• hl. znak: protáhlé článkované tělo, všechny články jsou stejné

• nervová soustava žebříčková

• cévní soustava uzavřená (hřbetní céva, břišní céva, okružní cévy)

• rozmnožování pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

1. třída: MNOHOŠTĚTINATCI

• žijí ve vodě

• dýchají žábrami

• mají základy končetin

• zástupci: afroditka, nereidka, palolo

2. třída: OPASKOVCI

• mají opasek = řada článků s rozmnožovacími orgány, napomáhá při rozmnožování a vytváří kokon (obal kolem shluku vajíček)

• dýchají celým povrchem těla

• dělí se na dva řády

1. řád: máloštětinatci

• na každém článku 4 páry štětin

• zástupci: žížala obecná (podílí se na tvorbě humusu)

• nitěnka obecná (dna stojatých vod, potrava ryb)

2. řád: pijavky

• nemají štětiny

• v ústní dutině mají ostré destičky, ve slinách znecitlivující látky a látku zabraňující srážení krve

• 2 přísavky

• zástupci: dravé – pijavka koňská, hltanovka bahenní

• vnější cizopasníci – pijavka lékařská, chobotnatka rybí

Vnější geologické děje

- působí na povrch Země zvenku

- patří sem:

1. zvětrávání

- rozrušování hornin na menší kousky, vzniká tak zvětralinový plášť

- může být:

a) mechanické – změny teploty

b) chemické – vznik chemických sloučenin (O₂, CO₂, H₂O)

 

2. gravitace

- přesouvá zvětraliny z vyšších míst do nižších (sesuvy půdy, laviny)

 

3. působení tekoucí vody

- vyrývá v krajině rýhy, rozrušuje horniny = vodní eroze

- odnáší zvětraliny a obnažuje zemský povrch = denudace

- může být :

a) plošná – po dešti = ron

b) soustředná - potoky, řeky

 

4. ledovec

- vzniká nad nebo za sněžnou čarou na pevnině

- jde o stlačené vrstvy sněhu

- dělí se na ledovec:

a) pevninský – na pevnině za sněžnou čarou (Antarktida, Grónsko), pozůstatky po něm – bludné balvany, chladnomilná fauna a flóra

b) horský – nad sněžnou čarou (Himaláje, Alpy), z vrcholků hor se posouvá do údolí, posunující se část = ledovcový splaz, hloubí ledovcový kotel = kar, v něm často vznikají ledovcová jezera (Černé jezero, plesa), unáší úlomky hornin, které se hromadí před ním nebo po jeho stranách = moréna

 

5. moře

- rozrušuje přímořské skály, útesy (vodní eroze), přemisťuje materiál z pobřeží – vznik a zánik pláží

- vykonává různé pohyby – příliv a odliv (gravitace Měsíce a Slunce), příboj (vítr), mořské proudy (různé teploty a slanost vody)

 

6. vítr

- vliv je patrný pouze na suchých, rovných místech bez rostlinného pokryvu (pouště, polopouště)

- přemisťuje jemné úlomky (písek, hlína, spraš) – ty obrušují horniny = větrná eroze

- přemisťuje písek = vznik a zánik písečných přesypů = duny

 

7. organismy

- rozrušují horniny svými výměšky, kořínky, chodbičkami,…..

- v poslední  době velmi patrný vliv člověka

2. oddělení: KAPRADINY

• podzemní stonek = oddenek, nad zemí jen listy

• na rubu listů kupky výtrusnic, z výtrusu prokel, z něj nová kapradina

• ke splynutí pohlavních buněk potřebují vodu

• zástupci: kapraď samec

papratka samičí

osladič obecný

sleziník červený, zelený, routička

nepukalka vzplývající

3. oddělení: PŘESLIČKY

• kořen, oddenek, lodyha, čárkovité listy v přeslenu
• ze zelené lodyhy vyrůstá hnědá rozmnožovací lodyha s klasem výtrusnic
• z výtrusů vyrůstá prokel
• zástupci: přeslička rolní – má dvě lodyhy, jarní rozmnožovací (hnědou) a letní vegetativní (zelenou), léčivka
• přeslička bahenní, přeslička lesní

 

 

4. oddělení: PLAVUNĚ

• kořen, oddenek, lodyha, šupinovité listy
• drobné rostlinky
• u nás všechny druhy chráněné
• zástupci: plavuň vidlačka

• vranec, vraneček

NERVOVÁ SOUSTAVA

 

