Říše: PRVOCI (Protozoa)

• dříve řazeni do říše živočišné, v současnosti samostatná říše

 

Hlavní znaky:

• tělo složeno z jedné buňky
• mají organely:
• buněčná blána – je pružná, chrání tělo
• cytoplazmatická membrána
• jádro
• potravní vakuola – přijímání potravy, její zpracování a odstranění nestravitelných zbytků
• stažitelná vakuola – vylučování přebytečné vody
• organely pohybu – bičíky, panožky, brvy
• žijí ve vlhku, ve vodě, v jiných organismech – vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
• rozmnožování nepohlavní – dělení (příčné nebo podélné)
• v nepříznivých podmínkách vytvářejí cysty (pevný obal kolem buňky)

 

1. kmen: BIČÍKOVCI

• k pohybu jim slouží bičík (1 – 8)
• zástupci:
• krásnoočko červené, krásnoočko štíhlé – žijí volně ve vodě
• trypanozoma spavičná – cizopasí v krvi člověka, způsobuje spavou nemoc, přenáší ji moucha „tse-tse“, vyskytuje se v tropické Africe
• lamblie střevní – 8 bičíků, cizopasí v tenkém střevě člověka, průjmová onemocnění

 

2. kmen: KOŘENONOŽCI

• k pohybu jim slouží panožky – mění tvar těla přeléváním cytoplazmy
• zástupci:
• měňavka velká – žije volně
• měňavka úplavičná – cizopasí, způsobuje průjmová onemocnění
• dírkonožci, mřížovci, penízkovci, slunivky – mají schránky (vznik hornin)

 

3. kmen: VÝTRUSOVCI

• nemají organely pohybu, všichni vnitřní cizopasníci
• zástupci:
• zimnička – několik druhů, způsobuje malárii, přenáší ji druh komára (moskyt)
• toxoplazma – cizopasí především u kočkovitých šelem, člověku způsobuje toxoplazmózu (nebezpečná v těhotenství)
• kokcidie – cizopasí u králíků – nemoc kokcidióza

 

4. kmen: NÁLEVNÍCI

• organely pohybu brvy
• žijí volně ve vodě
• mají buněčná ústa, buněčný hltan, buněčnou řiť
• dvě jádra, velké (řídí buňku) a malé (rozmnožování)
• rozmnožují se i pohlavně = spájení
• zástupci:
• trepka velká, bobovka, ledvinovka, vejcovka, slávinka

• funkce: příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého
• stavba: a) horní cesty dýchací – nosní dutina

nosohltan

vzduch se ohřívá, zbavuje nečistot

b) dolní cesty dýchací – hrtan – štítná chrupavka, hlasivky

průdušnice

průdušky

c) plíce – pravá (3 laloky) a levá (2 laloky)

jsou kryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu)

průdušinky

plicní váčky

plicní sklípky

okysličování krve

• dýchání napomáhají dýchací svaly – bránice a mezižeberní svaly
• celková kapacita plic = vitální kapacita plic (od maximálního nádechu po maximální výdech, 4,5 l) + zbytkový objem vzduchu (1,5 l)
• frekvence dýchání – asi 15x za minutu
• nemoci dýchací soustavy – rýma, chřipka, záněty, astma, rakovina
• prevence – otužování, nekouření
• úrazy dýchací soustavy – pneumotorax (vzduch v dutině hrudní)

1. podtřída: BĚŽCI

– nelétají, běhají

- nemají duté kosti

- nekrmiví

- o mláďata se stará samec

- zástupci: pštros dvouprstý (největší žijící pták)

emu australský

nandu pampový

kivi jižní (pták s nejlepším čichem)

kasuár přílbový

 

2. podtřída: LETCI

• obvykle létají
• duté kosti

 

 

1. řád: TUČŇÁCI

- nelétají, plavou

- veslovitá křídla

- plovací blány

- duté kosti vyplněné olejem

- žijí jen na jižní polokouli

- tučňák císařský, Humboldtův, žlutorohý……

 

2. řád: BRODIVÍ

• dlouhé nohy, zobák, krk
• živí se rybami a obojživelníky
• krmiví
• zástupci: čáp bílý, černý, marabu

 

3. řád: VESLONOZÍ

• vodní
• plovací blány
• zástupci: kormorán velký

volavka popelavá

bukač velký

bukáček malý

kvakoš noční

pelikán, ibis, člunozobec,…..

