PRVOCI

Říše: PRVOCI (Protozoa)

  • dříve řazeni do říše živočišné, v současnosti samostatná říše

 

Hlavní znaky:

  • tělo složeno z jedné buňky
  • mají organely:
  • buněčná blána – je pružná, chrání tělo
  • cytoplazmatická membrána
  • jádro
  • potravní vakuola – přijímání potravy, její zpracování a odstranění nestravitelných zbytků
  • stažitelná vakuola – vylučování přebytečné vody
  • organely pohybu – bičíky, panožky, brvy
  • žijí ve vlhku, ve vodě, v jiných organismech – vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
  • rozmnožování nepohlavní – dělení (příčné nebo podélné)
  • v nepříznivých podmínkách vytvářejí cysty (pevný obal kolem buňky)

 

  1. kmen: BIČÍKOVCI
  • k pohybu jim slouží bičík (1 – 8)
  • zástupci:
  • krásnoočko červené, krásnoočko štíhlé – žijí volně ve vodě
  • trypanozoma spavičná – cizopasí v krvi člověka, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha „tse-tse“, vyskytuje se v tropické Africe
  • lamblie střevní – 8 bičíků, cizopasí v tenkém střevě člověka, průjmová onemocnění

 

  1. kmen: KOŘENONOŽCI
  • k pohybu jim slouží panožky – mění tvar těla přeléváním cytoplazmy
  • zástupci:
  • měňavka velká – žije volně
  • měňavka úplavičná – cizopasí, způsobuje průjmová onemocnění
  • dírkonožci, mřížovci, penízkovci, slunivky – mají schránky (vznik hornin)

 

  1. kmen: VÝTRUSOVCI
  • nemají organely pohybu, všichni vnitřní cizopasníci
  • zástupci:
  • zimnička – několik druhů, způsobuje malárii, přenáší ji druh komára (moskyt)
  • toxoplazma – cizopasí především u kočkovitých šelem, člověku způsobuje toxoplazmózu (nebezpečná v těhotenství)
  • kokcidie – cizopasí u králíků – nemoc kokcidióza

 

  1. kmen: NÁLEVNÍCI
  • organely pohybu brvy
  • žijí volně ve vodě
  • mají buněčná ústa, buněčný hltan, buněčnou řiť
  • dvě jádra, velké (řídí buňku) a malé (rozmnožování)
  • rozmnožují se i pohlavně = spájení
  • zástupci:
  • trepka velká, bobovka, ledvinovka, vejcovka, slávinka

DÝCHACÍ SOUSTAVA

  • funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
  • stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

  • dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
  • celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
  • frekvence dýchání – asi 15x za minutu
  • nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
  • prevence – otužování, nekouření
  • úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

PTÁCI – ŘÁDY

1. podtřída: BĚŽCI

– nelétají, běhají

- nemají duté kosti

- nekrmiví

- o mláďata se stará samec

- zástupci: pštros dvouprstý (největší žijící pták)

emu australský

nandu pampový

kivi jižní (pták s nejlepším čichem)

kasuár přílbový

 

2. podtřída: LETCI

  • obvykle létají
  • duté kosti

 

 

1. řád: TUČŇÁCI

- nelétají, plavou

- veslovitá křídla

- plovací blány

- duté kosti vyplněné olejem

- žijí jen na jižní polokouli

- tučňák císařský, Humboldtův, žlutorohý……

 

2. řád: BRODIVÍ

  • dlouhé nohy, zobák, krk
  • živí se rybami a obojživelníky
  • krmiví
  • zástupci: čáp bílý, černý, marabu

 

3. řád: VESLONOZÍ

  • vodní
  • plovací blány
  • zástupci: kormorán velký

volavka popelavá

bukač velký

bukáček malý

kvakoš noční

pelikán, ibis, člunozobec,…..