• funkce: řídí, reguluje a koordinuje činnost všech orgánů pomocí přenosu vzruchů slabé elektrické výboje)
• základní vlastnost: dráždivost
• základní stavební jednotka: neuron
• místo předávání informací: synapse (zápoj) – neurit jednoho neuronu se dotýká dendritu nebo těla jiného neuronu
• dělí se na dvě části:
• obvodová nervová soustava (nervy):
• vegetativní – vychází z míchy, je jich hodně a vedou ke všem vnitřním orgánům
• míšní – vychází z míchy, 31 párů, vedou ke kosternímu svalstvu a kůži
• hlavové – vychází z mozku, 12 párů, inervují hlavu a krk, patří sem např. nerv zrakový, okohybný, sluchový, trojklaný (bolest ucha, zubů a nosu), bloudivý (bolest z vnitřních orgánů)
• centrální nervová soustava:
• mícha – nervová trubice, prochází páteří od týlního otvoru ke druhému bedernímu obratli, centrum nejjednodušších nepodmíněných reflexů
• mozek – uložen v lebce, kryt třemi mozkovými plenami (1 tvrdá, 2 měkké), mezi nimi mozkomíšní mok
• části mozku:
• prodloužená mícha – centrum dýchání a srdeční činnosti
• mozeček – rovnováha a koordinace pohybů, jemná motorika, lze snadno ochromit alkoholem
• most Varolův – spojuje zadní a přední část mozku
• střední mozek – nejmenší část mozku, vede z něj okohybný nerv, centrum pro zrakové a sluchové nepodmíněné reflexy
• mezimozek – propojení nervové a endokrinní soustavy, centrum pro termoregulaci, 24 – hodinový cyklus, hlad, žízeň, útočné a obranné reakce, sexuální chování
• koncový mozek – dvě polokoule (hemisféry), které jsou kryty šedou kůrou mozkovou, rozdělen na laloky (týlní, temenní, čelní a spánkový), centrum pro zrak, chuť, sluch, čich, kožní citlivost, řeč, podmíněné reflexy (učení, myšlení)
• nemoci nervové soustavy: záněty nervů, encefalitida, psychické poruchy (schizofrenie, maniodepresivní porucha), Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie,…..

2. podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY

1. oddělení: MECHOROSTY

• tělo: příchytná vlákna, lodyžka, lístky, při rozmnožování štět a tobolka s víčkem a výtrusy, někdy krytá čepičkou

• z výtrusu vyroste prvoklíček, z něj nová mechová rostlinka – na ní pohlavní orgány se samčími a samičími buňkami, splývají ve vodě, z nich výtrus

• nekvetou

• nemají cévní svazky (žilky)

• význam: zadržují vláhu

• dělí se na MECHY a JÁTROVKY

• zástupci: ploník ztenčený

bělomech sivý

měřík příbuzný

rašeliník kostrbatý

porostnice mnohotvárná

BOTANIKA

 

= věda o rostlinách

• rostliny = zelené organismy, obsahují chlorofyl (zeleň listovou)

• fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

• z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

• k fotosyntéze je nutný chlorofyl a světlo

• dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

• dělí se na dvě podříše, nižší a vyšší rostliny

1. podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (řasy)

• jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté rostliny
• stélka = vláknité tělo nerozlišené na kořen, stonek, list
• žijí ve vodě nebo vlhku
• často součástí planktonu
• význam: výroba kyslíku, potrava pro vodní živočichy, dobytek i člověka, výroba vlákniny, jódu, želatiny, vznik hornin
• dělí se obvykle podle barvy

 

1. oddělení: zelené řasy

• chlorofyl
• jednobuněčné – zelenivka, kolonie (mnoho jednobuněčných dohromady) – zrněnka, váleč koulivý, mnohobuněčné – žabí vlas, šroubatka

 

2. oddělení: hnědé řasy

• chlorofyl a hnědé barvivo
• jednobuněčné se schránkami (křemičitými) – rozsivky
• mnohobuněčné chaluhy
• želatina alginát

 

3. oddělení: červené řasy (ruduchy)

• chlorofyl a červené barvivo
• většinou mnohobuněčné a mořské

• želatina agar

5. kmen: MĚKKÝŠI

 

Hlavní znaky:

 