 

 

4. řád: VRUBOZOBÍ

• vroubkovaný zobák – filtrování vody – potrava
• velmi vyvinuté kostrční žlázy – promazávání peří
• plovací blány
• nekrmiví
• zástupci: husa velká, domácí

kachna divoká, domácí

labuť velká

čírka modrá

polák chocholačka, velký

5. řád: TRUBKONOSÍ

- albatros stěhovavý – pták s největším rozpětím křídel (největší ověřené rozpětí 363 cm)

 

6. řád: MĚKKOZOBÍ

• velké, měkké ozobí
• krmiví
• zástupci: holub hřivnáč, domácí

hrdlička divoká, zahradní

 

7. řád: DRAVCI

• výborní letci
• výborný zrak
• ostrý, zahnutý zobák
• ostré, zahnuté drápy = spáry

• krmiví

• zástupci: orel skalní, mořský

káně lesní

jestřáb lesní

krahujec obecný

sup, kondor, hadilov

8. řád: SOKOLI

• draví

• zástupci: poštolka obecná

sokol stěhovavý (nejrychlejší živočich na světě)

ostříž lesní

 

9. řád: SOVY

• „noční dravci“

• dobrý zrak, sluch

• měkké peří (neslyšný let)

• závoj = uspořádání peří do „obličeje“

• vratiprst

• krmiví

• zástupci: výr velký

sova pálená

sýček obecný

puštík obecný

kalous ušatý

sovice sněžná

 

10. řád: ŠPLHAVCI

• silný ostrý zobák

• dlouhý, lepkavý jazyk se zpětnými háčky

• šplhavé nohy (2+2 prsty)

• silná ocasní pera (opora při šplhání)

• krmiví

• zástupci: datel černý

strakapoud velký

žluna zelená

 

11. řád: PAPOUŠCI

• šplhavá noha

• zahnutý zobák

• krmiví

• zástupci: papoušek vlnkovaný

ara, korela, kakadu, rosela

 

12. řád: HRABAVÍ

• hrabavé nohy (silné, tupé drápy)

• špatní letci

• nestaví si hnízda

• nekrmiví

• zástupci: tetřev hlušec

tetřívek lesní

koroptev polní

křepelka polní

bažant obecný – zlatý, stříbrný, diamantový

krocan divoký – krocan domácí (krůta)

kur bankivský – kur domácí (kohout, slepice)

perlička supí – perlička domácí

páv korunkatý

 

13. řád: PĚVCI

• mají zpěvné ústrojí

• většinou malé velikosti

• krmiví

• zástupci: zástupce pěvců si vypiš z učebnice!

P E T R O L O G I E

• věda o horninách

• horniny dělíme podle vzniku:

1. vyvřelé horniny(magmatické)

• vznikly tuhnutím z magmatu

• magma = žhavotekutá horninová tavenina, obsahuje plyny a vodní páry, magma vylité na zemský povrch = láva

• všechny mají užití ve stavebnictví

a) hlubinné vyvřeliny

• tuhnou pomalu, nemají póry, mají velké krystaly, jsou velmi pevné

• žula (křemen, slída, živec, různé barvy), gabro (živce)

b) výlevné vyvřeliny

• tuhnou rychle, mají póry, malé krystalky – jemnozrnné až celistvé, jsou z nich sopky a sopečná pohoří

• čedič (Říp) – nejrozšířenější výlevná vyvřelina

• znělec (Milešovka) – výroba lahvového skla

• andezit (Andy)

2. usazené horniny (sedimenty)

• dělí se podle vzniku:

a) úlomkovité usazeniny

• vznikly zvětráváním jiných hornin, dělí se podle velikosti úlomků a dále na nezpevněné – štěrk, písek, hlína, jíl, spraš a zpevněné – slepenec, pískovec, jílovec, jílovité břidlice

• užití: stavebnictví, keramický a sklářský průmysl, zemědělství

b) chemické usazeniny

• vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

• patří sem: travertin (CaCO₃) – vzniká z vod vyvěrajících v krasových oblastech (krápníkové jeskyně) a sůl kamenná

 

c) usazeniny organického původu

• vznikají usazováním schránek, koster, z odumřelých těl rostlin a živočichů a působením mikroorganismů
• patří sem:
• vápenec (CaCO₃) – vzniká nahromaděním schránek, jsou z něj korálové útesy a ostrovy, užití ve stavebnictví (vápno, cement)
• rašelina – vzniká nedostatečným rozkladem odumřelých těl rostlin bez přístupu kyslíku, nejčastěji ve vodě (dnes z rašeliníku), užití – zemědělství
• uhlí – vzniká prouhelňováním vrstev rašeliny, podle stáří: antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, užití – topivo (tepelné elektrárny)
• živice – vznikly rozkladem drobných těl rostlin a živočichů působením bakterií, patří sem živice plynné – zemní plyn, kapalné – ropa, pevné – zemní vosk, asfalt

užití – chemický průmysl, energetika

 

3. přeměněné horniny (metamorfované)

 

• vznikají přeměnou působením vysokého tlaku a teploty usazených, vyvřelých i už jednou přeměněných hornin
• patří sem:

