OPĚRNÁ SOUSTAVA

OPĚRNÁ SOUSTAVA

  • funkce: opora těla

ochrana vitřních orgánů

určení některých tělesných rozměrů

tvorba krevních buněk

zásobárna minerálních látek (Ca)

  • vznik kostí: v zárodečném vývoji z chrupavek a vaziva ukládáním nerostných látek procesem kostnatění = osifikace, potřebujeme vápník, fosfor a vitamín D

  • při nedostatku křivice (dětství), osteoporóza (dospělost)

  • růst kostí: do délky z růstových chrupavek, do šířky z okostice, z ní se také hojí zlomeniny

  • spojení kostí: vazivem = švy, lebeční kosti

chrupavkou – žebra a hrudní kost

srůstem – kost křížová (srostlá z obratlů)

kloubem – jediné pohyblivé spojení, ramenní kloub

  • typy kostí: ploché (žebra, lopatka)

dlouhé (stehenní, klíční)

krátké (články prstů)

nepravidelné (zápěstní, obratle)

KOSTRA

  • skládá se ze dvou částí:

  1. osová kostra

a) lebka

      • tabulka z učebnice str. 28 (tabulka)

b) páteř

      • 2x esovitě prohnutá (vzpřímená chůze)

      • skládá se z obratlů: krční (7), hrudní (12), bederní (5), kost křížová (srostlá z 5 obratlů), kostrč (srostlá ze 4 – 5 obratlů)

      • žebra – 12 párů, vzadu kloubně připojených k hrudním obratlům, dělí se na žebra pravá (7 párů, připojené k hrudní kosti), nepravá (3 páry, připojené k sedmému páru) a volná (2 páry)

      • hrudní kost – plochá kost ze tří částí

  1. kostra končetin

    • učebnice str. 30 – 31 (obrázky + popis nebo stačí napsat kosti)

OBOJŽIVELNÍCI

  1. třída: OBOJŽIVELNÍCI

 

  • kůže hladká, krytá slizem
  • larvy žijí ve vodě, dýchají žábrami, dospělí žijí na souši, dýchají plicemi a kůží
  • studenokrevní, srdce = 2 síně+1 komora
  • mají kloaku = společný vývod soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací
  • vajíčka v rosolovitém obalu (ve vodě)
  • masožravci
  • často jedové žlázky v kůži

 

  1. řád: BEZOCASÍ (ŽÁBY)

 

  • larvy = pulci
  • jako první vyrůstají zadní končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: rosnička zelená

ropucha obecná

ropucha zelená

skokan hnědý

skokan zelený

blatnice skvrnitá

kuňka obecná

kuňka žlutobřichá

pralesničky (dendrobátky)

ropuška starostlivá

 

  1. řád: OCASATÍ

 

  • larvám vyrůstají první přední končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: čolek obecný

čolek velký

čolek horský

mlok skvrnitý (vejcoživorodý)

axolotl mexický (neotenie – žije i rozmnožuje se ve stadiu larvy)

ČLOVĚK

TKÁNĚ

  • buňka = základní stavební jednotka každého organismu

  • tkáň = soubor buněk stejného tvaru a funkce

  • typy tkání:

  1. epitel (tkáň krycí a výstelková)

  • kryje tělo a vnitřní orgány

  • vystýlá dutiny

  • nemá mezibuněčné prostory

  • jednovrstevná i více vrstevná, epitel dlaždicový, válcovitý, cylindrický, řasinkový…..

  1. svalová tkáň

  • je smrštitelná

  • zajišťuje pohyb člověka a orgánů

  • příčně pruhovaná – tvořena vlákny, ovládáme ji vlastní vůlí, velmi výkonnná, ale krátkodobě, kosterní svaly a svěrače

  • hladká – tvořena svalovými buňkami, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony slabé, ale dlouhodobé, vnitřní orgány

  • srdeční – tvořena buňkami spojenými do vláken, neovládáme ji vlastní vůlí, výkony vysoké a dlouhodobé, srdce