• měkké tělo = hlava + noha + útrobní vak (krytý pláštěm)
• pokožka krytá slizem
• nervová soustava uzlinová
• trávicí soustava: ústní dutina, hltan, žaludek, slinivkojaterní žláza, střevo, řitní otvor
• vylučovací soustava: nálevky + kanálky
• dýchací soustava: plicní vak nebo žábry
• cévní soustava: srdce + cévy, otevřená (krev se vylévá do tělní dutiny)
• rozmnožování: pohlavní, hermafroditi i oddělená pohlaví, vývoj přímý i nepřímý

 

1 třída: PLŽI

• tělo kryto vápnitou schránkou = ulita, zavírá se víčkem – trvalé nebo dočasné
• v ústním otvoru pilovitý jazýček = radula
• 2 páry tykadel – hmat, zrak, čich
• žijí na souši, ve sladké i slané vodě
• zástupci: a) suchozemští – hlemýžď zahradní

páskovka keřová

slimák největší

plzák lesní

slimáček polní

b) sladkovodní – plicnatí – okružák ploský

plovatka bahenní

bahnatka malá (mezihostitel motolice jaterní)

žábry – bahenka živorodá

c) mořští – ostranka jaderská

homolice

zavinutec

ušeň

přílipka

kotouč

rapana

 

2 třída: MLŽI

• vápnitá schránka ze dvou kusů = lastura, spojeny zámkem a vazy a svaly, uvnitř silná vrstva perleti (někteří tvoří perly)
• nemají hlavu, jen přijímací otvor (filtrují vodu)
• žijí ve vodě, sladké i slané
• nepřímý vývoj
• zástupci: a) sladkovodní – škeble rybničná

  velevrub malířský

perlorodka říční

b) mořští – slávka jedlá

hřebenatka kuchyňská

srdcovka jedlá

ústřice jedlá

perlotvorka mořská

zéva obrovská

šášeň lodní

3 třída: HLAVONOŽCI

• nejdokonalejší z měkkýšů

• noha přeměněna na chapadla s přísavkami
• mají mozek a dokonalé oči
• rohovité čelisti
• nemají schránku nebo jen zbytky
• draví
• mořští
• zástupci: chobotnice obecná

chobotnice modrokroužkovaná

krakatice obrovská

sépie obecná

oliheň obecná

loděnka hlubinná

KRYCÍ SOUSTAVA

• funkce: ochrana, vylučování (pot), zásobárna látek (tuk), termoregulace, dýchání, sídlo hmatu, růst kožních útvarů, tvorba vitamínu D

• stavba kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo, asi 1,6 – 1,8 m²

• pokožka: několik vrstev buněk, stále vznikají nové a odumírají a odlupují se staré, barvivo melanin – chrání před UV zářením, jsou v ní rýhy (otisky prstů, daktyloskopie)

• škára: vazivové buňky, kolagen, elastin

• vyrůstají z ní vlasy, chlupy, vousy, nehty

• obsahuje žlázy potní (přeměněné potní žlázy = mléčné žlázy) a mazové (ústí do pochev vlasů)

• volná nervová zakončení (bolest)

• speciální tělíska na vnímání tepla, chladu, tlaku a tahu, hmatu

• podkožní vazivo: vazivové buňky + kolagen + elastin, umožňuje pohyb kůže, tukové buňky (podkožní tuk)

• nemoci kůže: ekzémy, plísně, svrab, pigmentové skvrny, cysty, vřídky, akné, albinismus, vitiligo, nádory (melanom), ……..

• poranění kůže: řezné, tržné, bodné rány, popáleniny – 3 stupně, chladíme, přikryjeme sterilním krytím, případně lékařská pomoc, omrzliny – 3 stupně, ponoříme do studené vody a postupně pomalu přidáváme teplou, sterilní krytí, lékař, poleptání – proud studené čisté vody aspoň 10 minut, sterilní krytí, lékař

4. kmen: H L Í S T I

 

• hlavní znaky:
• protáhlé, válcovité tělo
• nervová a vylučovací soustava stejné jako u ploštěnců
• dýchání jako u ploštěnců
• trávicí soustava: ústní otvor – trávicí trubice – řitní otvor
• rozmnožování: oddělená pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost (sameček vypadá jinak než samička)
• zástupci:
• háďátka – žijí v půdě, užitečná (tvorba humusu) i škodlivá (škodí na rostlinách – řepa, brambory)
• roup dětský – vnitřní cizopasník, žije v tlustém střevě a konečníku, vajíčka v okolí řitního otvoru
• škrkavka dětská – vnitřní cizopasník, v tenkém střevě, nepřímý vývoj (larvy v plicích), nákaza nemytým ovocem a zeleninou

G E O L O G I E

• geologie je věda o Zemi, zabývá se změnami zemského povrchu v průběhu všech geologických období