• krystalické břidlice – jsou vrstevnanté, podle síly přeměny sem patří fylit, svor, rula
• mramor – vznikl přeměnou vápence
• užití: stavebnictví, sochařství, dekorační a užitkové předměty

5. třída: P T Á C I

 

Hlavní znaky:

• křídla (přeměněné přední končetiny)
• peří: a) prachové (tepelná izolace)

b) obrysové – krycí

letky

rýdovací (ocasní)

• zobák
• kostra:
• hřeben = výstupek hrudní kosti, upínají se na něj létací svaly

• kloaka
• smysly: výborný zrak a sluch
• teplokrevní (stálá tělní teplota) – srdce = 2 síně + 2 komory
• vzdušné vaky = výběžky plic, pomáhají dýchat, nadlehčují
• rozmnožování: oplození vnitřní, vývoj přímý, vejcorodí, vejce má vápnitou skořápku
• často pohlavní dvojtvárnost
• podle mláďat se dělí na ptáky krmivé a nekrmivé
• někteří ptáci mají:
• vole – změkčování a skladování potravy
• žaludek svalnatý (drcení potravy) a žlaznatý (trávení)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA

 

• funkce: zajišťuje oběh krve
• orgány: srdce + cévy

 

1. srdce: – dutý sval (srdeční svalová tkáň), krytý vazivovou blánou = osrdečník

• hmotnost asi 250 – 300 g
• stahuje se = systola a roztahuje = diastola
• počet stahů za minutu = srdeční tep (puls) asi 70-80/min

• dvě poloviny, mezi nimi srdeční přepážka
• levá polovina – okysličená krev, pravá polovina – neokysličená krev
• každá polovina rozdělena na síň a komoru, mezi nimi cípaté (síňokomorové) chlopně
• z komor vychází velké cévy, mezi nimi a komorami poloměsíčité chlopně
• chlopně zabraňují zpětnému toku krve
• při systolách se chlopně zavírají = srdeční ozvy
• v srdci vznikají slabé elektrické proudy – zajišťují jeho stahování (činnost srdce se zjišťuje přístrojem EKG – elektrokardiogram)
• tlak, kterým působí krev na stěny cév = krevní tlak (120/80 mm Hg)

 

2. cévy: dělí se na tepny, žíly a vlásečnice

 

a) tepny – pružné, silné, trojvrstevné stěny – vazivo, hladké svalstvo, epitel

• vedou krev ze srdce

b) žíly - méně pružné a silné než tepny

• vedou krev do srdce
• v žilách dolních končetin kapsovité chlopně

c)vlásečnice – jednovrstevné, velmi tenké

• zde dochází k předávání živin, plynů, hormonů

 

KREVNÍ OBĚH

1. malý = plicní krevní oběh

• krev se zde okysličuje

• pravá komora – plicní tepna (neokysličená krev) – plíce – plicní žíla (okysličená krev) – levá síň

2. velký = tělní krevní oběh

• zde krev předává kyslík tkáním

• levá komora – aorta = srdečnice (největší céva v těle, okysličená krev) – tkáně v těle – horní a dolní dutá žíla – pravá síň

• je rozdělen na oběh horní poloviny těla – hlava a horní končetiny, dolní poloviny těla – dolní končetiny, játra (vrátnicový oběh), ledviny, střeva

• srdce zásobují kyslíkem a živinami věnčité cévy

PRVNÍ POMOC PŘI KRVÁCENÍ

1. vlásečnicové – ránu omyjeme čistou vodou, vydezinfikujeme, přiložíme sterilní krytí

2. žilní a tepenné – zraněného posadíme nebo položíme, pokud je zraněná končetina, zvedneme ji

• při masivním krvácení stlačíme cévu prsty přímo v ráně

• přiložíme tlakový obvaz (až 3 vrstvy), můžeme předtím stlačit tlakové body

• pokud prosakuje i třetí vrstva tlakového obvazu, přiložíme škrtidlo – zapíšeme čas a už nepovolujeme (maximálně 1 hodinu)

• pokud možno používáme ochranné rukavice

3. z otvorů – krvácející leží nebo sedí, studené obklady, sterilní krytí, případně tampóny

4. vnitřní – poloha vleže na zádech, podložené nohy, studené obklady na břicho, nepodáváme tekutiny, jídlo ani léky!

Vyber si 3 minerály ze skupin oxidy – organolity a vyhledej o nich následující údaje:

obrázek

barva

tvrdost

zajímavost

místo výskytu

užití

 

Výsledek odešli na můj email (sabatovam@seznam.cz).

