KROUŽKOVCI

  • hl. znak: protáhlé článkované tělo, všechny články jsou stejné

  • nervová soustava žebříčková

  • cévní soustava uzavřená (hřbetní céva, břišní céva, okružní cévy)

  • rozmnožování pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

  1. třída: MNOHOŠTĚTINATCI

  • žijí ve vodě

  • dýchají žábrami

  • mají základy končetin

  • zástupci: afroditka, nereidka, palolo

  1. třída: OPASKOVCI

  • mají opasek = řada článků s rozmnožovacími orgány, napomáhá při rozmnožování a vytváří kokon (obal kolem shluku vajíček)

  • dýchají celým povrchem těla

  • dělí se na dva řády

  1. řád: máloštětinatci

  • na každém článku 4 páry štětin

  • zástupci: žížala obecná (podílí se na tvorbě humusu)

  • nitěnka obecná (dna stojatých vod, potrava ryb)

  1. řád: pijavky

  • nemají štětiny

  • v ústní dutině mají ostré destičky, ve slinách znecitlivující látky a látku zabraňující srážení krve

  • 2 přísavky

  • zástupci: dravé – pijavka koňská, hltanovka bahenní

  • vnější cizopasníci – pijavka lékařská, chobotnatka rybí

VĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE

Vnější geologické děje

- působí na povrch Země zvenku

- patří sem:

1. zvětrávání

- rozrušování hornin na menší kousky, vzniká tak zvětralinový plášť

- může být:

a) mechanické – změny teploty

b) chemické – vznik chemických sloučenin (O2, CO2, H2O)

 

2. gravitace

- přesouvá zvětraliny z vyšších míst do nižších (sesuvy půdy, laviny)

 

3. působení tekoucí vody

- vyrývá v krajině rýhy, rozrušuje horniny = vodní eroze

- odnáší zvětraliny a obnažuje zemský povrch = denudace

- může být :

a) plošná – po dešti = ron

b) soustředná - potoky, řeky

 

4. ledovec

- vzniká nad nebo za sněžnou čarou na pevnině

- jde o stlačené vrstvy sněhu

- dělí se na ledovec:

a) pevninský – na pevnině za sněžnou čarou (Antarktida, Grónsko), pozůstatky po něm – bludné balvany, chladnomilná fauna a flóra

b) horský – nad sněžnou čarou (Himaláje, Alpy), z vrcholků hor se posouvá do údolí, posunující se část = ledovcový splaz, hloubí ledovcový kotel = kar, v něm často vznikají ledovcová jezera (Černé jezero, plesa), unáší úlomky hornin, které se hromadí před ním nebo po jeho stranách = moréna

 

5. moře

- rozrušuje přímořské skály, útesy (vodní eroze), přemisťuje materiál z pobřeží – vznik a zánik pláží

- vykonává různé pohyby – příliv a odliv (gravitace Měsíce a Slunce), příboj (vítr), mořské proudy (různé teploty a slanost vody)

 

6. vítr

- vliv je patrný pouze na suchých, rovných místech bez rostlinného pokryvu (pouště, polopouště)

- přemisťuje jemné úlomky (písek, hlína, spraš) – ty obrušují horniny = větrná eroze

- přemisťuje písek = vznik a zánik písečných přesypů = duny

 

7. organismy

- rozrušují horniny svými výměšky, kořínky, chodbičkami,…..

- v poslední  době velmi patrný vliv člověka

KAPRAĎOROSTY

  1. oddělení: KAPRADINY

  • podzemní stonek = oddenek, nad zemí jen listy

  • na rubu listů kupky výtrusnic, z výtrusu prokel, z něj nová kapradina

  • ke splynutí pohlavních buněk potřebují vodu

  • zástupci: kapraď samec

papratka samičí

osladič obecný

sleziník červený, zelený, routička

nepukalka vzplývající

  1. oddělení: PŘESLIČKY
  • kořen, oddenek, lodyha, čárkovité listy v přeslenu
  • ze zelené lodyhy vyrůstá hnědá rozmnožovací lodyha s klasem výtrusnic
  • z výtrusů vyrůstá prokel
  • zástupci: přeslička rolní – má dvě lodyhy, jarní rozmnožovací (hnědou) a letní vegetativní (zelenou), léčivka
  • přeslička bahenní, přeslička lesní

 

 