  1. pojivová tkáň

  • mnoho mezibuněčné hmoty

  • spojuje orgány, kryje je, opora těla

  • vazivová – v mezibuněčné hmotě jsou vlákna, hodně kolagenu a elastinu, jsou z ní šlachy, vazivové blány, podkožní vazivo, zvláštní typy – tuková tkáň a krev

  • chrupavčitá – pružná mezibuněčná hmota, buňky v pouzdrech po dvou, je v kloubech, spojuje některé kosti, ušní boltec, špička nosu

  • kostní – v mezibuněčné hmotě jsou anorganické látky (fosforečnan vápenatý), tvoří kostru

  1. nervová tkáň

  • je dráždivá

  • přenáší vzruchy (informace)

  • buňky s výběžky

  • nervy, mozek, mícha

MINERALOGIE

Mineralogie

  • mineralogie = věda o nerostech (minerálech)

  • petrologie = věda o horninách

  • minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem

  • hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

  • minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu

  • podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

      1. krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

      1. krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

      1. amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

  • minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)

  • tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

  1. hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

  1. barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

  1. průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

  1. elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

  1. magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

  1. soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

  1. lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

  1. štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

  1. lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

  1. tvrdost – Mohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

RYBY

  • 3. třída: R Y B Y

 

  • hlavní znaky:
  • žijí ve vodě
  • tělo kryto šupinami a slizem
  • ploutve: a) párové – prsní, břišní

b) nepárové – hřbetní, ocasní, řitní

  • dýchají žábrami, jsou kryté skřelemi
  • srdce = 1 síň + 1 komora – smíšená krev – studenokrevní (teplota těla se mění podle okolí)
  • vnější oplození = tření, samčí pohl. buňky = mlíčí, samičí pohl. buňky = jikry
  • vývoj přímý – z vajíčka plůdek (má na břiše žloutkový vak)
  • postranní čára – vnímá pohyb vody
  • plynový měchýř – udržování rovnováhy, pohyb nahoru a dolů

 

 

 

  • sladkovodní: kapr obecný

karas obecný

lín obecný

štika obecná

candát obecný

sumec velký

pstruh potoční

okoun říční

mník jednovousý

  • mořské: tuňák

makrela

sardinka

sleď

treska

koník mořský

klaun očkatý

  • tažné: úhoř říční – rozmnožuje se v moři (Sargasové moře)

nepřímý vývoj (má larvy)

dospělí žijí ve sladké (samice) a brakické (samci) vodě

má ploutevní lem

v krvi je jed

losos obecný – rozmnožuje se v řekách

dospělí žijí v moři

vyza velká, jeseteři – žijí převážně v moři

rozmnožují se v řekách

mají chrupavčitou kostru

jikry = kaviár

  • bahník australský, africký – dýchá ve vodě i na soušiL
  • latimerie podivná – dýchá ve vodě i na souši, má základy končetin, živá zkamenělina (fosílie)

PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

Vývoj člověka

  1. Australopithecus

  • před 4-5 mil.let

  • jižní Afrika

  • chůze po dvou

  • začal jíst maso (zvětšování mozku, zplošťování břicha)

  1. Homo habilis (člověk zručný)

  • lépe zachází s nástroji, sám je nevyrábí

  1. Homo erectus (člověk vzpřímený)

  • před 1,8 mil. Let

  • vyšší postava, větší mozek, zploštělý hrudník

  • v Africe, rozšířil se do Evropy a Asie

  • technická inteligence – vyrábí nástroje

  • sociální inteligence – počátek řeči (tzv. „dětská řeč“), spolupráce s ostatními

  1. Homo sapiens neanderthalensis

  • před 200 000 let

  • oděv, oheň – osídlil i zaledněná území

  • řeč

  • sociální cítění – staral se o raněné, nemocné, staré

  1. Homo sapiens sapiens

  • před 90 000 let

  • první nálezy označovány jako člověk předvěký, člověk kromaňonský

  • vyrábí nástroje, ale i ozdobné předměty (sošky, šperky) z různých materiálů,

např. hlína, kosti, parohy

  • maluje

  • rozšířil se z Afriky do celého světa, vytlačil neandrtálce

  • vlivem podnebí se vytvořily tři rasy:

a) negroidní – černá pleť, oči, kudrnaté, černé vlasy

silné rty, široký nos

Afrika, Austrálie

b) mongoloidní – žlutá až hnědočervená pleť, šikmé, černé oči, rovné, černé vlasy