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY
- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně
- zlato – Au
- T 2,5
- barva žlutá
- vysoká hustota
- velmi kujné – pozlacování
- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)
- ryzost se stanovuje v karátech
- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn
- stříbro – Ag
- T 2,5
- barva bílá (stříbrobílá)
- velmi tažné – tenké drátky
- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin
- síra – S
- T 2,5
- barva žlutá
- hoří
- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky
- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl
- tuha – C
- T 1
- barva šedočerná
- dokonalá štěpnost – otírá se a barví
- vysoká teplota tání
- užití: tužky, tavicí kelímky
- diamant – C
- T 10
- bezbarvý, různě zbarvený
- nejtvrdší přírodnina
- diamantový lesk
- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku
- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota
- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)
- často briliantový brus
- je dimorfní s tuhou
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

2. SULFIDY
- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk
- často rudy kovů
- pyrit – FeS2
- T 6
- krychlová soustava
- barva zlatožlutá
- lehce zvětrává
- velmi hojný
- užití: výroba síry
- markazit – FeS2
- kosočtverečná soustava
- zlatožlutá barva
- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou
- je dimorfní s pyritem
- chalkopyrit – CuFeS2
- T 4
- barva zlatožlutá
- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)
- galenit – PbS
- barva stříbrošedá
- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)
- sfalerit – ZnS
- různé zbarvení
- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)
- cinabarit – HgS
= rumělka
- červená barva
- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

3. HALOGENIDY
- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)
- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé
- často slané nebo hořké
- halit – NaCl
= sůl kamenná
- různě zbarvený
- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO3)
- fluorit – CaF2
- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)
- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

4. OXIDY
- sloučeniny s kyslíkem
- křemen – SiO2
- různě zbarvený
- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře
- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)
- mnoho odrůd jsou polodrahokamy
- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)
- opál – SiO2.nH2O
- amorfní
- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)
- užití: šperkařství
- korund – Al2O3
- různé zbarvení – odrůdy:  rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče
- bauxit – Al2O3.nH2O
- amorfní
- užití: výroba hliníku
- uraninit – UO2
- užití: výroba uranu
- železné rudy: hematit – Fe2O3, limonit – Fe2O3.nH2O, magnetit – Fe3O4

5. UHLIČITANY
- soli kyseliny uhličité
- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:
klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou
chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit
- kalcit – CaCO3
- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)
- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- s HCl šumí i za studena
- užití: optické přístroje
- magnezit – MgCO3
- T 4
- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)
- siderit – FeCO3
- T 4
- užití: železná ruda (výroba železa)
- aragonit – CaCO3
- T 4
- dimorfní s kalcitem
- soustava kosočtverečná
- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky
- užití: šperkařství, ozdobné předměty
- azurit, malachit
- T 4
- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit
- obsahují měď
- azurit modrý, malachit zelený
- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen

6. SÍRANY
- soli kyseliny sírové
- sádrovec – CaSO4.2H2O
- dokonalá štěpnost
- bezbarvý, různě zbarvený
- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

7. DUSIČNANY
- soli kyseliny dusičné
- velmi dobře rozpustné ve vodě
- ledek – NaNO3
- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)
- užití: přírodní hnojivo

8. FOSFOREČNANY
- soli kyseliny fosforečné
- apatit
- užití: přírodní hnojivo

9. KŘEMIČITANY
- soli kyseliny křemičité
- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů
- velmi mnoho horninotvorných
- granáty
- různé zbarvení (nejznámější červené)
- T 7,5
- často polodrahokamy
- patří sem pyrop (český granát), almandin
- užití: šperkařství
- olivíny
- různé zbarvení (nejznámější zelené)
- často polodrahokamy
- užití: šperkařství
- topaz
- různé zbarvení
- často drahokam (zlatý topaz)
- beryl
- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)
- T 8
- užití: šperkařství
- zirkon
- T 7
- různě zbarvený
- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)
- mastek (= talek)
- hedvábný lesk
- na omak mastný
- užití: kosmetika (plnidlo)
- slídy
- T 2
- nejlepší štěpnost ze všech minerálů
- horninotvorné
- dělí se na:
a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen
b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách
- živce
- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)
- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

10. ORGANOLITY
- minerály organogenního původu
- amorfní
- jantar
- T 2
- zkamenělá pryskyřice
- žlutý až hnědý
- polodrahokam

CHEMICKÉ VLASTNOSTI MINERÁLŮ
- podle chemického složení (značky, vzorce) se minerály dělí do následujících skupin:

