- slouží k ochraně semen a napomáhají k jejich rozšiřování (větrem, vodou, živočichy)

Typy plodů:

1. dužnaté – mají dužninu:

a) peckovice – v dužnině je pecka a 1 semeno ( meruňka, třešeň, mango, vlašský a kokosový ořech,…)

b) malvice – v dužnině je jádřinec a několik semen ( jablko, hruška, jeřabiny,….)

c) bobule – v dužnině volně mnoho semen (rybíz, rajče, paprika, okurek, meloun, pomeranč, hrozny, granátové jablko, banán,….)

2. suché – nemají dužninu:

a) pukavé – pukají, mnoho semen, např. tobolka (mák, jírovec maďal), lusk (burské oříšky, hrách, fazol,….),…..

b) nepukavé – nepukají, 1 semeno, např. obilka (obilniny, trávy), oříšek (lískový ořech, lípa), nažka (dub, slunečnice, pampeliška), dvojnažka (javor),….

Souplodí – více plodů pohromadě, vzniklo z 1 květu s více pestíky, např. souplodí peckoviček (malina), nažek (jahoda, šípek)

Plodenství – více plodů pohromadě, vzniklo z květenství, např. slunečnice, jeřabiny, obilí, hrozny,…

1. pryskyřníkovité
- jarní byliny
- jedovaté
- jaterník, blatouch, sasanka, pryskyřník, koniklec, hlaváček
2. růžovité
- ovocné stromy, keře
- růže, jabloň, hrušeň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, švestka, ostružiník, jahodník
3. hluchavkovité
- souměrné květy (dva pysky)
- koření, léčivky
- hluchavka, šalvěj, máta, mateřídouška, meduňka, tymián, dobromysl, bazalka
4. brukvovité
- čtyřčetné květy
- olejniny, zelenina
- brukev řepka olejka, hořčice, kedluben, zelí, kapusta, květák, brokolice, ředkvička
5. bobovité
- souměrné květy (pavéza, člunek, křídla)
- luštěniny, pícniny
- bob, hrách, fazol, čočka, sója, vikev, jetel, akát
6. lilkovité
- jedovaté
- plody bobule
- lilek potměchuť, blín, vraní oko, lilek brambor, rajče, paprika, tabák
7. hvězdnicovité
- květenství úbor (jazykovité a trubkovité květy)
- olejniny, zelenina
- kopretina, sedmikráska, slunečnice, smetanka, podběl, lopuch, locika salát
8. liliovité
- jednoděložné
- cibulová zelenina
- lilie, tulipán, konvalinka, cibule, česnek, pažitka, pór, chřest
9. vstavačovité
- jednoděložné
- orchideje
- u nás chráněné
- vanilovník plocholistý, vstavač, střevíčník pantoflíček
10. lipnicovité
- jednoděložné
- květenství klas nebo lata
- plod obilka
- trávy a obilniny
- pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, proso, rákos, orobinec

třída: KRYTOSEMENNÉ

mají kořen, stonek, list, květ, plod
semena jsou v plodech, podle počtu děloh v semeni se dělí na 2 třídy, jednoděložné a dvouděložné
hlavní znaky:

Jednoděložné    dvouděložné
Počet děloh    1    2
Kořen    Svazčitý    Hlavní a postranní
Stonek    Dužnatý    Dužnatý, dřevnatý
Žilnatina    Souběžná    Síťnatá
Květ    Trojčetný    Čtyřčetný, pětičetný
Květ    Okvětí    Kalich a koruna

Oddělení: NAHOSEMENNÉ

kvetou, nevytváří plody
semena uložena ve zdřevnatělých nebo zdužnatělých květech
patří sem jinany, cykasy a JEHLIČNANY:
dřeviny
jehličí = přeměněné listy
jednopohlavné květy
většinou jednodomé rostliny
opylování větrem