• tyto změny jsou způsobeny geologickými ději

1. Vnitřní geologické děje

• vycházejí z toho, co se děje uvnitř Země

• patří sem:

1. pohyby litosférických desek

• litosféra = kamenný obal Zeme, je rozlámaná na litosférické desky, které se pohybují po plášti – vznik a zánik světadílů ((první prakontinent – Pangea)

• desky se od sebe oddalují – vznik oceánských hřbetů, nebo se k sobě přibližují a jedna se podsouvá pod druhou, vznikají:

a) ostrovní oblouky – oceánská deska pod oceánskou, Mikronésie, Melanésie, Polynésie, Antily, Sundy,……

b) pobřežní pásemná pohoří – oceánská pod pevninskou, Kordillery, Andy, Skandinávské pohoří,…

100. vnitrozemská pásemná pohoří – vnitrozemská pod vnitrozemskou, Himaláje, Karpaty, Alpy, Ural,…….

2. horotvorné pohyby

   - pohyby vrstev hornin, které vznikají díky bočnímu a svislému tlaku

• patří sem:

  a) vrásnění – vrstvy hornin se ohýbají, neporušuje se jejich souvislost, vznikají vrásová pohoří – Šumava

  b) zlomy – vrstvy hornin se lámou, je narušena jejich souvislost, vznikají kerná pohoří – Krkonoše

3. zemětřesení

- otřesy zemské kůry

- věda o zemětřesení  = seismologie

- místo, kde vzniká zemětřesení = hypocentrum (obvykle hluboko pod zemským povrchem)

- místo na zemském povrchu kolmo nad hypocentrem = epicentrum (obvykle místo, kde je způsobeno nejvíce škod)

- Richterova stupnice – měří sílu zemětřesení (přístroje, 10 stupňů)

- Mercalliho stupnice - měří intenzitu zemětřesení (lidské smysly, 12 stupňů)

- typy zemětřesení:

a) tektonické – vzniká při pohybu litosférických desek, největší, nejničivější

b) vulkanické – při výbuchu sopky

100. řítivé – při zavalení podzemních prostor, sesuvech půdy, sněhu, ….

4. sopečná činnost

• věda o sopkách = vulkanologie

• sopka (vulkán) = místo, kudy se na zemský povrch dostává magma

• části sopky – magmatický krb, sopečný komín (sopouch) a kráter

• nejznámější činné sopky ve světě: asi 500, z toho asi 50 činných každý rok

„ohnivý kruh“, Vesuv, Etna, Stromboli, Mauna Loa, Mauna Kea, Popocatepetl, Fudži

• sopky v ČR: Říp, Milešovka, Železná hůrka, Komorní hůrka

• doprovodné jevy sopečné činnosti: gejzíry

výrony

vřídla

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

• funkce: vylučování přebytečné vody a odpadních látek rozpustných ve vodě, udržování stálého vnitřního prostředí

• stavba: ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

• ledvina: párový orgán, uloženy po stranách bederní páteře, v tukovém obalu, ledvinová kůra, ledvinová dřeň, ledvinová pánvička

• nefron = ledvinové tělísko, skládá se z Bowmanova váčku, klubíčka vlásečnic (kůra), vylučovací kanálky (dřeň)

• vlásečnicemi přitéká do váčku krev, odpadní a přebytečné látky pak odtékají vylučovacími kanálky, vzniká primární moč (170 l/den), v kanálcích se voda vstřebává zpět do krve a vznikne definitivní moč (1,5 l/den)

• složení moči: voda (95 %), soli (především chlorid sodný), močovina, odpadní látky

• moč by neměla obsahovat: cukr (cukrovka), krev (zánět ledvin, močového měchýře), bílkoviny (zánět), bakterie (zánět močového měchýře), aceton (cukrovka, hladovění)

• nemoci vylučovací soustavy: ledvinový písek, ledvinové kameny, záněty, hyperaktivní močový měchýř, selhání ledvin (dialýza, transplantace)

• prevence: dostatečný příjem tekutin, neprochladnout

• jiné soustavy s vylučovací funkcí: trávicí (výkaly), krycí (pot), dýchací (CO₂, vodní pára)

3. kmen: PLOŠTĚNCI

 

• ploché, dvoustranně souměrné tělo
• tělo kryté pokožkou, pod ní svalová vrstva
• trávicí dutina, jeden otvor přijímací i vyvrhovací
• nervová soustava provazcovitá
• vylučovací soustava: plaménkové buňky a kanálky
• smysly: oči (světlo, tma), hmatové laloky
• rozmnožování: hermafroditi, vývoj většinou nepřímý
• schopnost regenerace