 

 

4. řád: VRUBOZOBÍ

  • vroubkovaný zobák – filtrování vody – potrava
  • velmi vyvinuté kostrční žlázy – promazávání peří
  • plovací blány
  • nekrmiví
  • zástupci: husa velká, domácí

kachna divoká, domácí

labuť velká

čírka modrá

polák chocholačka, velký

5. řád: TRUBKONOSÍ

- albatros stěhovavý – pták s největším rozpětím křídel (největší ověřené rozpětí 363 cm)

 

6. řád: MĚKKOZOBÍ

  • velké, měkké ozobí
  • krmiví
  • zástupci: holub hřivnáč, domácí

hrdlička divoká, zahradní

 

7. řád: DRAVCI

  • výborní letci
  • výborný zrak
  • ostrý, zahnutý zobák
  • ostré, zahnuté drápy = spáry
  • krmiví

  • zástupci: orel skalní, mořský

káně lesní

jestřáb lesní

krahujec obecný

sup, kondor, hadilov

8. řád: SOKOLI

  • draví

  • zástupci: poštolka obecná

sokol stěhovavý (nejrychlejší živočich na světě)

ostříž lesní

 

9. řád: SOVY

  • „noční dravci“

  • dobrý zrak, sluch

  • měkké peří (neslyšný let)

  • závoj = uspořádání peří do „obličeje“
  • vratiprst

  • krmiví

  • zástupci: výr velký

sova pálená

sýček obecný

puštík obecný

kalous ušatý

sovice sněžná

 

10. řád: ŠPLHAVCI

  • silný ostrý zobák

  • dlouhý, lepkavý jazyk se zpětnými háčky

  • šplhavé nohy (2+2 prsty)

  • silná ocasní pera (opora při šplhání)

  • krmiví

  • zástupci: datel černý

strakapoud velký

žluna zelená

 

11. řád: PAPOUŠCI

  • šplhavá noha

  • zahnutý zobák

  • krmiví

  • zástupci: papoušek vlnkovaný

ara, korela, kakadu, rosela

 

12. řád: HRABAVÍ

  • hrabavé nohy (silné, tupé drápy)

  • špatní letci

  • nestaví si hnízda

  • nekrmiví

  • zástupci: tetřev hlušec

tetřívek lesní

koroptev polní

křepelka polní

bažant obecný – zlatý, stříbrný, diamantový

krocan divoký – krocan domácí (krůta)

kur bankivský – kur domácí (kohout, slepice)

perlička supí – perlička domácí

páv korunkatý

 

13. řád: PĚVCI

  • mají zpěvné ústrojí

  • většinou malé velikosti

  • krmiví

  • zástupci: zástupce pěvců si vypiš z učebnice!

PETROLOGIE

P E T R O L O G I E

  • věda o horninách

  • horniny dělíme podle vzniku:

  1. vyvřelé horniny(magmatické)

  • vznikly tuhnutím z magmatu

  • magma = žhavotekutá horninová tavenina, obsahuje plyny a vodní páry, magma vylité na zemský povrch = láva

  • všechny mají užití ve stavebnictví

a) hlubinné vyvřeliny

  • tuhnou pomalu, nemají póry, mají velké krystaly, jsou velmi pevné

  • žula (křemen, slída, živec, různé barvy), gabro (živce)

b) výlevné vyvřeliny

  • tuhnou rychle, mají póry, malé krystalky – jemnozrnné až celistvé, jsou z nich sopky a sopečná pohoří

  • čedič (Říp) – nejrozšířenější výlevná vyvřelina

  • znělec (Milešovka) – výroba lahvového skla

  • andezit (Andy)

  1. usazené horniny (sedimenty)

  • dělí se podle vzniku:

a) úlomkovité usazeniny

    • vznikly zvětráváním jiných hornin, dělí se podle velikosti úlomků a dále na nezpevněné – štěrk, písek, hlína, jíl, spraš a zpevněné – slepenec, pískovec, jílovec, jílovité břidlice

    • užití: stavebnictví, keramický a sklářský průmysl, zemědělství

b) chemické usazeniny

    • vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

    • patří sem: travertin (CaCO3) – vzniká z vod vyvěrajících v krasových oblastech (krápníkové jeskyně) a sůl kamenná