zástupci nahosemenných původní v ČR:
smrk ztepilý – krátké, ostré jehlice kolem celé větvičky, šišky visí dolů
jedle bělokorá – zaoblené jehlice po stranách větvičky, na rubu 2 bílé siličné kanálky,
šišky stojí, rozpadávají se na stromě
borovice lesní – jehlice po dvou ve svazečku, asi 7 cm dlouhé, kmen rezavě hnědý
borovice kleč (kosodřevina) – malý stromek nebo keř, roste v horách, jehlice po 2
borovice blatka – skoro stejná jako kleč, roste na rašeliništích
modřín opadavý – opadává, jehlice jemné, měkké, ve svazečcích, šišky malé
tis červený – keř nebo stromek, jehlice zaoblené, měkké, dvoubarevné (nahoře tmavězelené,  na rubu světlezelené), květy dužnatí – červené kalíšky, celý strom prudce jedovatý (až na kalíšky)
jalovec obecný – keř, jehlice krátké, velmi ostré, vyrůstají v přeslenech po třech, květy dužnatí – modré bobulky (koření)

cizokrajné nahosemenné dřeviny:
borovice černá, borovice vejmutovka, smrk pichlavý (stříbrný), jalovec chvojka, douglaska tisolistá, zerav východní (túje), cypřišek, cypřiš, pinie, cedr, sekvojovec, sekvoje

LIST
- vyrůstá ze stonku
- hlavní funkce: fotosyntéza, dýchání, odpařování vody
- skládá se z čepele, řapíku a žilnatiny
- vnitřní stavba: svrchní pokožka, dužnina, spodní pokožka se svěracími buňkami (mezi nimi průduch)
- listy se dělí podle:
- řapíku (přisedlé, řapíkaté, objímavé)
- žilnatiny (souběžná, síťnatá)
- čepele (jednoduché a složené)
- tvaru čepele (kopinaté, kulaté, srdčité, vejčité, čárkovité,….)
- složené listy (sudozpeřené, lichozpeřené, trojčetné, pětičetné, vícečetné)
- postavení listů na stonku (střídavé, vstřícné, přeslenité, přízemní růžice)
- přeměněné listy: trny (růže), cibule (tulipán), jehlice (borovice), šupiny (podběl), úponky (hrách), dužnaté (aloe), květy

Kořen
- podzemní orgán rostlin
- udržuje rostlinu v zemi
- slouží k přijímání vody a v ní rozpuštěných minerálních látek
- dělí se na kořen hlavní a postranní a kořeny svazčité
- přeměněné kořeny: dřevnaté (stromy a keře), vzdušné (orchideje), příchytné (břečťan), chůdovité (mangrovy), zásobní (mrkev, petržel), bulvy (celer, řepa), hlízy (jiřiny)

kmen: Č L E N O V C I

nejpočetnější kmen ze všech živočichů
článkované tělo ( články nejsou stejné)
článkované končetiny
vnější kostra (= pokožka zpevněná chitinem):
opora těla
ochrana vnitřních orgánů
upínají se na ni svaly
svlékají ji (růst)
nervová soustava žebříčková
cévní soustava otevřená
dýchání žábry, plicní vaky, celý povrch těla, vzdušnice
rozmnožování pohlavní, oddělená pohlaví

1. podkmen: K O R Ý Š I

tělo = hlavohruď a zadeček
vnější kostra = krunýř, je vyztužený chitinem a uhličitanem vápenatým
ústní ústrojí = kusadla, čelisti, čelistní nožky
5 párů kráčivých končetin, 1. pár = klepeta
dýchání žábrami
složené oči
zástupci:     rak říční
krab obecný
velekrab japonský
humr
langusta
kreveta
garnát
perloočka, buchanka – plankton
beruška vodní
svinka, stínka (suchozemští, dýchají žaberními destičkami na spodní straně těla, musí žít ve vlhku)

2. podkmen: K L E P Í T K A T C I

tělo = hlavohruď a zadeček
4 páry končetin
ústní ústrojí = makadla, klepítka
dýchání – plicní vaky nebo celým povrchem těla

řád: pavouci
jedovatí
pavučiny (snovací bradavky na zadečku)
hlavohruď a zadeček jsou zřetelně odděleny stopkou
vnější trávení
zástupci:    křižák obecný, pruhovaný
pokoutník domácí
vodouch stříbřitý
třesavka domácí
běžník kopretinový
slíďák tatarský
stepník moravský, rudý

řád: sekáči
dravci, nejedovatí
nedělají pavučiny
kulaté tělo, dlouhé nohy

řád: štíři
klepeta
jedovatí – protáhlý zadeček s jedovým bodcem
štír středomořský

řád: roztoči
někteří paraziti
mnozí mikroskopičtí – živí se kůží, peřím, způsobují alergie
zástupci:    klíště obecné – saje krev, přenáší nemoci (encefalitida, borelióza)
zákožka svrabová – žije v kůži (chodbičky)