  1. oddělení: PLAVUNĚ
  • kořen, oddenek, lodyha, šupinovité listy
  • drobné rostlinky
  • u nás všechny druhy chráněné
  • zástupci: plavuň vidlačka
  • vranec, vraneček

NERVOVÁ SOUSTAVA

NERVOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: řídí, reguluje a koordinuje činnost všech orgánů pomocí přenosu vzruchů slabé elektrické výboje)
  • základní vlastnost: dráždivost
  • základní stavební jednotka: neuron
  • místo předávání informací: synapse (zápoj) – neurit jednoho neuronu se dotýká dendritu nebo těla jiného neuronu
  • dělí se na dvě části:
  • obvodová nervová soustava (nervy):
  • vegetativní – vychází z míchy, je jich hodně a vedou ke všem vnitřním orgánům
  • míšní – vychází z míchy, 31 párů, vedou ke kosternímu svalstvu a kůži
  • hlavové – vychází z mozku, 12 párů, inervují hlavu a krk, patří sem např. nerv zrakový, okohybný, sluchový, trojklaný (bolest ucha, zubů a nosu), bloudivý (bolest z vnitřních orgánů)
  • centrální nervová soustava:
  • mícha – nervová trubice, prochází páteří od týlního otvoru ke druhému bedernímu obratli, centrum nejjednodušších nepodmíněných reflexů
  • mozek – uložen v lebce, kryt třemi mozkovými plenami (1 tvrdá, 2 měkké), mezi nimi mozkomíšní mok
  • části mozku:
  • prodloužená mícha – centrum dýchání a srdeční činnosti
  • mozeček – rovnováha a koordinace pohybů, jemná motorika, lze snadno ochromit alkoholem
  • most Varolův – spojuje zadní a přední část mozku
  • střední mozek – nejmenší část mozku, vede z něj okohybný nerv, centrum pro zrakové a sluchové nepodmíněné reflexy
  • mezimozek – propojení nervové a endokrinní soustavy, centrum pro termoregulaci, 24 – hodinový cyklus, hlad, žízeň, útočné a obranné reakce, sexuální chování
  • koncový mozek – dvě polokoule (hemisféry), které jsou kryty šedou kůrou mozkovou, rozdělen na laloky (týlní, temenní, čelní a spánkový), centrum pro zrak, chuť, sluch, čich, kožní citlivost, řeč, podmíněné reflexy (učení, myšlení)
  • nemoci nervové soustavy: záněty nervů, encefalitida, psychické poruchy (schizofrenie, maniodepresivní porucha), Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie,…..

MECHOROSTY

  1. podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY

  1. oddělení: MECHOROSTY

  • tělo: příchytná vlákna, lodyžka, lístky, při rozmnožování štět a tobolka s víčkem a výtrusy, někdy krytá čepičkou

  • z výtrusu vyroste prvoklíček, z něj nová mechová rostlinka – na ní pohlavní orgány se samčími a samičími buňkami, splývají ve vodě, z nich výtrus

  • nekvetou

  • nemají cévní svazky (žilky)

  • význam: zadržují vláhu

  • dělí se na MECHY a JÁTROVKY

  • zástupci: ploník ztenčený

bělomech sivý

měřík příbuzný

rašeliník kostrbatý

porostnice mnohotvárná

BOTANIKA

BOTANIKA

 

= věda o rostlinách

  • rostliny = zelené organismy, obsahují chlorofyl (zeleň listovou)
  • fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

  • z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

  • k fotosyntéze je nutný chlorofyl a světlo

  • dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

  • dělí se na dvě podříše, nižší a vyšší rostliny

  1. podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (řasy)
  • jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté rostliny
  • stélka = vláknité tělo nerozlišené na kořen, stonek, list
  • žijí ve vodě nebo vlhku
  • často součástí planktonu
  • význam: výroba kyslíku, potrava pro vodní živočichy, dobytek i člověka, výroba vlákniny, jódu, želatiny, vznik hornin
  • dělí se obvykle podle barvy

 

  1. oddělení: zelené řasy
  • chlorofyl
  • jednobuněčné – zelenivka, kolonie (mnoho jednobuněčných dohromady) – zrněnka, váleč koulivý, mnohobuněčné – žabí vlas, šroubatka

 

  1. oddělení: hnědé řasy
  • chlorofyl a hnědé barvivo
  • jednobuněčné se schránkami (křemičitými) – rozsivky
  • mnohobuněčné chaluhy
  • želatina alginát