 

c) usazeniny organického původu

    • vznikají usazováním schránek, koster, z odumřelých těl rostlin a živočichů a působením mikroorganismů
    • patří sem:
    • vápenec (CaCO3) – vzniká nahromaděním schránek, jsou z něj korálové útesy a ostrovy, užití ve stavebnictví (vápno, cement)
    • rašelina – vzniká nedostatečným rozkladem odumřelých těl rostlin bez přístupu kyslíku, nejčastěji ve vodě (dnes z rašeliníku), užití – zemědělství
    • uhlí – vzniká prouhelňováním vrstev rašeliny, podle stáří: antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, užití – topivo (tepelné elektrárny)
    • živice – vznikly rozkladem drobných těl rostlin a živočichů působením bakterií, patří sem živice plynné – zemní plyn, kapalné – ropa, pevné – zemní vosk, asfalt

užití – chemický průmysl, energetika

 

  1. přeměněné horniny (metamorfované)

 

  • vznikají přeměnou působením vysokého tlaku a teploty usazených, vyvřelých i už jednou přeměněných hornin
  • patří sem:
    • krystalické břidlice – jsou vrstevnanté, podle síly přeměny sem patří fylit, svor, rula
    • mramor – vznikl přeměnou vápence
    • užití: stavebnictví, sochařství, dekorační a užitkové předměty

PTÁCI

5. třída: P T Á C I

 

Hlavní znaky:

  • křídla (přeměněné přední končetiny)
  • peří: a) prachové (tepelná izolace)

b) obrysové – krycí

letky

rýdovací (ocasní)

  • zobák
  • kostra:
  • hřeben = výstupek hrudní kosti, upínají se na něj létací svaly
  • kloaka
  • smysly: výborný zrak a sluch
  • teplokrevní (stálá tělní teplota) – srdce = 2 síně + 2 komory
  • vzdušné vaky = výběžky plic, pomáhají dýchat, nadlehčují
  • rozmnožování: oplození vnitřní, vývoj přímý, vejcorodí, vejce má vápnitou skořápku
  • často pohlavní dvojtvárnost
  • podle mláďat se dělí na ptáky krmivé a nekrmivé
  • někteří ptáci mají:
  • vole – změkčování a skladování potravy
  • žaludek svalnatý (drcení potravy) a žlaznatý (trávení)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

  • funkce: zajišťuje oběh krve
  • orgány: srdce + cévy

 

  1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník
      • hmotnost asi 250 – 300 g
      • stahuje se = systola a roztahuje = diastola
      • počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min
      • dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
      • levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
      • každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
      • z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
      • chlopně zabraňují zpětnému toku krve
      • při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
      • v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
      • tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

  1. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

        • vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

        • vedou krev do srdce
        • v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

        • zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

  1. malý = plicní krevní oběh

    • krev se zde okysličuje

    • pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

  1. velký = tělní krevní oběh

    • zde krev předává kyslík tkáním

    • levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

    • je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

    • srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

  1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

  2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

    • při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

    • přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

    • pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

    • pokud možno používáme ochranné rukavice

  1. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

  2. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!

Referát

Vyber si 3 minerály ze skupin oxidy – organolity a vyhledej o nich následující údaje:

obrázek

barva

tvrdost

zajímavost

místo výskytu

užití

 

Výsledek odešli na můj email (sabatovam@seznam.cz).

MINERALOGIE II

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY
- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně
- zlato – Au
- T 2,5
- barva žlutá
- vysoká hustota
- velmi kujné – pozlacování
- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)
- ryzost se stanovuje v karátech
- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn
- stříbro – Ag
- T 2,5
- barva bílá (stříbrobílá)
- velmi tažné – tenké drátky
- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin
- síra – S
- T 2,5
- barva žlutá
- hoří
- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky
- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl
- tuha – C
- T 1
- barva šedočerná
- dokonalá štěpnost – otírá se a barví
- vysoká teplota tání
- užití: tužky, tavicí kelímky
- diamant – C
- T 10
- bezbarvý, různě zbarvený
- nejtvrdší přírodnina
- diamantový lesk
- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku
- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota
- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)
- často briliantový brus
- je dimorfní s tuhou
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