 

1. třída: PLOŠTĚNKY

 

• žijí volně ve vodě
• jsou dravé
• zástupci: ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční

 

2. třída: MOTOLICE

 

• vnitřní paraziti
• složitý vývoj – mezihostitel
• zástupci: motolice jaterní – cizopasí v játrech savců (ovce, koza, tur, jelen, člověk,…), mezihostitel bahnatka malá

 

3. třída: TASEMNICE

 

• vnitřní paraziti
• potravu přijímají celým povrchem těla
• složitý vývoj – larva se v mezihostiteli zapouzdří – tvoří boubely, nákaza syrovým masem
• zástupci: – tasemnice bezbranná – mezihostitel tur domácí, konečný hostitel člověk

• tasemnice dlouhočlenná – mezihostitel prase, člověk, konečný hostitel člověk
• škulovec široký – mezihostitel ryby, konečný hostitel člověk

VÝŽIVA

• 3 základní druhy živin:

• bílkoviny (15%) – stavební látky (růst, obnova buněk), enzymy, hormony, krevní bílkoviny,…..

• živočišné – maso, mléko, vejce

• rostlinné – luštěniny

• tuky (25%) - zdroj energie, součást buněčných membrán, důležité pro vitamíny rozpustné v tucích, přebytek se ukládá do tukových buněk

• živočišné – sádlo, máslo

• rostlinné – oleje, margaríny (ořechy, slunečnice, olivy, řepka, mák,………)

• cukry (60%) – nejrychlejší zdroj energie, jediný zdroj energie pro nervovou soustavu, přebytek se přeměňuje na tuk

• ovoce, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina,…..

• dále v potravě musí být:

• vláknina – nestravitelná, udržuje správnou funkci střev, veškerá rostlinná potrava (ovoce a zelenina, celozrnné potraviny)

• vitamíny – katalyzátory chemických reakcí

• minerální látky

• voda – asi 2 litry denně

2. kmen: ŽAHAVCI

 

• hlavní znaky:
• ramena s žahavými buňkami
• tělo je paprsčitě souměrné
• dvě vrstvy buněk (mezi nimi je rosol):

a) vnější = krycí

b) vnitřní = trávicí

• uprostřed těla je trávicí dutina = láčka
• jeden ústní = vyvrhovací otvor
• nervová soustava rozptýlená (buňky rozptýlené ve vnější vrstvě
• rozmnožování: a) nepohlavní = pučení, strobilace

  b) pohlavní = hermafroditi (samčí i samičí pohlavní buňky v jednom těle),

  vývoj nepřímý (larva)

• dva tvary těla – polypovitý, medúzovitý

 

1. třída: POLYPOVCI

• polypovitý tvar těla
• často tvoří kolonie
• zástupci: nezmar zelený

nezmar hnědý

medúzka sladkovodní

měchýřovka portugalská

 

2. třída: MEDÚZOVCI

• medúzovitý tvar těla
• téměř všichni žijí v moři
• zástupci: talířovka obrovská

talířovka ušatá

čtyřhranka smrtelná

 

3. třída: KORÁLNATCI

• mořští
• často vápnité schránky – korálové útesy a korálové ostrovy (atoly)
• polypovitý tvar těla
• zástupci: korál červený

větevník

mozkovník

pérovník

sasanka koňská (sasanky nemají schránky)

P E T R O L O G I E

• věda o horninách

• horniny dělíme podle vzniku:

1. vyvřelé horniny (magmatické)

• vznikly tuhnutím z magmatu

• magma = žhavotekutá horninová tavenina, obsahuje plyny a vodní páry, magma vylité na zemský povrch = láva

• všechny mají užití ve stavebnictví

a) hlubinné vyvřeliny

• tuhnou pomalu, nemají póry, mají velké krystaly, jsou velmi pevné

• žula (křemen, slída, živec, různé barvy), gabro (živce)

b) výlevné vyvřeliny

• tuhnou rychle, mají póry, malé krystalky – jemnozrnné až celistvé, jsou z nich sopky a sopečná pohoří

• čedič (Říp) – nejrozšířenější výlevná vyvřelina

• znělec (Milešovka) – výroba lahvového skla

• andezit (Andy)

2. usazené horniny (sedimenty)

