TĚLNÍ TEKUTINY

TĚLNÍ TEKUTINY

  • udržují stálé vnitřní prostředí lidského organismu

  • patří sem krev, tkáňový mok a míza

  • krev

    • roznáší kyslík, živiny, vodu, hormony, enzymy,…..

    • odvádí odpadní látky

    • obranyschopnost

    • termoregulace

    • složení: krevní plazma (55%) – voda (90%), organické látky (9%, krevní bílkoviny, živiny, vitamíny, hormony,….), anorganické látky (1%, soli)

    • červené krvinky (44%) : – nemají jádro, žijí jen 3 měsíce

          • přenáší kyslík a oxid uhličitý

          • vznikají v kostní dřeni

          • zanikají ve slezině, játrech, mízních uzlinách

          • obsahují červené krevní barvivo hemoglobin (obsahuje železo, váže se na něj kyslík)

          • 4,5 mil./1mm³ ženy, 5,5 mil./1 mm³ muži

          • nedostatek = anémie (chudokrevnost)

    • bílé krvinky (1%) : – mnoho typů

        • boj proti infekcím, cizorodým látkám

        • vznikají v mízních uzlinách a kostní dřeni

        • zanikají ve slezině a mízních uzlinách

        • 6 – 8 tisíc/1 mm³

  • krevní destičky: – bezjaderné úlomky buněk

        • podílí se na srážení krve: přeměna fibrinogenu na vláknitý fibrin, vzniká krevní koláč (fibrin + destičky + krvinky) a krevní sérum (plazma)

        • vznikají v kostní dřeni, životnost asi 10 dní, zánik ve slezině

        • asi 300 tisíc/1 mm³

  • krevní skupiny: 4 typy – A, B, AB a 0

        • objevitel český lékař Jan Janský

        • krevní skupina 0 = univerzální dárce

        • krevní skupina AB = univerzální příjemce

        • v krvi mnoho dalších bílkovin = faktorů, nejznámější Rh-faktor ( např. A+ nebo A-)

  • choroby krve: anémie (chudokrevnost, nedostatek červených krvinek), hemofilie (krvácivost, nedostatek krevních destiček), leukémie (nadbytek nefunkčních bílých krvinek)

  • mezi tělní tekutiny patří dále tkáňový mok – tekutina v tkáních (v podstatě krevní plazma), z tkání je odváděn mízními cévami zpět do krve

  • v mízních cévách se tato tekutina nazývá míza (lymfa), prochází mízními uzlinami, zde je obohacována o bílé krvinky

POHYBOVÁ SOUSTAVA

SOUSTAVA POHYBOVÁ

  • funkce: zajišťuje pohyb

  • skládá se z kosterních svalů – příčně pruhovaná svalová tkáň

  • na povrchu svalů je vazivová blána povázka

  • sval se skládá ze svalového bříška a svalových úponů ( = šlachy = hlavy)

  • svaly se dělí podle: funkce – natahovače a ohybače

tvaru – kruhové, dvojhlavé, trojhlavé, čtyřhlavé

umístění – svalstvo hlavy a krku, trupu, končetin

  • energii získávají svaly z cukrů a tuků, v případě nouze z jater, kde je uložen zásobní živočišný cukr glykogen

Viry a bakterie

  1. říše: VIRY

 

  • nebuněčné organismy, mohou žít jen v jiných buňkách = vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
  • cizopasník = organismus, který žije v jiném organismu nebo na jiném organismu a škodí mu
  • způsobují virová onemocnění člověka, živočichů, rostlin, hub i bakterií
  • proti většině virových onemocnění neexistují léky
  • příklady virových onemocnění:
  • AIDS, žloutenka, chřipka, rýma, opary, vzteklina, obrna, spalničky, příušnice, neštovice,….