 

  1. oddělení: červené řasy (ruduchy)
  • chlorofyl a červené barvivo
  • většinou mnohobuněčné a mořské
  • želatina agar

MĚKKÝŠI

5. kmen: MĚKKÝŠI

 

Hlavní znaky:

 

  • měkké tělo = hlava + noha + útrobní vak (krytý pláštěm)
  • pokožka krytá slizem
  • nervová soustava uzlinová
  • trávicí soustava: ústní dutina, hltan, žaludek, slinivkojaterní žláza, střevo, řitní otvor
  • vylučovací soustava: nálevky + kanálky
  • dýchací soustava: plicní vak nebo žábry
  • cévní soustava: srdce + cévy, otevřená (krev se vylévá do tělní dutiny)
  • rozmnožování: pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

 

1 třída: PLŽI

  • tělo kryto vápnitou schránkou = ulita, zavírá se víčkem – trvalé nebo dočasné
  • v ústním otvoru pilovitý jazýček = radula
  • 2 páry tykadel – hmat, zrak, čich
  • žijí na souši, ve sladké i slané vodě
  • zástupci: a) suchozemští – hlemýžď zahradní

páskovka keřová

slimák největší

plzák lesní

slimáček polní

b) sladkovodní – plicnatí – okružák ploský

plovatka bahenní

bahnatka malá (mezihostitel motolice jaterní)

žábry – bahenka živorodá

c) mořští – ostranka jaderská

homolice

zavinutec

ušeň

přílipka

kotouč

rapana

 

2 třída: MLŽI

  • vápnitá schránka ze dvou kusů = lastura, spojeny zámkem a vazy a svaly, uvnitř silná vrstva perleti (někteří tvoří perly)
  • nemají hlavu, jen přijímací otvor (filtrují vodu)
  • žijí ve vodě, sladké i slané
  • nepřímý vývoj
  • zástupci: a) sladkovodní – škeble rybničná

    velevrub malířský

perlorodka říční

b) mořští – slávka jedlá

hřebenatka kuchyňská

srdcovka jedlá

ústřice jedlá

perlotvorka mořská

zéva obrovská

šášeň lodní

3 třída: HLAVONOŽCI

  • nejdokonalejší z měkkýšů
  • noha přeměněna na chapadla s přísavkami
  • mají mozek a dokonalé oči
  • rohovité čelisti
  • nemají schránku nebo jen zbytky
  • draví
  • mořští
  • zástupci: chobotnice obecná

chobotnice modrokroužkovaná

krakatice obrovská

sépie obecná

oliheň obecná

loděnka hlubinná

SOUSTAVA KRYCÍ

KRYCÍ SOUSTAVA

  • funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

  • stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo, asi 1,6 – 1,8 m2

  • pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

  • škára: vazivové buňky, kolagen, elastin

  • vyrůstají z ní vlasy, chlupy, vousy, nehty

  • obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

  • volná nervová zakončení (bolest)

  • speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, hmatu

  • podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin, umožňuje pohyb kůže, tukové buňky (podkožní tuk)

  • nemoci kůže: ekzémy, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

  • poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

HLÍSTI

4. kmen: H L Í S T I

 

  • hlavní znaky:
  • protáhlé, válcovité tělo
  • nervová a vylučovací soustava stejné jako u ploštěnců
  • dýchání jako u ploštěnců
  • trávicí soustava: ústní otvor – trávicí trubice – řitní otvor
  • rozmnožování: oddělená pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost (sameček vypadá jinak než samička)
  • zástupci:
  • háďátka – žijí v půdě, užitečná (tvorba humusu) i škodlivá (škodí na rostlinách – řepa, brambory)
  • roup dětský – vnitřní cizopasník, žije v tlustém střevě a konečníku, vajíčka v okolí řitního otvoru
  • škrkavka dětská – vnitřní cizopasník, v tenkém střevě, nepřímý vývoj (larvy v plicích), nákaza nemytým ovocem a zeleninou

GEOLOGIE

G E O L O G I E

  • geologie je věda o Zemi, zabývá se změnami zemského povrchu v průběhu všech geologických období

  • tyto změny jsou způsobeny geologickými ději

  1. Vnitřní geologické děje

  • vycházejí z toho, co se děje uvnitř Země

  • patří sem:

  1. pohyby litosférických desek

  • litosféra = kamenný obal Zeme, je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plášti – vznik a zánik světadílů ((první prakontinent – Pangea)

  • desky se od sebe oddalují – vznik oceánských hřbetů, nebo se k sobě přibližují a jedna se podsouvá pod druhou, vznikají:

a) ostrovní oblouky – oceánská deska pod oceánskou, Mikronésie, Melanésie, Polynésie, Antily, Sundy,……

b) pobřežní pásemná pohoří – oceánská pod pevninskou, Kordillery, Andy, Skandinávské pohoří,…

      1. vnitrozemská pásemná pohoří – vnitrozemská pod vnitrozemskou, Himaláje, Karpaty, Alpy, Ural,…….

  1. horotvorné pohyby

    - pohyby vrstev hornin, které vznikají díky bočnímu a svislému tlaku

          • patří sem:

            a) vrásnění – vrstvy hornin se ohýbají, neporušuje se jejich souvislost, vznikají vrásová pohoří – Šumava

            b) zlomy – vrstvy hornin se lámou, je narušena jejich souvislost, vznikají kerná pohoří – Krkonoše

  1. zemětřesení

- otřesy zemské kůry

- věda o zemětřesení  = seismologie

- místo, kde vzniká zemětřesení = hypocentrum (obvykle hluboko pod zemským povrchem)

- místo na zemském povrchu kolmo nad hypocentrem = epicentrum (obvykle místo, kde je způsobeno nejvíce škod)

- Richterova stupnice – měří sílu zemětřesení (přístroje, 10 stupňů)

- Mercalliho stupnice - měří intenzitu zemětřesení (lidské smysly, 12 stupňů)

- typy zemětřesení:

a) tektonické – vzniká při pohybu litosférických desek, největší, nejničivější

b) vulkanické – při výbuchu sopky

  1. řítivé – při zavalení podzemních prostor, sesuvech půdy, sněhu, ….

  1. sopečná činnost

  • věda o sopkách = vulkanologie

  • sopka (vulkán) = místo, kudy se na zemský povrch dostává magma

  • části sopky – magmatický krb, sopečný komín (sopouch) a kráter

  • nejznámější činné sopky ve světě: asi 500, z toho asi 50 činných každý rok

„ohnivý kruh“, Vesuv, Etna, Stromboli, Mauna Loa, Mauna Kea, Popocatepetl, Fudži

  • sopky v ČR: Říp, Milešovka, Železná hůrka, Komorní hůrka

  • doprovodné jevy sopečné činnosti: gejzíry

výrony

vřídla

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

  • funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

  • stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

  • ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

  • nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

  • vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

  • složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

  • moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

  • nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

  • prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

  • jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO2, vodní pára)

PLOŠTĚNCI

  1. kmen: PLOŠTĚNCI

 

  • ploché, dvoustranně souměrné tělo
  • tělo kryté pokožkou, pod ní svalová vrstva
  • trávicí dutina, jeden otvor přijímací i vyvrhovací
  • nervová soustava provazcovitá
  • vylučovací soustava: plaménkové buňky a kanálky
  • smysly: oči (světlo, tma), hmatové laloky
  • rozmnožování: hermafroditi, vývoj většinou nepřímý
  • schopnost regenerace

 

  1. třída: PLOŠTĚNKY

 

  • žijí volně ve vodě
  • jsou dravé
  • zástupci: ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční

 

  1. třída: MOTOLICE

 

  • vnitřní paraziti
  • složitý vývoj – mezihostitel
  • zástupci: motolice jaterní – cizopasí v játrech savců (ovce, koza, tur, jelen, člověk,…), mezihostitel bahnatka malá

 

  1. třída: TASEMNICE

 

  • vnitřní paraziti
  • potravu přijímají celým povrchem těla
  • složitý vývoj – larva se v mezihostiteli zapouzdří – tvoří boubely, nákaza syrovým masem
  • zástupci: – tasemnice bezbranná – mezihostitel tur domácí, konečný hostitel člověk
      • tasemnice dlouhočlenná – mezihostitel prase, člověk, konečný hostitel člověk
      • škulovec široký – mezihostitel ryby, konečný hostitel člověk

VÝŽIVA

VÝŽIVA

  • 3 základní druhy živin:

  • bílkoviny (15%) – stavební látky (růst, obnova buněk), enzymy, hormony, krevní bílkoviny,…..