STONEK

• funkce: nese listy a květy (plody), rozvádí živiny a vodu, nepohlavní rozmnožování, zásobárna látek

• typy: dřevnatý (dřeviny – stromy, keře, polokeře) a dužnatý (byliny) : lodyha – nese listy, stvol – bez listů, jen přízemní růžice listů, stéblo – nese listy, dutý, kolénka

• přeměněné stonky:

• oddenek = podzemní stonek, nepohlavní rozmnožování, zásobní látky (pýr, kopřiva)

• oddenková hlíza (lilek brambor)

• stonková hlíza (kedluben)

• úponek = přichycení k opoře (réva vinná)

• trn = zkrácená ostrá větvička (trnka)

• šlahoun (jahodník)

• zdužnatělý stonek = zásobárna vody (kaktusy)

• hl. znak: protáhlé článkované tělo, všechny články jsou stejné

• nervová soustava žebříčková

• cévní soustava uzavřená (hřbetní céva, břišní céva, okružní cévy)

• rozmnožování pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

1. třída: MNOHOŠTĚTINATCI

• žijí ve vodě

• dýchají žábrami

• mají základy končetin

• zástupci: afroditka, nereidka, palolo

2. třída: OPASKOVCI

• mají opasek = řada článků s rozmnožovacími orgány, napomáhá při rozmnožování a vytváří kokon (obal kolem shluku vajíček)

• dýchají celým povrchem těla

• dělí se na dva řády

1. řád: máloštětinatci

• na každém článku 4 páry štětin

• zástupci: žížala obecná (podílí se na tvorbě humusu)

• nitěnka obecná (dna stojatých vod, potrava ryb)

2. řád: pijavky

• nemají štětiny

• v ústní dutině mají ostré destičky, ve slinách znecitlivující látky a látku zabraňující srážení krve

• 2 přísavky

• zástupci: dravé – pijavka koňská, hltanovka bahenní

• vnější cizopasníci – pijavka lékařská, chobotnatka rybí

Vnější geologické děje

- působí na povrch Země zvenku

- patří sem:

1. zvětrávání

- rozrušování hornin na menší kousky, vzniká tak zvětralinový plášť

- může být:

a) mechanické – změny teploty

b) chemické – vznik chemických sloučenin (O₂, CO₂, H₂O)

2. gravitace

- přesouvá zvětraliny z vyšších míst do nižších (sesuvy půdy, laviny)

3. působení tekoucí vody

- vyrývá v krajině rýhy, rozrušuje horniny = vodní eroze

- odnáší zvětraliny a obnažuje zemský povrch = denudace

- může být :

a) plošná – po dešti = ron

b) soustředná - potoky, řeky

4. ledovec

- vzniká nad nebo za sněžnou čarou na pevnině

- jde o stlačené vrstvy sněhu

- dělí se na ledovec:

a) pevninský – na pevnině za sněžnou čarou (Antarktida, Grónsko), pozůstatky po něm – bludné balvany, chladnomilná fauna a flóra

b) horský – nad sněžnou čarou (Himaláje, Alpy), z vrcholků hor se posouvá do údolí, posunující se část = ledovcový splaz, hloubí ledovcový kotel = kar, v něm často vznikají ledovcová jezera (Černé jezero, plesa), unáší úlomky hornin, které se hromadí před ním nebo po jeho stranách = moréna

5. moře

- rozrušuje přímořské skály, útesy (vodní eroze), přemisťuje materiál z pobřeží – vznik a zánik pláží

- vykonává různé pohyby – příliv a odliv (gravitace Měsíce a Slunce), příboj (vítr), mořské proudy (různé teploty a slanost vody)

6. vítr

- vliv je patrný pouze na suchých, rovných místech bez rostlinného pokryvu (pouště, polopouště)

- přemisťuje jemné úlomky (písek, hlína, spraš) – ty obrušují horniny = větrná eroze

- přemisťuje písek = vznik a zánik písečných přesypů = duny

7. organismy

- rozrušují horniny svými výměšky, kořínky, chodbičkami,…..

