PTÁCI I.

5. třída: P T Á C I

 

Hlavní znaky:

  • křídla (přeměněné přední končetiny)
  • peří: a) prachové (tepelná izolace)

b) obrysové – krycí

letky

rýdovací (ocasní)

  • zobák
  • kostra:
  • hřeben = výstupek hrudní kosti, upínají se na něj létací svaly
  • kloaka
  • smysly: výborný zrak a sluch
  • teplokrevní (stálá tělní teplota) – srdce = 2 síně + 2 komory
  • vzdušné vaky = výběžky plic, pomáhají dýchat, nadlehčují
  • rozmnožování: oplození vnitřní, vývoj přímý, vejcorodí, vejce má vápnitou skořápku
  • často pohlavní dvojtvárnost
  • podle mláďat se dělí na ptáky krmivé a nekrmivé
  • někteří ptáci mají:
  • vole – změkčování a skladování potravy
  • žaludek svalnatý (drcení potravy) a žlaznatý (trávení)

 

Dělí se na 2 podtřídy:

 

  1. podtřída: BĚŽCI

- nelétají, běhají

- nemají duté kosti

- nekrmiví

- o mláďata se stará samec

- zástupci: pštros dvouprstý (největší žijící pták)

emu australský

nandu pampový

kivi jižní (pták s nejlepším čichem)

 

  1. podtřída: LETCI
  • obvykle létají
  • duté kosti

 

 

1. řád: TUČŇÁCI

- nelétají, plavou

- veslovitá křídla

- plovací blány

- duté kosti vyplněné olejem

- žijí jen na jižní polokouli

 

2. řád: BRODIVÍ

  • dlouhé nohy, zobák, krk
  • živí se rybami a obojživelníky
  • krmiví
  • zástupci: čáp bílý, černý

 

  • 3. řád: VESLONOZÍ
  • vodní
  • plovací blány
  • zástupci: kormorán velký

volavka popelavá

bukač velký

bukáček malý

kvakoš noční

 

 

 

4. řád: VRUBOZOBÍ

 

  • vroubkovaný zobák – filtrování vody – potrava
  • velmi vyvinuté kostrční žlázy – promazávání peří
  • plovací blány
  • nekrmiví
  • zástupci: husa velká, domácí

kachna divoká, domácí

labuť velká

čírka modrá

polák chocholačka, velký

 

 

5. řád: MĚKKOZOBÍ

 

  • velké, měkké ozobí
  • krmiví
  • zástupci: holub hřivnáč, domácí

hrdlička divoká, zahradní

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: zajišťuje oběh krve
  • orgány: srdce + cévy

 

  1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník
      • hmotnost asi 250 – 300 g
      • stahuje se = systola a roztahuje = diastola
      • počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min
      • dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
      • levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
      • každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
      • z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
      • chlopně zabraňují zpětnému toku krve
      • při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
      • v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
      • tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

  1. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

        • vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

        • vedou krev do srdce
        • v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

        • zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

  1. malý = plicní krevní oběh

    • krev se zde okysličuje

    • pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

  1. velký = tělní krevní oběh

    • zde krev předává kyslík tkáním

    • levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

    • je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

    • srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

  1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

  2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

    • při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

    • přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

    • pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

    • pokud možno používáme ochranné rukavice

  1. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

  2. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!

TĚLNÍ TEKUTINY

TĚLNÍ TEKUTINY

  • udržují stálé vnitřní prostředí lidského organismu

  • patří sem krev, tkáňový mok a míza

  • krev

    • roznáší kyslík, živiny, vodu, hormony, enzymy,…..

    • odvádí odpadní látky

    • obranyschopnost

    • termoregulace

    • složení: krevní plazma (55%) – voda (90%), organické látky (9%, krevní bílkoviny, živiny, vitamíny, hormony,….), anorganické látky (1%, soli)

    • červené krvinky (44%) : – nemají jádro, žijí jen 3 měsíce

          • přenáší kyslík a oxid uhličitý

          • vznikají v kostní dřeni

          • zanikají ve slezině, játrech, mízních uzlinách

          • obsahují červené krevní barvivo hemoglobin (obsahuje železo, váže se na něj kyslík)

          • 4,5 mil./1mm³ ženy, 5,5 mil./1 mm³ muži

          • nedostatek = anémie (chudokrevnost)