1. PRVKY
- V čisté formě se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně
- zlato – Au
- T 2,5
- barva žlutá
- vysoká hustota
- velmi kujné – pozlacování
- velmi odolné – působí na něj jen lučavka královská (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové)
- ryzost se stanovuje v karátech
- užití: šperkařství, lékařství, elektrotechnický průmysl, podklad státních měn
- stříbro – Ag
- T 2,5
- barva bílá (stříbrobílá)
- velmi tažné – tenké drátky
- užití: šperkařství, elektrotechnický průmysl, fotografický průmysl, součást slitin
- síra – S
- T 2,5
- barva žlutá
- hoří
- je jedovatá, má baktericidní a fungicidní účinky
- užití: lékařství, vinařství, zemědělství, potravinářství, zbrojní průmysl
- tuha – C
- T 1
- barva šedočerná
- dokonalá štěpnost – otírá se a barví
- vysoká teplota tání
- užití: tužky, tavicí kelímky
- diamant – C
- T 10
- bezbarvý, různě zbarvený
- nejtvrdší přírodnina
- diamantový lesk
- vzácný, vzniká za vysokých teplot a tlaku
- drahokam – hezká barva, lesk, vzácnost, dobrá štěpnost, vysoká tvrdost, čistota
- váha se stanovuje v karátech ( 1 ct = 0,2 g)
- často briliantový brus
- je dimorfní s tuhou
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče

- dimorfní minerály – minerály, které mají stejné chemické složení (vzorec), ale jiné fyzikální vlastnosti (tvrdost, krystalová soustava, štěpnost,…)

2. SULFIDY
- sloučeniny kovu se sírou, často kovový lesk
- často rudy kovů
- pyrit – FeS2
- T 6
- krychlová soustava
- barva zlatožlutá
- lehce zvětrává
- velmi hojný
- užití: výroba síry
- markazit – FeS2
- kosočtverečná soustava
- zlatožlutá barva
- na vzduchu se přeměňuje na kyselinu sírovou
- je dimorfní s pyritem
- chalkopyrit – CuFeS2
- T 4
- barva zlatožlutá
- užití: výroba mědi (trubky, dráty, slitiny, plechy)
- galenit – PbS
- barva stříbrošedá
- užití: výroba olova (trubky, akumulátory, střelivo, stínění RTG záření)
- sfalerit – ZnS
- různé zbarvení
- užití: výroba zinku (plechy, pozinkování, slitiny, postřiky, lékařství)
- cinabarit – HgS
= rumělka
- červená barva
- užití: výroba rtuti (slitiny – amalgám, přístroje, zářivky)

3. HALOGENIDY
- sloučeniny s halovým prvkem (Cl, Br, F, I)
- nízká tvrdost, výborná štěpnost, nevodivost, často rozpustné ve vodě – pak vodivé
- často slané nebo hořké
- halit – NaCl
= sůl kamenná
- různě zbarvený
- užití: potravinářství, chemický průmysl (výroba Na, Cl, HCl, NaOH, jedlá soda – NaHCO3)
- fluorit – CaF2
- různé zbarvení (zelená, fialová, modrá)
- užití: chemický průmysl (výroba HF), sklářství

4. OXIDY
- sloučeniny s kyslíkem
- křemen – SiO2
- různě zbarvený
- horninotvorný minerál (je součástí mnoha hornin), druhý nejhojnější minerál v zemské kůře
- podle zbarvení mnoho odrůd: křišťál – bezbarvý, růženín – růžový, citrín – žlutý, ametyst – fialový, záhněda – kouřově hnědý, tygří oko – hnědý se žlutými žilkami (azbest), achát – různobarevné vrstvičky, onyx – černobílý, pazourek (šedočerný), chalcedon – celistvé agregáty (součást jiných odrůd)
- mnoho odrůd jsou polodrahokamy
- užití: sklářství, šperkařství, výroba křemíku (polovodiče)
- opál – SiO2.nH2O
- amorfní
- mléčně bílý, často opalizuje (mění barvy)
- užití: šperkařství
- korund – Al2O3
- různé zbarvení – odrůdy:  rubín – červený, safír – modrý (drahokamy)
- užití: šperkařství, vrtáky, brusné kotouče
- bauxit – Al2O3.nH2O
- amorfní
- užití: výroba hliníku
- uraninit – UO2
- užití: výroba uranu
- železné rudy: hematit – Fe2O3, limonit – Fe2O3.nH2O, magnetit – Fe3O4