 

 

 

 

2. říše: BAKTERIE

  • nejstarší a nejrozšířenější organismy na světě
  • žijí všude
  • jednobuněčné, primitivní
  • nemají jádro (jen jadernou hmotu) a mitochondrie
  • rozmnožování nepohlavní = dělení
  • různé tvary: kulovité = koky (diplokoky, streptokoky, stafylokoky), tyčinkovité = bacily a mnoho dalších
  • patří sem i sinice (dříve se řadily mezi řasy)
  • význam:

a) užitečné:

  • rozklad látek v půdě (půdní bakterie)
  • mléčné kvašení – zakysané mléčné výrobky, zelí, kvašáky
  • výroba vitamínů (sinice)
  • čištění vody
  • symbióza (= soužití dvou organismů, které si navzájem prospívají) s různými organismy – hlízkové bakterie, střevní mikroflóra

b) škodlivé:

  • způsobují nemoci, např. angína, spála, záněty, tuberkulóza, salmonelóza, lepra, černý kašel, borelióza, tetanus, zubní kaz,………………
  • choroby způsobené bakteriemi lze léčit antibiotiky (penicilin)

OBOJŽIVELNÍCI

  1. třída: OBOJŽIVELNÍCI

 

  • kůže hladká, krytá slizem
  • larvy žijí ve vodě, dýchají žábrami, dospělí žijí na souši, dýchají plicemi a kůží
  • studenokrevní, srdce = 2 síně+1 komora
  • mají kloaku = společný vývod soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací
  • vajíčka v rosolovitém obalu (ve vodě)
  • masožravci
  • často jedové žlázky v kůži

 

  1. řád: BEZOCASÍ (ŽÁBY)

 

  • larvy = pulci
  • jako první vyrůstají zadní končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: rosnička zelená

ropucha obecná

ropucha zelená

skokan hnědý

skokan zelený

blatnice skvrnitá

kuňka obecná

kuňka žlutobřichá

pralesničky (dendrobátky)

ropuška starostlivá

 

  1. řád: OCASATÍ

 

  • larvám vyrůstají první přední končetiny
  • vnější oplození
  • zástupci: čolek obecný

čolek velký

čolek horský

mlok skvrnitý (vejcoživorodý)

axolotl mexický (neotenie – žije i rozmnožuje se ve stadiu larvy)

 

Dýchání a fotosyntéza

FOTOSYNTÉZA A DÝCHÁNÍ

  • fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

  • z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

  • k fotosyntéze je nutný chlorofyl (probíhá v chloroplastech) a světlo

  • dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

  • kyslík potřebujeme k získávání energie (= buněčné dýchání = spalování cukru)

  • dýchají všechny organismy, ve dne i v noci

nakresli obrázek schéma fotosyntézy, str. 16

Mikroskop a rozmnožování

MIKROSKOP

 

  • přístroj na zvětšování mikroorganismů nebo částí organismů
  • typy mikroskopů:
  • optický – zvětšuje maximálně 2000x
  • elektronový – zvětšuje až 1 000 000x
  • to, co pozorujeme = preparát
  • zvětšení = součin zvětšení okuláru a objektivu

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

  1. rozmnožování buněk = dělení
  2. rozmnožování organismů

a) nepohlavní – z části jedince vznikají noví jedinci

        • např. šlahouny, řízkování, oddenky…..
        • klonování

b) pohlavní – ze dvou pohlavních buněk (např. spermie a vajíčko) vznikne nový jedinec

    • oplození:
      • vnější – ke spojení pohlavních buněk dojde mimo tělo samičky (ryby, žáby)
      • vnitřní – ke spojení pohlavních buněk dojde v těle samičky (savci)
    • vývoj:
      • přímý – z vajíčka se vyvine jedinec podobný dospělému (ptáci, savci)
      • nepřímý – z vajíčka se vylíhne larva, z ní dospělý jedinec (hmyz, žáby)

 

- nakreslit obrázek dělení buněk z učebnice (i s popisem pod ním)

OPĚRNÁ SOUSTAVA

OPĚRNÁ SOUSTAVA

  • funkce: opora těla

ochrana vitřních orgánů

určení některých tělesných rozměrů

tvorba krevních buněk

zásobárna minerálních látek (Ca)

  • vznik kostí: v zárodečném vývoji z chrupavek a vaziva ukládáním nerostných látek procesem kostnatění = osifikace, potřebujeme vápník, fosfor a vitamín D