    • bílé krvinky (1%) : – mnoho typů

        • boj proti infekcím, cizorodým látkám

        • vznikají v mízních uzlinách a kostní dřeni

        • zanikají ve slezině a mízních uzlinách

        • 6 – 8 tisíc/1 mm³

  • krevní destičky: – bezjaderné úlomky buněk

        • podílí se na srážení krve: přeměna fibrinogenu na vláknitý fibrin, vzniká krevní koláč (fibrin + destičky + krvinky) a krevní sérum (plazma)

        • vznikají v kostní dřeni, životnost asi 10 dní, zánik ve slezině

        • asi 300 tisíc/1 mm³

  • krevní skupiny: 4 typy – A, B, AB a 0

        • objevitel český lékař Jan Janský

        • krevní skupina 0 = univerzální dárce

        • krevní skupina AB = univerzální příjemce

        • v krvi mnoho dalších bílkovin = faktorů, nejznámější Rh-faktor ( např. A+ nebo A-)

  • choroby krve: anémie (chudokrevnost, nedostatek červených krvinek), hemofilie (krvácivost, nedostatek krevních destiček), leukémie (nadbytek nefunkčních bílých krvinek)

  • mezi tělní tekutiny patří dále tkáňový mok – tekutina v tkáních (v podstatě krevní plazma), z tkání je odváděn mízními cévami zpět do krve

  • v mízních cévách se tato tekutina nazývá míza (lymfa), prochází mízními uzlinami, zde je obohacována o bílé krvinky

BAKTERIE

  • nejstarší a nejrozšířenější organismy na světě
  • žijí všude
  • jednobuněčné, primitivní
  • nemají jádro (jen jadernou hmotu) a mitochondrie
  • rozmnožování nepohlavní = dělení
  • různé tvary: kulovité = koky (diplokoky, streptokoky, stafylokoky), tyčinkovité = bacily a mnoho dalších
  • patří sem i sinice (dříve se řadily mezi řasy)
  • význam:

a) užitečné:

  • rozklad látek v půdě (půdní bakterie)
  • mléčné kvašení – zakysané mléčné výrobky, zelí, kvašáky
  • výroba vitamínů (sinice)
  • čištění vody
  • symbióza (= soužití dvou organismů, které si navzájem prospívají) s různými organismy – hlízkové bakterie, střevní mikroflóra

b) škodlivé:

  • způsobují nemoci, např. angína, spála, záněty, tuberkulóza, salmonelóza, lepra, černý kašel, borelióza, tetanus, zubní kaz,………………
  • choroby způsobené bakteriemi lze léčit antibiotiky (penicilin)

VIRY

  1. říše: VIRY

 

  • nebuněčné organismy, mohou žít jen v jiných buňkách = vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
  • cizopasník = organismus, který žije v jiném organismu nebo na jiném organismu a škodí mu
  • způsobují virová onemocnění člověka, živočichů, rostlin, hub i bakterií
  • proti většině virových onemocnění neexistují léky
  • příklady virových onemocnění:
  • AIDS, žloutenka, chřipka, rýma, opary, vzteklina, obrna, spalničky, příušnice, neštovice,….

MINERALOGIE

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ

- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY

- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně

- zlato - Au

- T 2,5

- barva žlutá

- vysoká hustota

- velmi kujné – pozlacování

- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)

- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn

- stříbro – Ag

- T 2,5

- barva bílá (stříbrobílá)

- velmi tažné – tenké drátky

- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin

- síra – S

- T 2,5

- barva žlutá

- hoří

- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky

- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl

- tuha – C

- T 1

- barva šedočerná

- dokonalá štěpnost – otírá se a barví

- vysoká teplota tání

- užití: tužky, tavicí kelímky

- diamant - C

- T 10

- bezbarvý, různě zbarvený

- nejtvrdší přírodnina

- diamantový lesk

- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku

- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota

- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)

- často briliantový brus

- je dimorfní s tuhou

- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

 

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

 

2. SULFIDY

- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk

- často rudy kovů

- pyrit - FeS2

- T 6

- krychlová soustava

- barva zlatožlutá

- lehce zvětrává

- velmi hojný

- užití: výroba síry

- markazit – FeS2

- kosočtverečná soustava

- zlatožlutá barva

- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou

- je dimorfní s pyritem

- chalkopyrit – CuFeS2

- T 4

- barva zlatožlutá

- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)

- galenit – PbS

- barva stříbrošedá

- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)

- sfalerit – ZnS

- různé zbarvení

- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)