5. UHLIČITANY
- soli kyseliny uhličité
- patří sem 3 soutvárné minerály – mají různé chemické složení, ale stejné fyzikální vlastnosti:
klencová soustava, dokonalá štěpnost, bezbarvé – různě zbarvené, při reakci s kyselinou
chlorovodíkovou šumí, jsou to kalcit, magnezit, siderit
- kalcit – CaCO3
- horninotvorný (horniny vápenec, křída, travertin)
- třeté nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- s HCl šumí i za studena
- užití: optické přístroje
- magnezit – MgCO3
- T 4
- užití: výroba hořčíku, šamot (žáruvzdorné cihly)
- siderit – FeCO3
- T 4
- užití: železná ruda (výroba železa)
- aragonit – CaCO3
- T 4
- dimorfní s kalcitem
- soustava kosočtverečná
- tvoří perleťové vrstvy v lasturách, perly, vřídelní kámen, krápníky
- užití: šperkařství, ozdobné předměty
- azurit, malachit
- T 4
- polodrahokamy, vyskytují se společně, azurit se časem mění na malachit
- obsahují měď
- azurit modrý, malachit zelený
- užití: šperkařství, ozdobné předměty, dekorační kámen

6. SÍRANY
- soli kyseliny sírové
- sádrovec – CaSO4.2H2O
- dokonalá štěpnost
- bezbarvý, různě zbarvený
- užití: stavebnictví (sádra, sádrokartón), optické přístroje

7. DUSIČNANY
- soli kyseliny dusičné
- velmi dobře rozpustné ve vodě
- ledek – NaNO3
- vyskytuje se v Chile (poušť Atacama)
- užití: přírodní hnojivo

8. FOSFOREČNANY
- soli kyseliny fosforečné
- apatit
- užití: přírodní hnojivo

9. KŘEMIČITANY
- soli kyseliny křemičité
- velmi složitá stavba (složité vzorce) – každý minerál je spíše skupinou minerálů
- velmi mnoho horninotvorných
- granáty
- různé zbarvení (nejznámější červené)
- T 7,5
- často polodrahokamy
- patří sem pyrop (český granát), almandin
- užití: šperkařství
- olivíny
- různé zbarvení (nejznámější zelené)
- často polodrahokamy
- užití: šperkařství
- topaz
- různé zbarvení
- často drahokam (zlatý topaz)
- beryl
- různé zbarvení, podle něj odrůdy, některé drahokamy: akvamarín (modrý), smaragd (zelený)
- T 8
- užití: šperkařství
- zirkon
- T 7
- různě zbarvený
- šperkařský kámen (napodobeniny diamantu)
- mastek (= talek)
- hedvábný lesk
- na omak mastný
- užití: kosmetika (plnidlo)
- slídy
- T 2
- nejlepší štěpnost ze všech minerálů
- horninotvorné
- dělí se na:
a) světlé slídy – muskovit – žáruvzdorný – lampy, okénka do kamen
b) tmavé slídy – biotit – nejrozšířenější, vyskytuje se téměř ve všech vyvřelých horninách
- živce
- horninotvorné – nejrozšířenější minerál v zemské kůře
- zvětrávají – mění se na kaolinit (výroba porcelánu)
- dělí se na 2 skupiny – živce draselné (ortoklas) a živce sodnovápenaté (plagioklas)

10. ORGANOLITY
- minerály organogenního původu
- amorfní
- jantar
- T 2
- zkamenělá pryskyřice
- žlutý až hnědý
- polodrahokam

5. třída: PLAZI

 

• kůže suchá, krytá šupinami, někdy kostěnými šupinami nebo deskami
• krátké nebo žádné končetiny – plazí se
• studenokrevní
• srdce – 2 síně + 2 komory (neúplná přepážka, krev se mísí)
• dobrý zrak a čich
• kloaka
• rozmnožování: vnitřní oplození, vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí, vejce s kožovitou nebo vápnitou skořápkou, vývoj přímý

 

1. řád: želvy

- kostěný krunýř

- bez zubů (ostré lišty)

- suchozemské i vodní

- zástupci: želva bahenní

želva nádherná

želva sloní

kajmanka supí

kareta obecná

kožatka velká

 

2. řád: krokodýli

- na hřbetě kostěné šupiny (pancíř)

- v srdci úplná přepážka, v ní jen otvor

- pečují o vejce i mláďata

- zástupci: krokodýl nilský

krokodýl mořský

aligátor severoamerický (nejsou vidět dolní zuby)

kajman černý

kajmánek trpasličí

gaviál indický

 

3. řád: šupinatí

1. podřád:ještěři

• 4 končetiny (někdy zakrnělé, vždy zbytky na kostře)

• obvykle pohyblivá víčka

• někdy lámavý ocas
• kůži svlékají po částech

- zástupci: ještěrka obecná

ještěrka zelená, živorodá

slepýš křehký

leguán

bazilišek

chameleon

gekon

varan

korovec

 

 

2. podřád: hadi

• bez končetin
• nemrkají
• kůži svlékají vcelku
• zástupci: zmije obecná

užovka obojková

užovka stromová, hladká, podplamatá

mamba

taipan

chřestýš

korálovec

korálovka

kobra

vodnář

hroznýš

krajta

anakonda

1. říše: VIRY

 

• nebuněčné organismy, mohou žít jen v jiných buňkách = vnitřní cizopasníci (vnitřní paraziti)
• cizopasník = organismus, který žije v jiném organismu nebo na jiném organismu a škodí mu
• způsobují virová onemocnění člověka, živočichů, rostlin, hub i bakterií
• proti většině virových onemocnění neexistují léky
• příklady virových onemocnění:
• AIDS, žloutenka, chřipka, rýma, opary, vzteklina, obrna, spalničky, příušnice, neštovice,….