- v poslední  době velmi patrný vliv člověka

2. oddělení: KAPRADINY

• podzemní stonek = oddenek, nad zemí jen listy

• na rubu listů kupky výtrusnic, z výtrusu prokel, z něj nová kapradina

• ke splynutí pohlavních buněk potřebují vodu

• zástupci: kapraď samec

papratka samičí

osladič obecný

sleziník červený, zelený, routička

nepukalka vzplývající

3. oddělení: PŘESLIČKY

• kořen, oddenek, lodyha, čárkovité listy v přeslenu
• ze zelené lodyhy vyrůstá hnědá rozmnožovací lodyha s klasem výtrusnic
• z výtrusů vyrůstá prokel
• zástupci: přeslička rolní – má dvě lodyhy, jarní rozmnožovací (hnědou) a letní vegetativní (zelenou), léčivka
• přeslička bahenní, přeslička lesní

4. oddělení: PLAVUNĚ

• kořen, oddenek, lodyha, šupinovité listy
• drobné rostlinky
• u nás všechny druhy chráněné
• zástupci: plavuň vidlačka

• vranec, vraneček

NERVOVÁ SOUSTAVA

• funkce: řídí, reguluje a koordinuje činnost všech orgánů pomocí přenosu vzruchů slabé elektrické výboje)
• základní vlastnost: dráždivost
• základní stavební jednotka: neuron
• místo předávání informací: synapse (zápoj) – neurit jednoho neuronu se dotýká dendritu nebo těla jiného neuronu
• dělí se na dvě části:
• obvodová nervová soustava (nervy):
• vegetativní – vychází z míchy, je jich hodně a vedou ke všem vnitřním orgánům
• míšní – vychází z míchy, 31 párů, vedou ke kosternímu svalstvu a kůži
• hlavové – vychází z mozku, 12 párů, inervují hlavu a krk, patří sem např. nerv zrakový, okohybný, sluchový, trojklaný (bolest ucha, zubů a nosu), bloudivý (bolest z vnitřních orgánů)
• centrální nervová soustava:
• mícha – nervová trubice, prochází páteří od týlního otvoru ke druhému bedernímu obratli, centrum nejjednodušších nepodmíněných reflexů
• mozek – uložen v lebce, kryt třemi mozkovými plenami (1 tvrdá, 2 měkké), mezi nimi mozkomíšní mok
• části mozku:
• prodloužená mícha – centrum dýchání a srdeční činnosti
• mozeček – rovnováha a koordinace pohybů, jemná motorika, lze snadno ochromit alkoholem
• most Varolův – spojuje zadní a přední část mozku
• střední mozek – nejmenší část mozku, vede z něj okohybný nerv, centrum pro zrakové a sluchové nepodmíněné reflexy
• mezimozek – propojení nervové a endokrinní soustavy, centrum pro termoregulaci, 24 – hodinový cyklus, hlad, žízeň, útočné a obranné reakce, sexuální chování
• koncový mozek – dvě polokoule (hemisféry), které jsou kryty šedou kůrou mozkovou, rozdělen na laloky (týlní, temenní, čelní a spánkový), centrum pro zrak, chuť, sluch, čich, kožní citlivost, řeč, podmíněné reflexy (učení, myšlení)
• nemoci nervové soustavy: záněty nervů, encefalitida, psychické poruchy (schizofrenie, maniodepresivní porucha), Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie,…..

2. podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY

1. oddělení: MECHOROSTY

• tělo: příchytná vlákna, lodyžka, lístky, při rozmnožování štět a tobolka s víčkem a výtrusy, někdy krytá čepičkou

• z výtrusu vyroste prvoklíček, z něj nová mechová rostlinka – na ní pohlavní orgány se samčími a samičími buňkami, splývají ve vodě, z nich výtrus

• nekvetou

• nemají cévní svazky (žilky)

• význam: zadržují vláhu

• dělí se na MECHY a JÁTROVKY

• zástupci: ploník ztenčený

bělomech sivý

měřík příbuzný

rašeliník kostrbatý

porostnice mnohotvárná

BOTANIKA

= věda o rostlinách

• rostliny = zelené organismy, obsahují chlorofyl (zeleň listovou)

• fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

• z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

• k fotosyntéze je nutný chlorofyl a světlo

• dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

• dělí se na dvě podříše, nižší a vyšší rostliny

1. podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (řasy)

• jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté rostliny
• stélka = vláknité tělo nerozlišené na kořen, stonek, list
• žijí ve vodě nebo vlhku
• často součástí planktonu
• význam: výroba kyslíku, potrava pro vodní živočichy, dobytek i člověka, výroba vlákniny, jódu, želatiny, vznik hornin
• dělí se obvykle podle barvy

1. oddělení: zelené řasy

• chlorofyl
• jednobuněčné – zelenivka, kolonie (mnoho jednobuněčných dohromady) – zrněnka, váleč koulivý, mnohobuněčné – žabí vlas, šroubatka

2. oddělení: hnědé řasy

• chlorofyl a hnědé barvivo
• jednobuněčné se schránkami (křemičitými) – rozsivky
• mnohobuněčné chaluhy
• želatina alginát

3. oddělení: červené řasy (ruduchy)

• chlorofyl a červené barvivo
• většinou mnohobuněčné a mořské

• želatina agar

5. kmen: MĚKKÝŠI

Hlavní znaky:

• měkké tělo = hlava + noha + útrobní vak (krytý pláštěm)
• pokožka krytá slizem
• nervová soustava uzlinová
• trávicí soustava: ústní dutina, hltan, žaludek, slinivkojaterní žláza, střevo, řitní otvor
• vylučovací soustava: nálevky + kanálky
• dýchací soustava: plicní vak nebo žábry
• cévní soustava: srdce + cévy, otevřená (krev se vylévá do tělní dutiny)
• rozmnožování: pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

1 třída: PLŽI

• tělo kryto vápnitou schránkou = ulita, zavírá se víčkem – trvalé nebo dočasné
• v ústním otvoru pilovitý jazýček = radula
• 2 páry tykadel – hmat, zrak, čich
• žijí na souši, ve sladké i slané vodě
• zástupci: a) suchozemští – hlemýžď zahradní

páskovka keřová

slimák největší

plzák lesní

slimáček polní

b) sladkovodní – plicnatí – okružák ploský

plovatka bahenní

bahnatka malá (mezihostitel motolice jaterní)

žábry – bahenka živorodá

c) mořští – ostranka jaderská

homolice

zavinutec

ušeň

přílipka

kotouč

rapana

2 třída: MLŽI

• vápnitá schránka ze dvou kusů = lastura, spojeny zámkem a vazy a svaly, uvnitř silná vrstva perleti (někteří tvoří perly)
• nemají hlavu, jen přijímací otvor (filtrují vodu)
• žijí ve vodě, sladké i slané
• nepřímý vývoj
• zástupci: a) sladkovodní – škeble rybničná

  velevrub malířský

perlorodka říční

b) mořští – slávka jedlá

hřebenatka kuchyňská

srdcovka jedlá

ústřice jedlá

perlotvorka mořská

zéva obrovská

šášeň lodní

3 třída: HLAVONOŽCI

• nejdokonalejší z měkkýšů

• noha přeměněna na chapadla s přísavkami
• mají mozek a dokonalé oči
• rohovité čelisti
• nemají schránku nebo jen zbytky
• draví
• mořští
• zástupci: chobotnice obecná

chobotnice modrokroužkovaná

krakatice obrovská

sépie obecná

oliheň obecná

loděnka hlubinná

KRYCÍ SOUSTAVA

• funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

• stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo, asi 1,6 – 1,8 m²

• pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

• škára: vazivové buňky, kolagen, elastin

• vyrůstají z ní vlasy, chlupy, vousy, nehty

• obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

• volná nervová zakončení (bolest)

• speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, hmatu

• podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin, umožňuje pohyb kůže, tukové buňky (podkožní tuk)

• nemoci kůže: ekzémy, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

• poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

4. kmen: H L Í S T I

• hlavní znaky:
• protáhlé, válcovité tělo
• nervová a vylučovací soustava stejné jako u ploštěnců
• dýchání jako u ploštěnců
• trávicí soustava: ústní otvor – trávicí trubice – řitní otvor
• rozmnožování: oddělená pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost (sameček vypadá jinak než samička)
• zástupci:
• háďátka – žijí v půdě, užitečná (tvorba humusu) i škodlivá (škodí na rostlinách – řepa, brambory)
• roup dětský – vnitřní cizopasník, žije v tlustém střevě a konečníku, vajíčka v okolí řitního otvoru
• škrkavka dětská – vnitřní cizopasník, v tenkém střevě, nepřímý vývoj (larvy v plicích), nákaza nemytým ovocem a zeleninou