2. SULFIDY
- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk
- často rudy kovů
- pyrit – FeS2
- T 6
- krychlová soustava
- barva zlatožlutá
- lehce zvětrává
- velmi hojný
- užití: výroba síry
- markazit – FeS2
- kosočtverečná soustava
- zlatožlutá barva
- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou
- je dimorfní s pyritem
- chalkopyrit – CuFeS2
- T 4
- barva zlatožlutá
- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)
- galenit – PbS
- barva stříbrošedá
- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)
- sfalerit – ZnS
- různé zbarvení
- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)
- cinabarit – HgS
= rumělka
- červená barva
- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

3. HALOGENIDY
- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)
- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé
- často slané nebo hořké
- halit – NaCl
= sůl kamenná
- různě zbarvený
- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO3)
- fluorit – CaF2
- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)
- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

4. OXIDY
- sloučeniny s kyslíkem
- křemen – SiO2
- různě zbarvený
- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře
- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)
- mnoho odrůd jsou polodrahokamy
- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)
- opál – SiO2.nH2O
- amorfní
- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)
- užití: šperkařství
- korund – Al2O3
- různé zbarvení – odrůdy:  rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče
- bauxit – Al2O3.nH2O
- amorfní
- užití: výroba hliníku
- uraninit – UO2
- užití: výroba uranu
- železné rudy: hematit – Fe2O3, limonit – Fe2O3.nH2O, magnetit – Fe3O4

5. UHLIČITANY
- soli kyseliny uhličité
- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:
klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou
chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit
- kalcit – CaCO3
- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)
- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- s HCl šumí i za studena
- užití: optické přístroje
- magnezit – MgCO3
- T 4
- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)
- siderit – FeCO3
- T 4
- užití: železná ruda (výroba železa)
- aragonit – CaCO3
- T 4
- dimorfní s kalcitem
- soustava kosočtverečná
- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky
- užití: šperkařství, ozdobné předměty
- azurit, malachit
- T 4
- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit
- obsahují měď
- azurit modrý, malachit zelený
- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen

6. SÍRANY
- soli kyseliny sírové
- sádrovec – CaSO4.2H2O
- dokonalá štěpnost
- bezbarvý, různě zbarvený
- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

7. DUSIČNANY
- soli kyseliny dusičné
- velmi dobře rozpustné ve vodě
- ledek – NaNO3
- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)
- užití: přírodní hnojivo

8. FOSFOREČNANY
- soli kyseliny fosforečné
- apatit
- užití: přírodní hnojivo

9. KŘEMIČITANY
- soli kyseliny křemičité
- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů
- velmi mnoho horninotvorných
- granáty
- různé zbarvení (nejznámější červené)
- T 7,5
- často polodrahokamy
- patří sem pyrop (český granát), almandin
- užití: šperkařství
- olivíny
- různé zbarvení (nejznámější zelené)
- často polodrahokamy
- užití: šperkařství
- topaz
- různé zbarvení
- často drahokam (zlatý topaz)
- beryl
- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)
- T 8
- užití: šperkařství
- zirkon
- T 7
- různě zbarvený
- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)
- mastek (= talek)
- hedvábný lesk
- na omak mastný
- užití: kosmetika (plnidlo)
- slídy
- T 2
- nejlepší štěpnost ze všech minerálů
- horninotvorné
- dělí se na:
a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen
b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách
- živce
- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)
- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

10. ORGANOLITY
- minerály organogenního původu
- amorfní
- jantar
- T 2
- zkamenělá pryskyřice
- žlutý až hnědý
- polodrahokam

mineralogie II

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY
- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně
- zlato – Au
- T 2,5
- barva žlutá
- vysoká hustota
- velmi kujné – pozlacování
- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)
- ryzost se stanovuje v karátech
- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn
- stříbro – Ag
- T 2,5
- barva bílá (stříbrobílá)
- velmi tažné – tenké drátky
- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin
- síra – S
- T 2,5
- barva žlutá
- hoří
- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky
- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl
- tuha – C
- T 1
- barva šedočerná
- dokonalá štěpnost – otírá se a barví
- vysoká teplota tání
- užití: tužky, tavicí kelímky
- diamant – C
- T 10
- bezbarvý, různě zbarvený
- nejtvrdší přírodnina
- diamantový lesk
- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku
- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota
- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)
- často briliantový brus
- je dimorfní s tuhou
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