• dělí se podle vzniku:

a) úlomkovité usazeniny

• vznikly zvětráváním jiných hornin, dělí se podle velikosti úlomků a na nezpevněné – štěrk, písek, hlína, jíl, spraš a zpevněné – slepenec, pískovec, jílovec, jílovité břidlice

• užití: stavebnictví, keramický a sklářský průmysl, zemědělství

b) chemické usazeniny

• vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

• patří sem: travertin (CaCO₃) – vzniká z vod vyvěrajících v krasových oblastech (krápníkové jeskyně) a sůl kamenná

 

c) usazeniny organického původu

 

• vznikají usazováním schránek, koster, z odumřelých těl rostlin a živočichů a působením mikroorganismů
• patří sem:
• vápenec (CaCO₃) – vzniká nahromaděním schránek, jsou z něj korálové útesy a ostrovy, užití ve stavebnictví (vápno, cement)
• rašelina – vzniká nedostatečným rozkladem odumřelých těl rostlin bez přístupu kyslíku, nejčastěji ve vodě (dnes z rašeliníku), užití – zemědělství
• uhlí – vzniká prouhelňováním vrstev rašeliny, podle stáří: antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, užití – topivo (tepelné elektrárny)
• živice – vznikly rozkladem drobných těl rostlin a živočichů působením bakterií, patří sem živice plynné – zemní plyn, kapalné – ropa, pevné – zemní vosk, asfalt

užití – chemický průmysl, energetika

 

3. přeměněné horniny (metamorfované)

 

• vznikají přeměnou působením vysokého tlaku a teploty usazených, vyvřelých i už jednou přeměněných hornin
• patří sem:

• krystalické břidlice – jsou vrstevnanté, podle síly přeměny sem patří fylit, svor, rula
• mramor – vznikl přeměnou vápence
• užití: stavebnictví, sochařství, dekorační a užitkové předměty

Hlavní znaky:

• tělo složeno z jedné buňky
• mají organely:
• buněčná blána – je pružná, chrání tělo
• cytoplazmatická membrána
• jádro
• potravní vakuola – přijímání potravy, její zpracování a odstranění nestravitelných zbytků
• stažitelná vakuola – vylučování přebytečné vody
• organely pohybu – bičíky, panožky, brvy
• žijí ve vlhku, ve vodě, v jiných organismech – vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
• rozmnožování nepohlavní – dělení (příčné nebo podélné)
• v nepříznivých podmínkách vytvářejí cysty (pevný obal kolem buňky)

 

1. třída: BIČÍKOVCI

• k pohybu jim slouží bičík (1 – 8)
• zástupci:
• krásnoočko červené, krásnoočko štíhlé – žijí volně ve vodě
• trypanozoma spavičná – cizopasí v krvi člověka, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha „tse-tse“, vyskytuje se v tropické Africe

 

2. třída: KOŘENONOŽCI

• k pohybu jim slouží panožky – mění tvar těla přeléváním cytoplazmy
• zástupci:
• měňavka velká – žije volně
• měňavka úplavičná – cizopasí, způsobuje průjmová onemocnění
• dírkonošci (mřížovci, penízkovci, slunivky) – mají schránky (vznik hornin)

 

3. třída: VÝTRUSOVCI

• nemají organely pohybu, všichni vnitřní cizopasníci
• zástupci:
• zimnička – několik druhů, způsobuje malárii, přenáší ji druh komára (moskyt)
• toxoplazma – cizopasí především u kočkovitých šelem, člověku způsobuje toxoplazmózu (nebezpečná v těhotenství)
• kokcidie – cizopasí u králíků – nemoc kokcidióza

 

4. třída: NÁLEVNÍCI

• organely pohybu brvy
• žijí volně ve vodě
• mají buněčná ústa, buněčný hltan, buněčnou řiť
• dvě jádra, velké (řídí buňku) a malé (rozmnožování)
• rozmnožují se i pohlavně = spájení
• zástupci:
• trepka velká, bobovka, ledvinovka, vejcovka, slávinka

 

TRÁVICÍ SOUSTAVA

• funkce: přijímání potravy, trávení = metabolismus (přeměna látek, získávání živin a energie), odstraňování nestravitelných zbytků

• stavba trávicí soustavy:

• dutina ústní – mechanické zpracování potravy (zuby, jazyk) a chemické zpracování potravy (3 páry slinných žláz – sliny – enzym ptyalin – rozkládá škrob na jednodušší cukry)

• zuby – mléčné (20 – 2 1 0 2, nemají kořeny) a trvalé (32 – 2 1 2 3)