  • živočišné – maso, mléko, vejce

  • rostlinné – luštěniny

  • tuky (25%) - zdroj energie, součást buněčných membrán, důležité pro vitamíny rozpustné v tucích, přebytek se ukládá do tukových buněk

  • živočišné – sádlo, máslo

  • rostlinné – oleje, margaríny (ořechy, slunečnice, olivy, řepka, mák,………)

  • cukry (60%) – nejrychlejší zdroj energie, jediný zdroj energie pro nervovou soustavu, přebytek se přeměňuje na tuk

  • ovoce, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina,…..

  • dále v potravě musí být:

  • vláknina – nestravitelná, udržuje správnou funkci střev, veškerá rostlinná potrava (ovoce a zelenina, celozrnné potraviny)

  • vitamíny – katalyzátory chemických reakcí

  • minerální látky

  • voda – asi 2 litry denně

ŽAHAVCI

  1. kmen: ŽAHAVCI

 

  • hlavní znaky:
  • ramena s žahavými buňkami
  • tělo je paprsčitě souměrné
  • dvě vrstvy buněk (mezi nimi je rosol):

a) vnější = krycí

b) vnitřní = trávicí

  • uprostřed těla je trávicí dutina = láčka
  • jeden ústní = vyvrhovací otvor
  • nervová soustava rozptýlená (buňky rozptýlené ve vnější vrstvě
  • rozmnožování: a) nepohlavní = pučení, strobilace

    b) pohlavní = hermafroditi (samčí i samičí pohlavní buňky v jednom těle),

    vývoj nepřímý (larva)

  • dva tvary těla – polypovitý, medúzovitý

 

  1. třída: POLYPOVCI
  • polypovitý tvar těla
  • často tvoří kolonie
  • zástupci: nezmar zelený

nezmar hnědý

medúzka sladkovodní

měchýřovka portugalská

 

  1. třída: MEDÚZOVCI
  • medúzovitý tvar těla
  • téměř všichni žijí v moři
  • zástupci: talířovka obrovská

talířovka ušatá

čtyřhranka smrtelná

 

  1. třída: KORÁLNATCI
  • mořští
  • často vápnité schránky – korálové útesy a korálové ostrovy (atoly)
  • polypovitý tvar těla
  • zástupci: korál červený

větevník

mozkovník

pérovník

sasanka koňská (sasanky nemají schránky)

PETROLOGIE

P E T R O L O G I E

  • věda o horninách

  • horniny dělíme podle vzniku:

  1. vyvřelé horniny (magmatické)

  • vznikly tuhnutím z magmatu

  • magma = žhavotekutá horninová tavenina, obsahuje plyny a vodní páry, magma vylité na zemský povrch = láva

  • všechny mají užití ve stavebnictví

a) hlubinné vyvřeliny

  • tuhnou pomalu, nemají póry, mají velké krystaly, jsou velmi pevné

  • žula (křemen, slída, živec, různé barvy), gabro (živce)

b) výlevné vyvřeliny

  • tuhnou rychle, mají póry, malé krystalky – jemnozrnné až celistvé, jsou z nich sopky a sopečná pohoří

  • čedič (Říp) – nejrozšířenější výlevná vyvřelina

  • znělec (Milešovka) – výroba lahvového skla

  • andezit (Andy)

  1. usazené horniny (sedimenty)

  • dělí se podle vzniku:

a) úlomkovité usazeniny

    • vznikly zvětráváním jiných hornin, dělí se podle velikosti úlomků a na nezpevněné – štěrk, písek, hlína, jíl, spraš a zpevněné – slepenec, pískovec, jílovec, jílovité břidlice

    • užití: stavebnictví, keramický a sklářský průmysl, zemědělství

b) chemické usazeniny

    • vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

    • patří sem: travertin (CaCO3) – vzniká z vod vyvěrajících v krasových oblastech (krápníkové jeskyně) a l kamenná

 

c) usazeniny organického původu

 

    • vznikají usazováním schránek, koster, z odumřelých těl rostlin a živočichů a působením mikroorganismů
    • patří sem:
    • vápenec (CaCO3) – vzniká nahromaděním schránek, jsou z něj korálové útesy a ostrovy, užití ve stavebnictví (vápno, cement)
    • rašelina – vzniká nedostatečným rozkladem odumřelých těl rostlin bez přístupu kyslíku, nejčastěji ve vodě (dnes z rašeliníku), užití – zemědělství
    • uhlí – vzniká prouhelňováním vrstev rašeliny, podle stáří: antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, užití – topivo (tepelné elektrárny)
    • živice – vznikly rozkladem drobných těl rostlin a živočichů působením bakterií, patří sem živice plynné – zemní plyn, kapalné – ropa, pevné – zemní vosk, asfalt

užití – chemický průmysl, energetika

 