  • při nedostatku křivice (dětství), osteoporóza (dospělost)

  • růst kostí: do délky z růstových chrupavek, do šířky z okostice, z ní se také hojí zlomeniny

  • spojení kostí: vazivem = švy, lebeční kosti

chrupavkou – žebra a hrudní kost

srůstem – kost křížová (srostlá z obratlů)

kloubem – jediné pohyblivé spojení, ramenní kloub

  • typy kostí: ploché (žebra, lopatka)

dlouhé (stehenní, klíční)

krátké (články prstů)

nepravidelné (zápěstní, obratle)

KOSTRA

  • skládá se ze dvou částí:

  1. osová kostra

a) lebka

      • tabulka z učebnice str. 28 (tabulka)

b) páteř

      • 2x esovitě prohnutá (vzpřímená chůze)

      • skládá se z obratlů: krční (7), hrudní (12), bederní (5), kost křížová (srostlá z 5 obratlů), kostrč (srostlá ze 4 – 5 obratlů)

      • žebra – 12 párů, vzadu kloubně připojených k hrudním obratlům, dělí se na žebra pravá (7 párů, připojené k hrudní kosti), nepravá (3 páry, připojené k sedmému páru) a vplná (2 páry)

      • hrudní kost – plochá kost ze tří částí

  1. kostra končetin

    • učebnice str. 30 – 31 (obrázky + popis)

RYBY

  • 3. třída: R Y B Y

  • hlavní znaky:

  • žijí ve vodě

  • tělo kryto šupinami a slizem

  • ploutve: a) párové – prsní, břišní

b) nepárové – hřbetní, ocasní, řitní

  • dýchají žábrami, jsou kryté skřelemi

  • srdce = 1 síň + 1 komora – smíšená krev – studenokrevní (teplota těla se mění podle okolí)

  • vnější oplození = tření, samčí pohl. buňky = mlíčí, samičí pohl. buňky = jikry

  • vývoj přímý – z vajíčka plůdek (má na břiše žloutkový vak)

  • postranní čára – vnímá pohyb vody

  • plynový měchýř – udržování rovnováhy, pohyb nahoru a dolů

  • zástupci:
  • sladkovodní: kapr obecný

karas obecný

lín obecný

štika obecná

candát obecný

sumec velký

pstruh potoční

okoun říční

mník jednovousý

  • mořské: tuňák

makrela

sardinka

sleď

treska

koník mořský

klaun očkatý

  • tažné:

  • úhoř říční – rozmnožuje se v moři (Sargasové moře)

nepřímý vývoj (má larvy = monté)

dospělí žijí ve sladké (samice) a brakické (samci) vodě

má ploutevní lem

v krvi je jed

losos obecný – rozmnožuje se v řekách

dospělí žijí v moři

vyza velká, jeseteři – žijí převážně v moři

rozmnožují se v řekách

mají chrupavčitou kostru

jikry = kaviár

- zvláštní druhy ryb:

  • bahník australský, africký – dýchá ve vodě i na souši (plicní vaky)

  • latimerie podivná – dýchá ve vodě i na souši, má základy končetin, živá zkamenělina (fosílie)

Mineralogie 1

Mineralogie

  • mineralogie = věda o nerostech (minerálech)

  • petrologie = věda o horninách

  • minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem

  • hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

  • minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu

  • podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

      1. krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

      1. krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

      1. amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

  • minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)

  • tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

  1. hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

  1. barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

  1. průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

  1. elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

  1. magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

  1. soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

  1. lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

  1. štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

  1. lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

  1. tvrdostMohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

STAVBA ZEMĚ

Stavba Země

  • tvar Země = geoid

  • poloměry Země: rovníkový = 6378 km, poledníkový = 6356 km

  • části Země:

  • 1. jádro: - poloměr 3400 km

        • teplota 5000 o C

        • složení Fe, Ni

        • skupenství vnitřní pevné, vnější kapalné

  • 2. plášť: – tloušťka 2900 km

        • složení Mn, Mg, Al, Si

        • skupenství vnitřní a střední plastický, vnější pevný

  • 3. zemská kůra: – tloušťka do 80 km

          • složení – všechny prvky, nejvíce kyslíku

          • skupenství pevné

          • dělí se na zemskou kůru oceánskou (do 20 km, nemá žulovou vrstvu) a pevninskou (do 80 km)