- cinabarit – HgS

= rumělka

- červená barva

- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

 

3. HALOGENIDY

- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)

- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé

- často slané nebo hořké

- halit – NaCl

= sůl kamenná

- různě zbarvený

- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO3)

- fluorit – CaF2

- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)

- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

 

4. OXIDY

- sloučeniny s kyslíkem

- křemen – SiO2

- různě zbarvený

- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře

- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)

- mnoho odrůd jsou polodrahokamy

- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)

- opál – SiO2.nH2O

- amorfní

- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)

- užití: šperkařství

- korund – Al2O3

- různé zbarvení – odrůdy:  rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)

- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- bauxit - Al2O3.nH2O

- amorfní

- užití: výroba hliníku

- uraninit – UO2

- užití: výroba uranu

- železné rudy: hematit – Fe2O3, limonit – Fe2O3.nH2O, magnetit – Fe3O4

5. UHLIČITANY

- soli kyseliny uhličité

- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:

klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou

chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit

- kalcit – CaCO3

- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)

- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře

- s HCl šumí i za studena

- užití: optické přístroje

- magnezit – MgCO3

- T 4

- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)

- siderit – FeCO3

- T 4

- užití: železná ruda (výroba železa)

- aragonit – CaCO3

- T 4

- dimorfní s kalcitem

- soustava kosočtverečná

- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky

- užití: šperkařství, ozdobné předměty

- azurit, malachit

- T 4

- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit

- obsahují měď

- azurit modrý, malachit zelený

- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen

6. SÍRANY

- soli kyseliny sírové

- sádrovec – CaSO4.2H2O

- dokonalá štěpnost

- bezbarvý, různě zbarvený

- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

 

7. DUSIČNANY

- soli kyseliny dusičné

- velmi dobře rozpustné ve vodě

- ledek – NaNO3

- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)

- užití: přírodní hnojivo

 

8. FOSFOREČNANY

- soli kyseliny fosforečné

- apatit

- užití: přírodní hnojivo

 

9. KŘEMIČITANY

- soli kyseliny křemičité

- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů

- velmi mnoho horninotvorných

- granáty

- různé zbarvení (nejznámější červené)

- T 7,5

- často polodrahokamy

- patří sem pyrop (český granát), almandin

- užití: šperkařství

- olivíny

- různé zbarvení (nejznámější zelené)

- často polodrahokamy

- užití: šperkařství

- topaz

- různé zbarvení

- často drahokam (zlatý topaz)

- beryl

- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)

- T 8

- užití: šperkařství

- zirkon

- T 7

- různě zbarvený

- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)

- mastek (= talek)

- hedvábný lesk

- na omak mastný

- užití: kosmetika (plnidlo)

- slídy

- T 2

- nejlepší štěpnost ze všech minerálů

- horninotvorné

- dělí se na:

a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen

b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách

- živce

- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře

- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)

- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

 

10. ORGANOLITY

- minerály organogenního původu

- amorfní

- jantar

- T 2

- zkamenělá pryskyřice

- žlutý až hnědý

- polodrahokam

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

  1. rozmnožování buněk = dělení (nakresli obr. Dělení buněk, uč. str. 14)
  2. rozmnožování organismů

a) nepohlavní – z části jedince vznikají noví jedinci

        • např. šlahouny, řízkování, oddenky…..
        • klonování

b) pohlavní – ze dvou pohlavních buněk (např. spermie a vajíčko) vznikne nový jedinec

 

    • oplození:
      • vnější – ke spojení pohlavních buněk dojde mimo tělo samičky (ryby, žáby)
      • vnitřní – ke spojení pohlavních buněk dojde v těle samičky (savci)

 

    • vývoj:
      • přímý – z vajíčka se vyvine jedinec podobný dospělému (ptáci, savci)
      • nepřímý – z vajíčka se vylíhne larva, z ní dospělý jedinec (hmyz, žáby)

Rozmnožování

1. Rozmnožování buněk = DĚLENÍ

- z jedné buňky mateřské vznikají dvě buňky dceřiné

2. Rozmnožování organismů

a) nepohlavní

- z části jedince vznikají noví jedinci

(např. u rostlin – šlahouny u jahod, výtrusy – houby, živočichové – pučení – u nezmara)

b) pohlavní

- splynutím dvou pohlavních buněk (samčí a samičí) vznikne nový jedinec

( u živočichů- spermie(= samčí buňka) a vajíčko (= samičí buňka), u rostlin- pylové zrno a vajíčko)