  1. přeměněné horniny (metamorfované)

 

  • vznikají přeměnou působením vysokého tlaku a teploty usazených, vyvřelých i už jednou přeměněných hornin
  • patří sem:
    • krystalické břidlice – jsou vrstevnanté, podle síly přeměny sem patří fylit, svor, rula
    • mramor – vznikl přeměnou vápence
    • užití: stavebnictví, sochařství, dekorační a užitkové předměty

PRVOCI

Hlavní znaky:

  • tělo složeno z jedné buňky
  • mají organely:
  • buněčná blána – je pružná, chrání tělo
  • cytoplazmatická membrána
  • jádro
  • potravní vakuola – přijímání potravy, její zpracování a odstranění nestravitelných zbytků
  • stažitelná vakuola – vylučování přebytečné vody
  • organely pohybu – bičíky, panožky, brvy
  • žijí ve vlhku, ve vodě, v jiných organismech – vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
  • rozmnožování nepohlavní – dělení (příčné nebo podélné)
  • v nepříznivých podmínkách vytvářejí cysty (pevný obal kolem buňky)

 

  1. třída: BIČÍKOVCI
  • k pohybu jim slouží bičík (1 – 8)
  • zástupci:
  • krásnoočko červené, krásnoočko štíhlé – žijí volně ve vodě
  • trypanozoma spavičná – cizopasí v krvi člověka, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha „tse-tse“, vyskytuje se v tropické Africe

 

  1. třída: KOŘENONOŽCI
  • k pohybu jim slouží panožky – mění tvar těla přeléváním cytoplazmy
  • zástupci:
  • měňavka velká – žije volně
  • měňavka úplavičná – cizopasí, způsobuje průjmová onemocnění
  • dírkonošci (mřížovci, penízkovci, slunivky) – mají schránky (vznik hornin)

 

  1. třída: VÝTRUSOVCI
  • nemají organely pohybu, všichni vnitřní cizopasníci
  • zástupci:
  • zimnička – několik druhů, způsobuje malárii, přenáší ji druh komára (moskyt)
  • toxoplazma – cizopasí především u kočkovitých šelem, člověku způsobuje toxoplazmózu (nebezpečná v těhotenství)
  • kokcidie – cizopasí u králíků – nemoc kokcidióza

 

  1. třída: NÁLEVNÍCI
  • organely pohybu brvy
  • žijí volně ve vodě
  • mají buněčná ústa, buněčný hltan, buněčnou řiť
  • dvě jádra, velké (řídí buňku) a malé (rozmnožování)
  • rozmnožují se i pohlavně = spájení
  • zástupci:
  • trepka velká, bobovka, ledvinovka, vejcovka, slávinka

 

TRÁVICÍ SOUSTAVA

TRÁVICÍ SOUSTAVA

  • funkce: přijímání potravy, trávení = metabolismus (přeměna látek, získávání živin a energie), odstraňování nestravitelných zbytků

  • stavba trávicí soustavy:

  • dutina ústní – mechanické zpracování potravy (zuby, jazyk) a chemické zpracování potravy (3 páry slinných žláz – sliny – enzym ptyalin – rozkládá škrob na jednodušší cukry)

  • zuby – mléčné (20 – 2 1 0 2, nemají kořeny) a trvalé (32 – 2 1 2 3)

  • hltan, jícen – posouvání potravy (peristaltika = pohyb trávicí trubice, kterým se potrava posouvá)

  • žaludek – mechanické zpracování (stahy žaludku) i chemické – žaludeční šťáva = voda, hlen, kyselina chlorovodíková a enzym pepsin (rozkládá bílkoviny)

  • tenké střevo: dvanáctník – 30 cm, ústí sem vývod slinivky břišní a žlučníku, lačník a kyčelník střevní šťáva – rozkládání cukrů, tuků i bílkovin, vstřebávání živin do krve (odchází do jater), plocha střev je zvětšena výběžky = klky