2. SULFIDY
- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk
- často rudy kovů
- pyrit – FeS2
- T 6
- krychlová soustava
- barva zlatožlutá
- lehce zvětrává
- velmi hojný
- užití: výroba síry
- markazit – FeS2
- kosočtverečná soustava
- zlatožlutá barva
- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou
- je dimorfní s pyritem
- chalkopyrit – CuFeS2
- T 4
- barva zlatožlutá
- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)
- galenit – PbS
- barva stříbrošedá
- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)
- sfalerit – ZnS
- různé zbarvení
- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)
- cinabarit – HgS
= rumělka
- červená barva
- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

3. HALOGENIDY
- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)
- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé
- často slané nebo hořké
- halit – NaCl
= sůl kamenná
- různě zbarvený
- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO3)
- fluorit – CaF2
- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)
- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

4. OXIDY
- sloučeniny s kyslíkem
- křemen – SiO2
- různě zbarvený
- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře
- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)
- mnoho odrůd jsou polodrahokamy
- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)
- opál – SiO2.nH2O
- amorfní
- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)
- užití: šperkařství
- korund – Al2O3
- různé zbarvení – odrůdy:  rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče
- bauxit – Al2O3.nH2O
- amorfní
- užití: výroba hliníku
- uraninit – UO2
- užití: výroba uranu
- železné rudy: hematit – Fe2O3, limonit – Fe2O3.nH2O, magnetit – Fe3O4

5. UHLIČITANY
- soli kyseliny uhličité
- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:
klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou
chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit
- kalcit – CaCO3
- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)
- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- s HCl šumí i za studena
- užití: optické přístroje
- magnezit – MgCO3
- T 4
- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)
- siderit – FeCO3
- T 4
- užití: železná ruda (výroba železa)
- aragonit – CaCO3
- T 4
- dimorfní s kalcitem
- soustava kosočtverečná
- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky
- užití: šperkařství, ozdobné předměty
- azurit, malachit
- T 4
- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit
- obsahují měď
- azurit modrý, malachit zelený
- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen

6. SÍRANY
- soli kyseliny sírové
- sádrovec – CaSO4.2H2O
- dokonalá štěpnost
- bezbarvý, různě zbarvený
- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

7. DUSIČNANY
- soli kyseliny dusičné
- velmi dobře rozpustné ve vodě
- ledek – NaNO3
- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)
- užití: přírodní hnojivo

8. FOSFOREČNANY
- soli kyseliny fosforečné
- apatit
- užití: přírodní hnojivo

9. KŘEMIČITANY
- soli kyseliny křemičité
- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů
- velmi mnoho horninotvorných
- granáty
- různé zbarvení (nejznámější červené)
- T 7,5
- často polodrahokamy
- patří sem pyrop (český granát), almandin
- užití: šperkařství
- olivíny
- různé zbarvení (nejznámější zelené)
- často polodrahokamy
- užití: šperkařství
- topaz
- různé zbarvení
- často drahokam (zlatý topaz)
- beryl
- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)
- T 8
- užití: šperkařství
- zirkon
- T 7
- různě zbarvený
- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)
- mastek (= talek)
- hedvábný lesk
- na omak mastný
- užití: kosmetika (plnidlo)
- slídy
- T 2
- nejlepší štěpnost ze všech minerálů
- horninotvorné
- dělí se na:
a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen
b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách
- živce
- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)
- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

10. ORGANOLITY
- minerály organogenního původu
- amorfní
- jantar
- T 2
- zkamenělá pryskyřice
- žlutý až hnědý
- polodrahokam

PLAZI

5. třída: PLAZI

 

  • kůže suchá, krytá šupinami, někdy kostěnými šupinami nebo deskami
  • krátké nebo žádné končetiny – plazí se
  • studenokrevní
  • srdce – 2 síně + 2 komory (neúplná přepážka, krev se mísí)
  • dobrý zrak a čich
  • kloaka
  • rozmnožování: vnitřní oplození, vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí, vejce s kožovitou nebo vápnitou skořápkou, vývoj přímý

 

1. řád: želvy

- kostěný krunýř

- bez zubů (ostré lišty)