část Asie, Amerika – Eskymáci, Indiáni, Číňané, Japonci,…

dnes nejpočetnější lidský typ

 c) europoidní – světlá až snědá pleť, různé barvy očí i vlasů

Evropa, Indie, Arabský poloostrov, severní Afrika

      • mísením všech tří typů ras vznikají míšenci: mulati (a+c)

zambové (a+b)

mesticové (b+c)

STAVBA ZEMĚ

Stavba Země

  • tvar Země = geoid

  • poloměry Země: rovníkový = 6378 km, poledníkový = 6356 km

  • části Země:

  • 1. jádro: - poloměr 3400 km

  • teplota 5000 o C

  • složení Fe, Ni

  • skupenství vnitřní pevné, vnější kapalné

  • 2. plášť: – tloušťka 2900 km

  • složení Mn, Mg, Al, Si

  • skupenství vnitřní a střední plastický, vnější pevný

  • 3. zemská kůra: – tloušťka do 80 km

  • složení – všechny prvky, nejvíce kyslíku

  • skupenství pevné

  • dělí se na zemskou kůru oceánskou (do 20 km, nemá žulovou vrstvu) a

pevninskou (do 80 km)

  • zemská kůra + svrchní plášť = litosféra = horninový obal Země, je rozlámaná na litosférické desky, plavou po plastickém plášti (astenosféra)

SYSTÉM

říše:        živočišná
kmen:        strunatci
podkmen:    obratlovci
třída:        savci
podtřída:    živorodí
nadřád:    placentálové
řád:        primáti
podřád:    vyšší primáti
nadčeleď:    hominoidi
čeleď:        hominidi (Hominidae)
podčeleď:     lidé (Homininae)
rod:        člověk (Homo)
druh:        člověk moudrý (Homo sapiens)
poddruh:    Homo sapiens sapiens
(člověk rozumný, vyspělý, současný…….)

hominoidi = giboni + hominidi
hominidi = orangutani + homidi
homidi = gorily + šimpanzi + homini (lidé)

VESMÍR

Vesmír

  • vznik před 14 mld. let – Velký třesk

  • složení vesmíru : temná hmota

vesmírný prach

hvězdy

planety

planetky

měsíce

komety

meteory

asteroidy ……..

  • hvězda : žhavá plynová koule, termojaderné reakce (přeměna vodíku na helium) – vzniká teplo a světlo

  • galaxie : soustava hvězd, které obíhají kolem společného středu, naše galaxie = Galaxie, část Galaxie viditelná na obloze = Mléčná dráha

  • planeta: chladné těleso, které obíhá kolem hvězdy, může být pevná i plynná, nesvítí (pouze odráží světlo hvězdy), nehřeje

  • planetární systém : soustava planet, které obíhají kolem jedné hvězdy

  • Sluneční soustava : soustava planet, které obíhají kolem Slunce, vznikl před 4,7 mld. let, 8 planet, vnitřní – Merkur (nejmenší), Venuše (nejbližší k Zemi), Země, Mars a vnější – Jupiter (největší), Saturn (prstence), Uran a Neptun

  • měsíc : přirozená družice planety, náš měsíc = Měsíc, měsíce nemá Merkur a Venuše, nejvíce má Jupiter a Saturn

  • meteoroid : těleso letící vesmírem s nepravidelnou dráhou letu, pokud je přitažen gravitační silou jiného tělesa, mění se na meteor

  • meteorit : meteor, který dopadl na povrch Země či jiného tělesa

  • kometa : těleso letící vesmírem s pravidelnou dráhou letu, skládá se ze dvou částí, jádra a ohonu

  • vzdálenosti ve vesmíru – jsou obrovské, k měření se používají zvláštní jednotky :

  1. astronomická jednotka (AU) = vzdálenost Země a Slunce, 150 mil. km (8 světelných minut)