G E O L O G I E

• geologie je věda o Zemi, zabývá se změnami zemského povrchu v průběhu všech geologických období

• tyto změny jsou způsobeny geologickými ději

1. Vnitřní geologické děje

• vycházejí z toho, co se děje uvnitř Země

• patří sem:

1. pohyby litosférických desek

• litosféra = kamenný obal Zeme, je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plášti – vznik a zánik světadílů ((první prakontinent – Pangea)

• desky se od sebe oddalují – vznik oceánských hřbetů, nebo se k sobě přibližují a jedna se podsouvá pod druhou, vznikají:

a) ostrovní oblouky – oceánská deska pod oceánskou, Mikronésie, Melanésie, Polynésie, Antily, Sundy,……

b) pobřežní pásemná pohoří – oceánská pod pevninskou, Kordillery, Andy, Skandinávské pohoří,…

100. vnitrozemská pásemná pohoří – vnitrozemská pod vnitrozemskou, Himaláje, Karpaty, Alpy, Ural,…….

2. horotvorné pohyby

   - pohyby vrstev hornin, které vznikají díky bočnímu a svislému tlaku

• patří sem:

  a) vrásnění – vrstvy hornin se ohýbají, neporušuje se jejich souvislost, vznikají vrásová pohoří – Šumava

  b) zlomy – vrstvy hornin se lámou, je narušena jejich souvislost, vznikají kerná pohoří – Krkonoše

3. zemětřesení

- otřesy zemské kůry

- věda o zemětřesení  = seismologie

- místo, kde vzniká zemětřesení = hypocentrum (obvykle hluboko pod zemským povrchem)

- místo na zemském povrchu kolmo nad hypocentrem = epicentrum (obvykle místo, kde je způsobeno nejvíce škod)

- Richterova stupnice – měří sílu zemětřesení (přístroje, 10 stupňů)

- Mercalliho stupnice - měří intenzitu zemětřesení (lidské smysly, 12 stupňů)

- typy zemětřesení:

a) tektonické – vzniká při pohybu litosférických desek, největší, nejničivější

b) vulkanické – při výbuchu sopky

100. řítivé – při zavalení podzemních prostor, sesuvech půdy, sněhu, ….

4. sopečná činnost

• věda o sopkách = vulkanologie

• sopka (vulkán) = místo, kudy se na zemský povrch dostává magma

• části sopky – magmatický krb, sopečný komín (sopouch) a kráter

• nejznámější činné sopky ve světě: asi 500, z toho asi 50 činných každý rok

„ohnivý kruh“, Vesuv, Etna, Stromboli, Mauna Loa, Mauna Kea, Popocatepetl, Fudži

• sopky v ČR: Říp, Milešovka, Železná hůrka, Komorní hůrka

• doprovodné jevy sopečné činnosti: gejzíry

výrony

vřídla

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

• funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

• stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

• ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

• nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

• vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

• složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

• moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

• nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

• prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

• jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO₂, vodní pára)

3. kmen: PLOŠTĚNCI

• ploché, dvoustranně souměrné tělo
• tělo kryté pokožkou, pod ní svalová vrstva
• trávicí dutina, jeden otvor přijímací i vyvrhovací
• nervová soustava provazcovitá
• vylučovací soustava: plaménkové buňky a kanálky
• smysly: oči (světlo, tma), hmatové laloky
• rozmnožování: hermafroditi, vývoj většinou nepřímý
• schopnost regenerace

1. třída: PLOŠTĚNKY

• žijí volně ve vodě
• jsou dravé
• zástupci: ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční

2. třída: MOTOLICE

• vnitřní paraziti
• složitý vývoj – mezihostitel
• zástupci: motolice jaterní – cizopasí v játrech savců (ovce, koza, tur, jelen, člověk,…), mezihostitel bahnatka malá

3. třída: TASEMNICE

• vnitřní paraziti
• potravu přijímají celým povrchem těla
• složitý vývoj – larva se v mezihostiteli zapouzdří – tvoří boubely, nákaza syrovým masem
• zástupci: – tasemnice bezbranná – mezihostitel tur domácí, konečný hostitel člověk

• tasemnice dlouhočlenná – mezihostitel prase, člověk, konečný hostitel člověk
• škulovec široký – mezihostitel ryby, konečný hostitel člověk