- suchozemské i vodní

- zástupci: želva bahenní

želva nádherná

želva sloní

kajmanka supí

kareta obecná

kožatka velká

 

2. řád: krokodýli

- na hřbetě kostěné šupiny (pancíř)

- v srdci úplná přepážka, v ní jen otvor

- pečují o vejce i mláďata

- zástupci: krokodýl nilský

krokodýl mořský

aligátor severoamerický (nejsou vidět dolní zuby)

kajman černý

kajmánek trpasličí

gaviál indický

 

3. řád: šupinatí

1. podřád:ještěři

      • 4 končetiny (někdy zakrnělé, vždy zbytky na kostře)
      • obvykle pohyblivá víčka
      • někdy lámavý ocas
      • kůži svlékají po částech

- zástupci: ještěrka obecná

ještěrka zelená, živorodá

slepýš křehký

leguán

bazilišek

chameleon

gekon

varan

korovec

 

 

2. podřád: hadi

      • bez končetin
      • nemrkají
      • kůži svlékají vcelku
      • zástupci: zmije obecná

užovka obojková

užovka stromová, hladká, podplamatá

mamba

taipan

chřestýš

korálovec

korálovka

kobra

vodnář

hroznýš

krajta

anakonda

Viry a bakterie

  1. říše: VIRY

 

  • nebuněčné organismy, mohou žít jen v jiných buňkách = vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
  • cizopasník = organismus, který žije v jiném organismu nebo na jiném organismu a škodí mu
  • způsobují virová onemocnění člověka, živočichů, rostlin, hub i bakterií
  • proti většině virových onemocnění neexistují léky
  • příklady virových onemocnění:
  • AIDS, žloutenka, chřipka, rýma, opary, vzteklina, obrna, spalničky, příušnice, neštovice,….

 

 

 

 

2. říše: BAKTERIE

  • nejstarší a nejrozšířenější organismy na světě
  • žijí všude
  • jednobuněčné, primitivní
  • nemají jádro (jen jadernou hmotu) a mitochondrie
  • rozmnožování nepohlavní = dělení
  • různé tvary: kulovité = koky (diplokoky, streptokoky, stafylokoky), tyčinkovité = bacily a mnoho dalších
  • patří sem i sinice (dříve se řadily mezi řasy)
  • význam:

a) užitečné:

  • rozklad látek v půdě (půdní bakterie)
  • mléčné kvašení – zakysané mléčné výrobky, zelí, kvašáky
  • výroba vitamínů (sinice)
  • čištění vody
  • symbióza (= soužití dvou organismů, které si navzájem prospívají) s různými organismy – hlízkové bakterie, střevní mikroflóra

b) škodlivé:

  • způsobují nemoci, např. angína, spála, záněty, tuberkulóza, salmonelóza, lepra, černý kašel, borelióza, tetanus, zubní kaz,………………
  • choroby způsobené bakteriemi lze léčit antibiotiky (penicilin)

OBOJŽIVELNÍCI

  1. třída: OBOJŽIVELNÍCI

 

  • kůže hladká, krytá slizem
  • larvy žijí ve vodě, dýchají žábrami, dospělí žijí na souši, dýchají plicemi a kůží
  • studenokrevní, srdce = 2 síně+1 komora
  • mají kloaku = společný vývod soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací
  • vajíčka v rosolovitém obalu (ve vodě)
  • masožravci
  • často jedové žlázky v kůži

 

  1. řád: BEZOCASÍ (ŽÁBY)

 

  • larvy = pulci
  • jako první vyrůstají zadní končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: rosnička zelená

ropucha obecná

ropucha zelená

skokan hnědý

skokan zelený

blatnice skvrnitá

kuňka obecná

kuňka žlutobřichá

pralesničky (dendrobátky)

ropuška starostlivá

 

  1. řád: OCASATÍ

 

  • larvám vyrůstají první přední končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: čolek obecný

čolek velký

čolek horský

mlok skvrnitý (vejcoživorodý)

axolotl mexický (neotenie – žije i rozmnožuje se ve stadiu larvy)

 

Dýchání a fotosyntéza

FOTOSYNTÉZA A DÝCHÁNÍ

  • fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

  • z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

  • k fotosyntéze je nutný chlorofyl (probíhá v chloroplastech) a světlo

  • dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

  • kyslík potřebujeme k získávání energie (= buněčné dýchání = spalování cukru)