  1. světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok, asi 1013 km

  1. parsek (pc) = 3,3 světelného roku

3. podkmen: OBRATLOVCI

  • mají páteř složenou z obratlů, vznikla ze struny hřbetní
  • tělo = hlava + trup + končetiny
  • nervová soustava trubicovitá
  • cévní soustava uzavřená
  • mají tyto orgánové soustavy:

 

orgánová soustava

funkce

orgán

opěrná

opora těla, ochrana orgánů

kostra

pohybová

pohyb

svaly

krycí

chrání povrch těla

kůže

nervová

přenos informací

mozek

oběhová

oběh krve

srdce

dýchací

okysličování

plíce, žábry

trávicí

přijímání a zpracování potravy

žaludek

vylučovací

vylučování přebytečné vody

ledviny

smyslová

zprostředkování informací

oko, ucho,…..

rozmnožovací

rozmnožování

varlata, vaječníky

 

 

 

  1. třída: KRUHOÚSTÍ

 

  • hl. znak: 7 párů žaberních otvorů
  • chrupavčitá kostra
  • nepřímý vývoj – larva = minoha
  • zástupci: mihule potoční (dospělí nepřijímají potravu), mihule říční a mihule mořská (dospělí vnější cizopasníci, živí se krví a masem ryb)

 

  1. třída: PARYBY

 

  • hl. znak: 5 párů žaberních štěrbin
  • chrupavčitá kostra
  • vývoj přímý – vajíčka nebo živá mláďata
  • tělo kryto kůží s tvrdými (kostěnými) šupinami
  • končetiny = ploutve
  • hlavní smysly – čich, zrak, proudový orgán
  • žijí převážně v mořích
  • živí se planktonem nebo masem
  • 2 řády – žraloci a rejnoci
  • zástupci: žralok, kladivoun, parejnok, piloun, manta

ETOLOGIE

ETOLOGIE

  • etologie = věda o chování živočichů (včetně člověka)

  • vznik počátkem 20. století

  • zakladatel Konrad Lorenz (rakouský lékař a biolog)

  • základní metoda výzkumu = pozorování

  • druhy chování:

  1. chování vrozené – nemusí se učit

a) nepodmíněný reflex – např. sací, polykací, dýchací, ……

b) instinkt – lov, stavění hnízda, .…

  1. chování získané

a) vtištění – mládě si zapamatuje rodiče (pach, podoba, hlas)

b) přivykání – živočich nereaguje na pro něj nevýznamné podněty (vysavač)

c) podmíněné reflexy – reakce, která souvisí s nevýznamným podnětem (slinění)

d) tradice – přenos naučeného chování z jedince na jedince i na další generaci

e) vhled – náhlé řešení složité siuace

f) generalizace – z několika informací si živočich utvoří vlastní závěr (myšlení) – primáti

  • význam etologie:

    • domestikace

    • záchrana ohrožených druhů

    • lékařství

STRUNATCI

Živočišné kmeny: žahavci

ploštěnci

hlísti

měkkýši

kroužkovci

členovci

ostnokožci

strunatci

STRUNATCI

  • mají strunu hřbetní = chrupavčitá tyčinka, základ vnitřní kostry, opora těla

  • dělí se na 3 podkmeny:

  • PLÁŠTĚNCI – strunu mají jen larvy, sumky a salpy

  • BEZLEBEČNÍ – strunu mají celý život, nemají lebku, kopinatec plžovitý

  • OBRATLOVCI – ze struny se vyvinula páteř složená z obratlů

REFERÁT

Referát DOMESTIKACE

 

  • vyber si dva domestikované živočichy, u každého z nich vyhledej a zapiš tyto údaje:
  • z jakého původního druhu živočicha byl domestikován
  • kdy byl domestikován
  • kde byl domestikován
  • proč byl domestikován
  • mohou být i další zajímavosti o domestikovaném druhu
  • soubor bude obsahovat minimálně dva obrázky – původního živočicha a domestikovaného živočicha
  • formát souboru je libovolný (textový dokument, prezentace,…)

 

  • referát zašli na mail sabatovam@seznam.cz, v předmětu bude referát a případně jméno žáka, pokud není jasné z mailové adresy, obsahovat bude dvě přílohy (soubory se dvěmi domestikovanými živočichy)
  • zašli do neděle 29.9.2019   23:59