 

 

 

 

2. říše: BAKTERIE

• nejstarší a nejrozšířenější organismy na světě

• žijí všude
• jednobuněčné, primitivní
• nemají jádro (jen jadernou hmotu) a mitochondrie
• rozmnožování nepohlavní = dělení
• různé tvary: kulovité = koky (diplokoky, streptokoky, stafylokoky), tyčinkovité = bacily a mnoho dalších
• patří sem i sinice (dříve se řadily mezi řasy)
• význam:

a) užitečné:

• rozklad látek v půdě (půdní bakterie)
• mléčné kvašení – zakysané mléčné výrobky, zelí, kvašáky
• výroba vitamínů (sinice)
• čištění vody
• symbióza (= soužití dvou organismů, které si navzájem prospívají) s různými organismy – hlízkové bakterie, střevní mikroflóra

b) škodlivé:

• způsobují nemoci, např. angína, spála, záněty, tuberkulóza, salmonelóza, lepra, černý kašel, borelióza, tetanus, zubní kaz,………………
• choroby způsobené bakteriemi lze léčit antibiotiky (penicilin)

4. třída: OBOJŽIVELNÍCI

 

• kůže hladká, krytá slizem

• larvy žijí ve vodě, dýchají žábrami, dospělí žijí na souši, dýchají plicemi a kůží
• studenokrevní, srdce = 2 síně+1 komora
• mají kloaku = společný vývod soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací
• vajíčka v rosolovitém obalu (ve vodě)
• masožravci
• často jedové žlázky v kůži

 

1. řád: BEZOCASÍ (ŽÁBY)

 

• larvy = pulci
• jako první vyrůstají zadní končetiny
• vnější oplození
• zástupci: rosnička zelená

ropucha obecná

ropucha zelená

skokan hnědý

skokan zelený

blatnice skvrnitá

kuňka obecná

kuňka žlutobřichá

pralesničky (dendrobátky)

ropuška starostlivá

 

2. řád: OCASATÍ

 

• larvám vyrůstají první přední končetiny
• vnější oplození
• zástupci: čolek obecný

čolek velký

čolek horský

mlok skvrnitý (vejcoživorodý)

axolotl mexický (neotenie – žije i rozmnožuje se ve stadiu larvy)

 

FOTOSYNTÉZA A DÝCHÁNÍ

• fotosyntéza = způsob výživy zelených rostlin

• z vody a oxidu uhličitého vzniká cukr a kyslík

• k fotosyntéze je nutný chlorofyl (probíhá v chloroplastech) a světlo

• dýchání – přijímání kyslíku, vydechování oxidu uhličitého

• kyslík potřebujeme k získávání energie (= buněčné dýchání = spalování cukru)

• dýchají všechny organismy, ve dne i v noci

nakresli obrázek schéma fotosyntézy, str. 16

MIKROSKOP

 

• přístroj na zvětšování mikroorganismů nebo částí organismů
• typy mikroskopů:
• optický – zvětšuje maximálně 2000x
• elektronový – zvětšuje až 1 000 000x
• to, co pozorujeme = preparát
• zvětšení = součin zvětšení okuláru a objektivu

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

1. rozmnožování buněk = dělení
2. rozmnožování organismů

a) nepohlavní – z části jedince vznikají noví jedinci

• např. šlahouny, řízkování, oddenky…..
• klonování

b) pohlavní – ze dvou pohlavních buněk (např. spermie a vajíčko) vznikne nový jedinec

• oplození:

• vnější – ke spojení pohlavních buněk dojde mimo tělo samičky (ryby, žáby)
• vnitřní – ke spojení pohlavních buněk dojde v těle samičky (savci)

• vývoj:

• přímý – z vajíčka se vyvine jedinec podobný dospělému (ptáci, savci)

• nepřímý – z vajíčka se vylíhne larva, z ní dospělý jedinec (hmyz, žáby)

 

- nakreslit obrázek dělení buněk z učebnice (i s popisem pod ním)

• 3. třída: R Y B Y

• hlavní znaky:

• žijí ve vodě

• tělo kryto šupinami a slizem

• ploutve: a) párové – prsní, břišní

b) nepárové – hřbetní, ocasní, řitní

• dýchají žábrami, jsou kryté skřelemi

• srdce = 1 síň + 1 komora – smíšená krev – studenokrevní (teplota těla se mění podle okolí)