  • tlusté střevo: slepé střevo – přechod mezi tenkým a tlustým střevem, má červovitý výběžek appendix, tračníky vzestupný, příčný a sestupný – vstřebávání vody do krve, na zbytky potravy působí kvasinky a hnilobné bakterie – mění je na výkaly

  • konečník – plní se výkaly, uzavřen svěračem s řitním otvorem, po naplnění defekační reflex

  • játra – největší žláza v těle, mají mnoho funkcí: odstraňují z těla jedovaté látky, probíhá zde metabolismus, vznik energie (teplo), zásobárna látek (železo, glykogen = zásobní živočišný cukr), ukládání některých jedovatých látek, obsahují žlučové buňky – vznik žluči, žlučovými kanálky se dostává do žlučového měchýře, odtud žlučovodem do dvanáctníku, kde emulguje tuky

  • slinivka břišní -vylučuje pankreatickou šťávu, ve které jsou enzymy na rozkládání bílkovin (trypsin), cukrů i tuků, ústí do dvanáctníku

SAVCI

6. třída: SAVCI

 

  • hlavní znaky:

 

  • rodí živá mláďata
  • mláďata se živí mateřským mlékem
  • tělo je pokryto srstí, dva druhy chlupů – pesíky (delší, barevné, ochranné zbarvení) a podsada (krátké, bílé, tepelná izolace)
  • vnější ucho = boltec
  • zuby – mléčné a trvalé, řezáky, špičáky, stoličky, zuby třenové
  • teplokrevní

 

  1. podtřída: Vejcorodí

 

  • snáší vejce (kožovitý obal)
  • mají kloaku
  • zobák (měkký, potažený kůží)
  • zástupci: ptakopysk podivný

ježura australská

 

  1. podtřída: Živorodí

 

  • rodí živá mláďata
  • nemají kloaku
  • dělí se na dvě skupiny

 

  1. nadřád: Vačnatci

 

  • nemají placentu – mláďata se rodí nevyvinutá, vyvíjejí se ve vaku
  • žijí jen v Austrálii a Americe
  • zástupci: klokan rudý

koala medvídkovitá (potravní specialista – žere jen listy eukalyptu – blahovičníku)

vačice opossum

ďábel medvědovitý

vakovlk, vakoveverka, vakorejsek, vakomyš,…..

 

  1. nadřád: Placentálové

 

  • mláďata se vyvíjejí v děloze, živí se pomocí placenty (z matčiny krve)

 

  1. řád: Hmyzožravci

 

  • nejprimitivnější savci
  • drobné, nerozlišené, ostré zuby
  • živí se hmyzem, červy
  • zástupci: ježek východní, západní

krtek obecný

rejsek obecný

bělozubka nejmenší (nejmenší savec)

  1. řád: Letouni

 

  • létající savci
  • kožovité blány k létání
  • drobné, ostré, nerozlišené zuby
  • orientace pomocí ultrazvuku = echolokace
  • zástupci: netopýr velký

vrápenec obecný

kaloň – živí se ovocem

upír – živí se krví

 

 

  1. řád: Hlodavci

 

  • přední řezáky přeměněné na hlodáky (stále dorůstají)
  • druhé řezáky chybí
  • většinou býložravci
  • zástupci: myš domácí

potkan obecný

krysa obecná

hraboš polní

myšice křovinná

norník rudý

ondatra pižmová

bobr evropský

křeček polní

sysel obecný

nutrie, morče, dikobraz, kapybara

 

  1. řád: Zajícovci

 

  • hlodáky, za nimi malé podpůrné řezáky
  • zástupci: zajíc polní – dlouhé uši, protáhlá hlava, nestaví si nory, mláďata osrstěná,

vidí a slyší, samotář

králík divoký – krátké uši, kulatá hlava, staví si nory, žije ve skupinách, mláďata holá, slepá, hluchá

 

 

  1. řád: Lichokopytníci

 

  • lichý počet kopyt na jedné noze
  • velké slepé střevo (trávení potravy)
  • zástupci: zebra stepní

osel asijský

kůň Převalského

nosorožec, tapír

kůň domácí, osel domácí – kříženci mezek a mula

 

 

 

6. řád: Sudokopytníci

 

