace

f) generalizace – z několika informací si živočich utvoří vlastní závěr (myšlení) – primáti

význam etologie:
- domestikace
- záchrana ohrožených druhů
- lékařství

STRUNATCI

Živočišné kmeny: žahavci

ploštěnci

hlísti

měkkýši

kroužkovci

členovci

ostnokožci

strunatci

STRUNATCI

mají strunu hřbetní = chrupavčitá tyčinka, základ vnitřní kostry, opora těla
dělí se na 3 podkmeny:
PLÁŠTĚNCI – strunu mají jen larvy, sumky a salpy
BEZLEBEČNÍ – strunu mají celý život, nemají lebku, kopinatec plžovitý
OBRATLOVCI – ze struny se vyvinula páteř složená z obratlů

REFERÁT

Referát DOMESTIKACE

vyber si dva domestikované živočichy, u každého z nich vyhledej a zapiš tyto údaje:
z jakého původního druhu živočicha byl domestikován
kdy byl domestikován
kde byl domestikován
proč byl domestikován
mohou být i další zajímavosti o domestikovaném druhu
soubor bude obsahovat minimálně dva obrázky – původního živočicha a domestikovaného živočicha
formát souboru je libovolný (textový dokument, prezentace,…)

referát zašli na mail sabatovam@seznam.cz, v předmětu bude referát a případně jméno žáka, pokud není jasné z mailové adresy, obsahovat bude dvě přílohy (soubory se dvěmi domestikovanými živočichy)
zašli do neděle 29.9.2019 23:59

6.A,B – základní informace

Pravidla pro hodnocení žáků: aktivita a práce v hodinách, vedení poznámek a zápisů v sešitě, skupinová práce, výsledky z písemného zkoušení.