          • zemská kůra + svrchní plášť = litosféra = horninový obal Země, je rozlámaná na litosférické desky, plave po plastickém plášti (astenosféra)

NAMALOVAT OBR. 2, STR. 7

VESMÍR

Vesmír

  • vznik před 15 mld. let – Velký třesk

  • složení vesmíru : temná hmota

vesmírný prach

hvězdy

planety

planetky

měsíce

komety

meteory

asteroidy ……..

  • hvězda : žhavá plynová koule, termojaderné reakce (přeměna vodíku na helium) – vzniká teplo a světlo

  • galaxie : soustava hvězd, které obíhají kolem společného středu, naše galaxie = Galaxie, část Galaxie viditelná na obloze = Mléčná dráha

  • planeta: chladné těleso, které obíhá kolem hvězdy, může být pevná i plynná, nesvítí (pouze odráží světlo hvězdy), nehřeje

  • planetární systém : soustava planet, které obíhají kolem jedné hvězdy

  • Sluneční soustava : soustava planet, které obíhají kolem Slunce, vznikl před 4,7 mld. let, 8 planet, vnitřní – Merkur (nejmenší), Venuše (nejbližší k Zemi), Země, Mars a vnější – Jupiter (největší), Saturn (prstence), Uran a Neptun

  • měsíc : přirozená družice planety, náš měsíc = Měsíc, měsíce nemá Merkur a Venuše, nejvíce má Jupiter a Saturn

  • meteoroid : těleso letící vesmírem s nepravidelnou dráhou letu, pokud je přitažen gravitační silou jiného tělesa, mění se na meteor

  • meteorit : meteor, který dopadl na povrch Země či jiného tělesa

  • kometa : těleso letící vesmírem s pravidelnou dráhou letu, skládá se ze dvou částí, jádra a ohonu

  • vzdálenosti ve vesmíru – jsou obrovské, k měření se používají zvláštní jednotky :

  1. astronomická jednotka (AU) = vzdálenost Země a Slunce, 150 mil. km (8 světelných minut)

  1. světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok, asi 1013 km

  1. parsek (pc) = 3,3 světelného roku

BUŇKA

BUŇKA

  • je základní stavební jednotka všech organismů

  • je schopna samostatného života

  • části buňky = organely

  • výplň buňky, ve které jsou umístěny organely = cytoplazma

    1. cytoplazmatická membrána:

  • pružný obal buňky

  • je polopropustná (propouští vzduch, vodu a látky v ní rozpustné)

    2. jádro

  • řídí činnost buňky

  • obsahuje dědičné (genetické) informace = DNA

    3. mitochondrie

  • vyrábí energii (buněčné dýchání)

    4. ribozómy

  • vyrábí bílkoviny

    5. endoplazmatické retikulum

  • vyrábí a transportuje látky

  • rostlinná buňka má navíc tyto organely:

    6. plastidy

  • chloroplasty – zelené (chlorofyl)

  • chromoplasty – červené, žluté, oranžové (karoten)

  • leukoplasty – bezbarvé, zásobní látky

    7. vakuoly

  • obsahují buněčnou šťávu = voda a v ní rozpuštěné látky (cukr, sůl, kyseliny, silice, barviva)

    8. buněčná stěna

  • pevný obal a opora buňky

ORGANISMY

ŽIVOTNÍ PROJEVY ORGANISMŮ

  • organismus = živá přírodnina

  • životní projevy organismů:

    • růst

    • dýchání

    • rozmnožování

    • vývoj

    • přijímání potravy a odstraňování jejich zbytků

    • pohyb

    • dráždivost

TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ

  • říše

  • kmen, oddělení

  • třída

  • řád

  • čeleď

  • rod

  • druh

  • říše: rostliny, živočichové, houby, bakterie, viry

  • druh je vždy dvojslovný (trojslovný) název – např. brukev řepka olejka, brukev zelná,…..