OPLOZENÍ

a) vnější – ke spojení pohlavních buněk dojde MIMO TĚLO

b) vnitřní – ke spojení pohlavních buněk dojde V TĚLE

VÝVOJ

a) přímý – z vajíčka se vyvine jedinec podobný dospělci (např. ptáci, savci)

b) nepřímý -z vajíčka se vyvine larva, z ní dospělec (např. hmyz, obojživelníci)

 

 

BUŇKA

  • je základní stavební a funkční jednotka organismů
  • je schopna samostatného života

stavba živočišné buňky:

-části buňky = organely

  1. CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

- pružný obal buňky (funkce ochranná)
- přenáší látky mezi buňkou a okolím

  1. CYTOPLAZMA

- prostředí uvnitř buňky pro ostatní organely

  1. JÁDRO

- řídí činnost buňky
- obsahuje dědičné informace

  1. RIBOZOMY

- kulovitá tělíska, ve kterých vznikají bílkoviny

  1. MITOCHONDRIE

- oválné částice, ve kterých se vyrábí energie

u rostlin ještě navíc:

  1. PLASTIDY

a) chloroplasty- zelené, obsahují chlorofyl

b) chromoplasty- červené nebo žluté

c) leukoplasty -bezbarvé (tam, kde nemá přístup světlo – podzemní části rostlin)

- zásobní látky

7. VAKUOLY

- obsahují buněčnou šťávu

8. BUNĚČNÁ STĚNA

- chrání buňku

- vyskytuje se u hub, bakterií a rostlin

  • do sešitu překresli obrázek Stavba buňky, str. 10

 

 

 

 

Stavba těla organismů

JEDNOBUNĚČNÉ – tvořeny jednou buňkou
KOLONIE – tvořeny více buňkami, každá má svoji funkci, ale každá může žít i samostatně
MNOHOBUNĚČNÉ – tvořeny více buňkami, které vzájemně spolupracují a nemohou žít
samostatně

Stavba těla živočichů: buňka -› tkáň -› orgán -› orgánová soustava (např. dýchací, trávicí)      -›organismus

Stavba těla rostlin: buňka -› pletivo -› orgán (např. kořen, stonek) -› organismus

Životní projevy organismů

ORGANISMUS= ŽIVÁ PŘÍRODNINA

-životní projevy organismů:

  • RŮST
  • VÝVOJ
  • POHYB
  • DÝCHÁNÍ
  • PŘIJÍMÁNÍ A VYLUČOVÁNÍ POTRAVY
  • ROZMNOŽOVÁNÍ A DĚDIČNOST
  • DRÁŽDIVOST

 

Vědy o přírodě

PŘÍRODOPIS- věda o přírodě (živé, neživé)

BIOLOGIE- věda o živé přírodě

- do biologie patří:

BOTANIKA- věda o rostlinách

ZOOLOGIE-věda o živočiších

ANTROPOLOGIE- věda o člověku

MYKOLOGIE- věda o houbách

VIROLOGIE- věda o virech

BAKTERIOLOGIE- věda o bakteriích

a další

- do přírodopisu ještě patří:

PETROLOGIE- věda o horninách

GEOLOGIE- věda o Zemi

a další

BUŇKA

BUŇKA

  • je základní stavební jednotka všech organismů

  • je schopna samostatného života

  • části buňky = organely

  • výplň buňky, ve které jsou umístěny organely = cytoplazma

    1. cytoplazmatická membrána:

  • pružný obal buňky

  • je polopropustná (propouští vzduch, vodu a látky v ní rozpustné)

    2. jádro

  • řídí činnost buňky

  • obsahuje dědičné (genetické) informace = DNA

    3. mitochondrie

  • vyrábí energii (buněčné dýchání)

    4. ribozómy

  • vyrábí bílkoviny

    5. endoplazmatické retikulum

  • vyrábí a transportuje látky

  • rostlinná buňka má navíc tyto organely:

    6. plastidy

  • chloroplasty – zelené (chlorofyl)

  • chromoplasty – červené, žluté, oranžové (karoten)

  • leukoplasty – bezbarvé, zásobní látky

    7. vakuoly

  • obsahují buněčnou šťávu = voda a v ní rozpuštěné látky (cukr, sůl, kyseliny, silice, barviva)

    8. buněčná stěna

  • pevný obal a opora buňky

MINERALOGIE

Mineralogie

  • mineralogie = věda o nerostech (minerálech)