  • na jedné noze sudý počet kopýtek
  • často pohlavní dvojtvárnost
  • často rohy (rohovina – produkt kůže, nerozvětvené, neshazují je) nebo parohy (kostěné, rozvětvené, shazují je)
  • většinou býložravci
  • často přežvýkavci – mají složený žaludek (bachor, kniha, čepec – předžaludky, slez – vlastní žaludek)
  • zástupci:

a) v České republice: jelen lesní

srnec obecný

daněk skvrnitý

los evropský

kamzík horský

muflon

prase divoké

zubr evropský

b) cizokrajní: hroch obojživelný

žirafa, antilopa, gazela, buvol, pakůň, zebu…

sob polární

bizon

lama, velbloud

c) užitkoví: tur domácí

koza domácí

ovce domácí

 

 

7. řád: Šelmy

 

  • vynikající čich, zrak, sluch
  • trháky = přeměněné stoličky a zuby třenové
  • tesáky = přeměněné špičáky
  • predátoři – mají drápy

 

  1. čeleď: Kočkovité
  • výborný zrak
  • kulatá hlava
  • zatažitelné drápy (kromě geparda)
  • zástupci: rys ostrovid, kočka divoká, puma, tygr, lev, levhart, jaguár, gepard,……

 

  1. čeleď: Psovité
  • kořist štvou
  • často ve smečkách
  • zástupci: pes dingo, liška obecná, vlk, šakal, kojot, fenek

 

  1. čeleď: Kunovité
  • drobné šelmy
  • krátké nohy
  • zástupci: kuna lesní ( béžová náprsenka), kuna skalní (bílá náprsenka), lasice kolčava (bílé břicho), lasice hranostaj (bílé břicho, černý konec ocásku), jezevec lesní, tchoř tmavý, vydra říční

 

  1. čeleď: Medvědovité
  • nemají mimické svaly
  • zástupci: medvěd hnědý (brtník, grizzly, kodiak)

panda velká

medvěd lední

 

  1. čeleď: Medvídkovité
  • drobné, všežravé, často žijí na stromech
  • zástupci: mýval severní

panda červená

nosál

 

  1. čeleď: Ploutvonožci
  • život ve vodě
  • končetiny = ploutve
  • zástupci: lachtan, tuleň, mrož

 

 

 

8. řád: Primáti

 

- pětiprsté, chápavé končetiny, prsty často s nehty

- dobře vyvinutý mozek, hlavně mozeček (rovnováha)

- dopředu posazené oči – prostorové vidění

- obvykle jen jedno mládě

 

1. podřád: Poloopice

  • primitivnější
  • většinou noční živočichové
  • lemur, komba

 

      1. podřád: Vyšší primáti
  • nehty
  • mimika
  • denní živočichové

 

      1. nadčeleď: Ploskonosí
  • chápavý ocas
  • Jižní Amerika
  • kosman, malpa, lvíček, kotul, vřešťan

 

      1. nadčeleď: Úzkonosí
  • Afrika, Asie
  • kočkodan, pavián, makak

 

      1. nadčeleď: Hominoidi (lidoopi a lidé)
  • nemají ocas
  • protistojný palec
  • schopní chůze po dvou

 

          1. čeleď: Gibonovití
  • pohybují se ve stromech jen pomocí rukou
  • gibon lar

 

          1. čeleď: Hominidi
  • orangutan, šimpanz, gorila, člověk

 

 

 

Další řády savců: chobotnatci (slon africký), chudozubí (lenochod, mravenečník, pásovec),

kytovci (velryba, plejtvák, vorvaň, delfín, kosatka),……..

DÝCHACÍ SOUSTAVA

  • funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
  • stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

  • dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
  • celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
  • frekvence dýchání – asi 15x za minutu
  • nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
  • prevence – otužování, nekouření
  • úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: zajišťuje oběh krve
  • orgány: srdce + cévy

 

  1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník
      • hmotnost asi 250 – 300 g
      • stahuje se = systola a roztahuje = diastola
      • počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min
      • dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
      • levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
      • každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
      • z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
      • chlopně zabraňují zpětnému toku krve
      • při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
      • v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
      • tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

  1. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

        • vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

        • vedou krev do srdce
        • v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

        • zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

  1. malý = plicní krevní oběh

    • krev se zde okysličuje

    • pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

  1. velký = tělní krevní oběh

    • zde krev předává kyslík tkáním

    • levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

    • je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

    • srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

  1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

  2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

    • při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

    • přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

    • pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

    • pokud možno používáme ochranné rukavice

  1. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

  2. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!