• hltan, jícen – posouvání potravy (peristaltika = pohyb trávicí trubice, kterým se potrava posouvá)

• žaludek – mechanické zpracování (stahy žaludku) i chemické – žaludeční šťáva = voda, hlen, kyselina chlorovodíková a enzym pepsin (rozkládá bílkoviny)

• tenké střevo: dvanáctník – 30 cm, ústí sem vývod slinivky břišní a žlučníku, lačník a kyčelník – střevní šťáva – rozkládání cukrů, tuků i bílkovin, vstřebávání živin do krve (odchází do jater), plocha střev je zvětšena výběžky = klky

• tlusté střevo: slepé střevo – přechod mezi tenkým a tlustým střevem, má červovitý výběžek appendix, tračníky vzestupný, příčný a sestupný – vstřebávání vody do krve, na zbytky potravy působí kvasinky a hnilobné bakterie – mění je na výkaly

• konečník – plní se výkaly, uzavřen svěračem s řitním otvorem, po naplnění defekační reflex

• játra – největší žláza v těle, mají mnoho funkcí: odstraňují z těla jedovaté látky, probíhá zde metabolismus, vznik energie (teplo), zásobárna látek (železo, glykogen = zásobní živočišný cukr), ukládání některých jedovatých látek, obsahují žlučové buňky – vznik žluči, žlučovými kanálky se dostává do žlučového měchýře, odtud žlučovodem do dvanáctníku, kde emulguje tuky

• slinivka břišní -vylučuje pankreatickou šťávu, ve které jsou enzymy na rozkládání bílkovin (trypsin), cukrů i tuků, ústí do dvanáctníku

6. třída: SAVCI

 

• hlavní znaky:

 

• rodí živá mláďata
• mláďata se živí mateřským mlékem
• tělo je pokryto srstí, dva druhy chlupů – pesíky (delší, barevné, ochranné zbarvení) a podsada (krátké, bílé, tepelná izolace)
• vnější ucho = boltec
• zuby – mléčné a trvalé, řezáky, špičáky, stoličky, zuby třenové
• teplokrevní

 

1. podtřída: Vejcorodí

 

• snáší vejce (kožovitý obal)
• mají kloaku
• zobák (měkký, potažený kůží)
• zástupci: ptakopysk podivný

ježura australská

 

2. podtřída: Živorodí

 

• rodí živá mláďata
• nemají kloaku
• dělí se na dvě skupiny

 

1. nadřád: Vačnatci

 

• nemají placentu – mláďata se rodí nevyvinutá, vyvíjejí se ve vaku
• žijí jen v Austrálii a Americe
• zástupci: klokan rudý

koala medvídkovitá (potravní specialista – žere jen listy eukalyptu – blahovičníku)

vačice opossum

ďábel medvědovitý

vakovlk, vakoveverka, vakorejsek, vakomyš,…..

 

2. nadřád: Placentálové

 

• mláďata se vyvíjejí v děloze, živí se pomocí placenty (z matčiny krve)

 

1. řád: Hmyzožravci

 

• nejprimitivnější savci
• drobné, nerozlišené, ostré zuby
• živí se hmyzem, červy
• zástupci: ježek východní, západní

krtek obecný

rejsek obecný

bělozubka nejmenší (nejmenší savec)

2. řád: Letouni

 

• létající savci
• kožovité blány k létání
• drobné, ostré, nerozlišené zuby
• orientace pomocí ultrazvuku = echolokace
• zástupci: netopýr velký

vrápenec obecný

kaloň – živí se ovocem

upír – živí se krví

 

 

3. řád: Hlodavci

 

• přední řezáky přeměněné na hlodáky (stále dorůstají)
• druhé řezáky chybí
• většinou býložravci
• zástupci: myš domácí

potkan obecný

krysa obecná

hraboš polní

myšice křovinná

norník rudý

ondatra pižmová

bobr evropský

křeček polní

sysel obecný

nutrie, morče, dikobraz, kapybara

 

4. řád: Zajícovci

 

• hlodáky, za nimi malé podpůrné řezáky
• zástupci: zajíc polní – dlouhé uši, protáhlá hlava, nestaví si nory, mláďata osrstěná,

vidí a slyší, samotář

králík divoký – krátké uši, kulatá hlava, staví si nory, žije ve skupinách, mláďata holá, slepá, hluchá

 

 

5. řád: Lichokopytníci

 