  • dýchají všechny organismy, ve dne i v noci

nakresli obrázek schéma fotosyntézy, str. 16

Mikroskop a rozmnožování

MIKROSKOP

 

  • přístroj na zvětšování mikroorganismů nebo částí organismů
  • typy mikroskopů:
  • optický – zvětšuje maximálně 2000x
  • elektronový – zvětšuje až 1 000 000x
  • to, co pozorujeme = preparát
  • zvětšení = součin zvětšení okuláru a objektivu

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

  1. rozmnožování buněk = dělení
  2. rozmnožování organismů

a) nepohlavní – z části jedince vznikají noví jedinci

        • např. šlahouny, řízkování, oddenky…..
        • klonování

b) pohlavní – ze dvou pohlavních buněk (např. spermie a vajíčko) vznikne nový jedinec

    • oplození:
      • vnější – ke spojení pohlavních buněk dojde mimo tělo samičky (ryby, žáby)
      • vnitřní – ke spojení pohlavních buněk dojde v těle samičky (savci)
    • vývoj:
      • přímý – z vajíčka se vyvine jedinec podobný dospělému (ptáci, savci)
      • nepřímý – z vajíčka se vylíhne larva, z ní dospělý jedinec (hmyz, žáby)

 

- nakreslit obrázek dělení buněk z učebnice (i s popisem pod ním)

RYBY

  • 3. třída: R Y B Y

  • hlavní znaky:

  • žijí ve vodě

  • tělo kryto šupinami a slizem

  • ploutve: a) párové – prsní, břišní

b) nepárové – hřbetní, ocasní, řitní

  • dýchají žábrami, jsou kryté skřelemi

  • srdce = 1 síň + 1 komora – smíšená krev – studenokrevní (teplota těla se mění podle okolí)

  • vnější oplození = tření, samčí pohl. buňky = mlíčí, samičí pohl. buňky = jikry

  • vývoj přímý – z vajíčka plůdek (má na břiše žloutkový vak)

  • postranní čára – vnímá pohyb vody

  • plynový měchýř – udržování rovnováhy, pohyb nahoru a dolů

  • zástupci:
  • sladkovodní: kapr obecný

karas obecný

lín obecný

štika obecná

candát obecný

sumec velký

pstruh potoční

okoun říční

mník jednovousý

  • mořské: tuňák

makrela

sardinka

sleď

treska

koník mořský

klaun očkatý

  • tažné:

  • úhoř říční – rozmnožuje se v moři (Sargasové moře)

nepřímý vývoj (má larvy = monté)

dospělí žijí ve sladké (samice) a brakické (samci) vodě

má ploutevní lem

v krvi je jed

losos obecný – rozmnožuje se v řekách

dospělí žijí v moři

vyza velká, jeseteři – žijí převážně v moři

rozmnožují se v řekách

mají chrupavčitou kostru

jikry = kaviár

- zvláštní druhy ryb:

  • bahník australský, africký – dýchá ve vodě i na souši (plicní vaky)

  • latimerie podivná – dýchá ve vodě i na souši, má základy končetin, živá zkamenělina (fosílie)

Mineralogie 1

Mineralogie

  • mineralogie = věda o nerostech (minerálech)

  • petrologie = věda o horninách

  • minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem

  • hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

  • minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu

  • podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

      1. krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

      1. krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

      1. amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

  • minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)

  • tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

  1. hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

  1. barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

  1. průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

  1. elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

  1. magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

  1. soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

  1. lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

  1. štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

  1. lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

  1. tvrdostMohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

STAVBA ZEMĚ

Stavba Země

  • tvar Země = geoid

  • poloměry Země: rovníkový = 6378 km, poledníkový = 6356 km

  • části Země:

  • 1. jádro: - poloměr 3400 km

        • teplota 5000 o C

        • složení Fe, Ni

        • skupenství vnitřní pevné, vnější kapalné

  • 2. plášť: – tloušťka 2900 km

        • složení Mn, Mg, Al, Si

        • skupenství vnitřní a střední plastický, vnější pevný

  • 3. zemská kůra: – tloušťka do 80 km

          • složení – všechny prvky, nejvíce kyslíku

          • skupenství pevné

          • dělí se na zemskou kůru oceánskou (do 20 km, nemá žulovou vrstvu) a pevninskou (do 80 km)