  • petrologie = věda o horninách

  • minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem

  • hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

  • minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu

  • podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

      1. krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

      1. krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

      1. amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

  • minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)

  • tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

  1. hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

  1. barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

  1. průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

  1. elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

  1. magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

  1. soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

  1. lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

  1. štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

  1. lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

  1. tvrdostMohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

STAVBA ZEMĚ

Stavba Země

  • tvar Země = geoid

  • poloměry Země: rovníkový = 6378 km, poledníkový = 6356 km

  • části Země:

  • 1. jádro: - poloměr 3400 km

        • teplota 5000 C

        • složení Fe, Ni

        • skupenství vnitřní pevné, vnější kapalné

  • 2. plášť: – tloušťka 2900 km

        • složení Mn, Mg, Al, Si

        • skupenství vnitřní a střední plastický, vnější pevný

  • 3. zemská kůra: – tloušťka do 80 km

          • složení – všechny prvky, nejvíce kyslíku

          • skupenství pevné

          • dělí se na zemskou kůru oceánskou (do 20 km, nemá žulovou vrstvu) a

pevninskou (do 80 km)

          • zemská kůra + svrchní plášť = litosféra = horninový obal Země, je rozlámaná na litosférické desky

ORGANISMY

ŽIVOTNÍ PROJEVY ORGANISMŮ

  • organismus = živá přírodnina

  • životní projevy organismů:

    • růst

    • dýchání

    • rozmnožování

    • vývoj

    • přijímání potravy a odstraňování jejich zbytků

    • pohyb

    • dráždivost

TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ

  • říše

  • kmen, oddělení

  • třída

  • řád

  • čeleď

  • rod

  • druh

  • říše: rostliny, živočichové, houby, bakterie, viry

  • druh je vždy dvojslovný (trojslovný) název

VESMÍR

Vesmír

  • vznik před 15 mld. let – Velký třesk

  • složení vesmíru : temná hmota

vesmírný prach

hvězdy

planety

planetky

měsíce

komety

meteory

asteroidy ……..

  • hvězda : žhavá plynová koule, termojaderné reakce (přeměna vodíku na helium) – vzniká teplo a světlo

  • galaxie : soustava hvězd, které obíhají kolem společného středu, naše galaxie = Galaxie, část Galaxie viditelná na obloze = Mléčná dráha

  • planeta: chladné těleso, které obíhá kolem hvězdy, může být pevná i plynná, nesvítí (pouze odráží světlo hvězdy), nehřeje

  • planetární systém : soustava planet, které obíhají kolem jedné hvězdy

  • Sluneční soustava : soustava planet, které obíhají kolem Slunce, vznikl před 4,7 mld. let, 8 planet, vnitřní – Merkur (nejmenší), Venuše (nejbližší k Zemi), Země, Mars a vnější – Jupiter (největší), Saturn (prstence), Uran a Neptun

  • měsíc : přirozená družice planety, náš měsíc = Měsíc, měsíce nemá Merkur a Venuše, nejvíce má Jupiter a Saturn

  • meteoroid : těleso letící vesmírem s nepravidelnou dráhou letu, pokud je přitažen gravitační silou jiného tělesa, mění se na meteor

  • meteorit : meteor, který dopadl na povrch Země či jiného tělesa

  • kometa : těleso letící vesmírem s pravidelnou dráhou letu, skládá se ze dvou částí, jádra a ohonu

  • vzdálenosti ve vesmíru – jsou obrovské, k měření se používají zvláštní jednotky :

  1. astronomická jednotka (AU) = vzdálenost Země a Slunce, 150 mil. km (8 světelných minut)

  1. světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok, asi 1013 km

  1. parsek (pc) = 3,3 světelného roku

VĚDY O PŘÍRODĚ

VĚDY O PŘÍRODĚ

  • přírodopis – věda o přírodě (živé i neživé)

  • biologie – věda o živé přírodě

  • do biologie patří např:

  • botanika – věda o rostlinách

  • zoologie – věda o živočiších

  • antropologie – věda o člověku

  • mykologie – věda o houbách

  • bakteriologie – věda o bakteriích

  • virologie – věda o virech

  • vědy o neživé přírodě (patří do přírodopisu, ne do biologie) jsou např:

  • petrologie – věda o horninách

  • mineralogie – věda o minerálech (nerostech)

  • geologie – věda o Zemi