• lichý počet kopyt na jedné noze
• velké slepé střevo (trávení potravy)
• zástupci: zebra stepní

osel asijský

kůň Převalského

nosorožec, tapír

kůň domácí, osel domácí – kříženci mezek a mula

 

 

 

6. řád: Sudokopytníci

 

• na jedné noze sudý počet kopýtek
• často pohlavní dvojtvárnost
• často rohy (rohovina – produkt kůže, nerozvětvené, neshazují je) nebo parohy (kostěné, rozvětvené, shazují je)
• většinou býložravci
• často přežvýkavci – mají složený žaludek (bachor, kniha, čepec – předžaludky, slez – vlastní žaludek)
• zástupci:

a) v České republice: jelen lesní

srnec obecný

daněk skvrnitý

los evropský

kamzík horský

muflon

prase divoké

zubr evropský

b) cizokrajní: hroch obojživelný

žirafa, antilopa, gazela, buvol, pakůň, zebu…

sob polární

bizon

lama, velbloud

c) užitkoví: tur domácí

koza domácí

ovce domácí

 

 

7. řád: Šelmy

 

• vynikající čich, zrak, sluch
• trháky = přeměněné stoličky a zuby třenové
• tesáky = přeměněné špičáky
• predátoři – mají drápy

 

1. čeleď: Kočkovité

• výborný zrak
• kulatá hlava
• zatažitelné drápy (kromě geparda)
• zástupci: rys ostrovid, kočka divoká, puma, tygr, lev, levhart, jaguár, gepard,……

 

2. čeleď: Psovité

• kořist štvou
• často ve smečkách
• zástupci: pes dingo, liška obecná, vlk, šakal, kojot, fenek

 

3. čeleď: Kunovité

• drobné šelmy
• krátké nohy
• zástupci: kuna lesní ( béžová náprsenka), kuna skalní (bílá náprsenka), lasice kolčava (bílé břicho), lasice hranostaj (bílé břicho, černý konec ocásku), jezevec lesní, tchoř tmavý, vydra říční

 

4. čeleď: Medvědovité

• nemají mimické svaly
• zástupci: medvěd hnědý (brtník, grizzly, kodiak)

panda velká

medvěd lední

 

5. čeleď: Medvídkovité

• drobné, všežravé, často žijí na stromech
• zástupci: mýval severní

panda červená

nosál

 

6. čeleď: Ploutvonožci

• život ve vodě
• končetiny = ploutve
• zástupci: lachtan, tuleň, mrož

 

 

 

8. řád: Primáti

 

- pětiprsté, chápavé končetiny, prsty často s nehty

- dobře vyvinutý mozek, hlavně mozeček (rovnováha)

- dopředu posazené oči – prostorové vidění

- obvykle jen jedno mládě

 

1. podřád: Poloopice

• primitivnější
• většinou noční živočichové
• lemur, komba

 

2. podřád: Vyšší primáti

• nehty
• mimika
• denní živočichové

 

1. nadčeleď: Ploskonosí

• chápavý ocas
• Jižní Amerika
• kosman, malpa, lvíček, kotul, vřešťan

 

2. nadčeleď: Úzkonosí

• Afrika, Asie
• kočkodan, pavián, makak

 

3. nadčeleď: Hominoidi (lidoopi a lidé)

• nemají ocas
• protistojný palec
• schopní chůze po dvou

 

1. čeleď: Gibonovití

• pohybují se ve stromech jen pomocí rukou
• gibon lar

 

2. čeleď: Hominidi

• orangutan, šimpanz, gorila, člověk

 

 

 

Další řády savců: chobotnatci (slon africký), chudozubí (lenochod, mravenečník, pásovec),

kytovci (velryba, plejtvák, vorvaň, delfín, kosatka),……..

• funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
• stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

• dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
• celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
• frekvence dýchání – asi 15x za minutu
• nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
• prevence – otužování, nekouření
• úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

• funkce: zajišťuje oběh krve
• orgány: srdce + cévy

 

1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník

• hmotnost asi 250 – 300 g
• stahuje se = systola a roztahuje = diastola
• počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min

• dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
• levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
• každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
• z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
• chlopně zabraňují zpětnému toku krve
• při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
• v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
• tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

2. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

• vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

• vedou krev do srdce
• v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

• zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

1. malý = plicní krevní oběh

• krev se zde okysličuje

• pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

2. velký = tělní krevní oběh

• zde krev předává kyslík tkáním

• levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

• je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

• srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

• při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

• přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

• pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

• pokud možno používáme ochranné rukavice

3. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

4. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!