          • zemská kůra + svrchní plášť = litosféra = horninový obal Země, je rozlámaná na litosférické desky, plave po plastickém plášti (astenosféra)

NAMALOVAT OBR. 2, STR. 7

VESMÍR

Vesmír

  • vznik před 15 mld. let – Velký třesk

  • složení vesmíru : temná hmota

vesmírný prach

hvězdy

planety

planetky

měsíce

komety

meteory

asteroidy ……..

  • hvězda : žhavá plynová koule, termojaderné reakce (přeměna vodíku na helium) – vzniká teplo a světlo

  • galaxie : soustava hvězd, které obíhají kolem společného středu, naše galaxie = Galaxie, část Galaxie viditelná na obloze = Mléčná dráha

  • planeta: chladné těleso, které obíhá kolem hvězdy, může být pevná i plynná, nesvítí (pouze odráží světlo hvězdy), nehřeje

  • planetární systém : soustava planet, které obíhají kolem jedné hvězdy

  • Sluneční soustava : soustava planet, které obíhají kolem Slunce, vznikl před 4,7 mld. let, 8 planet, vnitřní – Merkur (nejmenší), Venuše (nejbližší k Zemi), Země, Mars a vnější – Jupiter (největší), Saturn (prstence), Uran a Neptun

  • měsíc : přirozená družice planety, náš měsíc = Měsíc, měsíce nemá Merkur a Venuše, nejvíce má Jupiter a Saturn

  • meteoroid : těleso letící vesmírem s nepravidelnou dráhou letu, pokud je přitažen gravitační silou jiného tělesa, mění se na meteor

  • meteorit : meteor, který dopadl na povrch Země či jiného tělesa

  • kometa : těleso letící vesmírem s pravidelnou dráhou letu, skládá se ze dvou částí, jádra a ohonu

  • vzdálenosti ve vesmíru – jsou obrovské, k měření se používají zvláštní jednotky :

  1. astronomická jednotka (AU) = vzdálenost Země a Slunce, 150 mil. km (8 světelných minut)

  1. světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok, asi 1013 km

  1. parsek (pc) = 3,3 světelného roku

BUŇKA

BUŇKA

  • je základní stavební jednotka všech organismů

  • je schopna samostatného života

  • části buňky = organely

  • výplň buňky, ve které jsou umístěny organely = cytoplazma

    1. cytoplazmatická membrána:

  • pružný obal buňky

  • je polopropustná (propouští vzduch, vodu a látky v ní rozpustné)

    2. jádro

  • řídí činnost buňky

  • obsahuje dědičné (genetické) informace = DNA

    3. mitochondrie

  • vyrábí energii (buněčné dýchání)

    4. ribozómy

  • vyrábí bílkoviny

    5. endoplazmatické retikulum

  • vyrábí a transportuje látky

  • rostlinná buňka má navíc tyto organely:

    6. plastidy

  • chloroplasty – zelené (chlorofyl)

  • chromoplasty – červené, žluté, oranžové (karoten)

  • leukoplasty – bezbarvé, zásobní látky

    7. vakuoly

  • obsahují buněčnou šťávu = voda a v ní rozpuštěné látky (cukr, sůl, kyseliny, silice, barviva)

    8. buněčná stěna

  • pevný obal a opora buňky

ORGANISMY

ŽIVOTNÍ PROJEVY ORGANISMŮ

  • organismus = živá přírodnina

  • životní projevy organismů:

    • růst

    • dýchání

    • rozmnožování

    • vývoj

    • přijímání potravy a odstraňování jejich zbytků

    • pohyb

    • dráždivost

TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ

  • říše

  • kmen, oddělení

  • třída

  • řád

  • čeleď

  • rod

  • druh

  • říše: rostliny, živočichové, houby, bakterie, viry

  • druh je vždy dvojslovný (trojslovný) název – např. brukev řepka olejka, brukev zelná,…..