• vnější oplození = tření, samčí pohl. buňky = mlíčí, samičí pohl. buňky = jikry

• vývoj přímý – z vajíčka plůdek (má na břiše žloutkový vak)

• postranní čára – vnímá pohyb vody

• plynový měchýř – udržování rovnováhy, pohyb nahoru a dolů

• zástupci:

• sladkovodní: kapr obecný

karas obecný

lín obecný

štika obecná

candát obecný

sumec velký

pstruh potoční

okoun říční

mník jednovousý

• mořské: tuňák

makrela

sardinka

sleď

treska

koník mořský

klaun očkatý

• tažné:

• úhoř říční – rozmnožuje se v moři (Sargasové moře)

nepřímý vývoj (má larvy = monté)

dospělí žijí ve sladké (samice) a brakické (samci) vodě

má ploutevní lem

v krvi je jed

losos obecný – rozmnožuje se v řekách

dospělí žijí v moři

vyza velká, jeseteři – žijí převážně v moři

rozmnožují se v řekách

mají chrupavčitou kostru

jikry = kaviár

- zvláštní druhy ryb:

• bahník australský, africký – dýchá ve vodě i na souši (plicní vaky)

• latimerie podivná – dýchá ve vodě i na souši, má základy končetin, živá zkamenělina (fosílie)

Mineralogie

• mineralogie = věda o nerostech (minerálech)

• petrologie = věda o horninách

• minerál = anorganická stejnorodá přírodnina, jejíž složení se dá vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem

• hornina = anorganická nestejnorodá přírodnina, jejíž složení nelze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem, skládá se obvykle z několika minerálů

Vznik minerálů

• minerály vznikají obvykle krystalizací, nejčastěji z magmatu

• podle průběhu vzniku dělíme minerály na:

1. krystalované – vznikají pomalu a na velkém prostoru, krystaly jsou velké (alespoň 0,5 cm)

drúza = mnoho velkých krystalů na 1 místě

2. krystalické – vznikají rychle nebo na malém prostoru, krystaly jsou malé

téměř vždy vzniká na 1 místě mnoho malých krystalků = agregát (jehlicovitý, tabulkovitý, šupinovitý,…), pokud jsou krystalky v agregátu mikroskopické, jde o

agregát celistvý

3. amorfní = beztvaré minerály, nemají krystalickou mřížku, nevytváří krystaly, ale kulovité tvary a povlaky

Krystalové soustavy

• minerály krystalují v 7 krystalových soustavách, vnější tvary odráží vnitřní uspořádání (krystalovou mřížku)

• tabulka krystalových soustav:

učebnice str. 9

Fyzikální vlastnosti minerálů

1. hustota – stanovujeme pomocí vzorce ρ = m : V, objem určíme úpomocí odměrného válce

2. barva – rozlišujeme minerály barevné, zbarvené a bezbarvé

barevné od zbarvených odlišíme pomocí vrypu (čára, kterou uděláme minerálem

na bílý neglazovaný porcelán), pokud má stejnou barvu jako minerál, jde o minerál

barevný, v opačném případě zbarvený

3. průhlednost – minerály průhledné, průsvitné a neprůhledné

4. elektrické vlastnosti – minerály vodivé a nevodivé

5. magnetické vlastnosti – minerály magnetické a nemagnetické

6. soudržnost – určuje se tak, že na minerály poklepeme kladívkem, podle toho se dělí na:

a) křehké – rozpadnou se na menší kousky

b) jemné – rozpadnou se na prach

c) kujné – nerozpadnou se, jen změní tvar

7. lesk – minerály mohou mít lesk diamantový, skelný, perleťový, kovový, hedvábný, mastný, matný,………

8. štěpnost – udává, jak dobře se minerál odlamuje v rovných a tenkých plochách (dokonalá, vynikající, dobrá, nezřetelná )

9. lom – pokud minerál nemá žádnou štěpnost, sledujeme, jak nerovné jsou plochy, ve kterých

se odlamuje, běžný je lom miskovitý, lasturnatý, hákovitý, nerovný

10. tvrdost – Mohsova stupnice tvrdosti:

1 – mastek

2 – sůl kamenná

3 – kalcit

4 – fluorit

5 – apatit

6 – živec

7 – křemen

8 – topaz

9 – korund

10 – diamant

Stavba Země

• tvar Země = geoid

• poloměry Země: rovníkový = 6378 km, poledníkový = 6356 km

• části Země:

• 1. jádro: - poloměr 3400 km

• teplota 5000 ^o C

• složení Fe, Ni

• skupenství vnitřní pevné, vnější kapalné

• 2. plášť: – tloušťka 2900 km

• složení Mn, Mg, Al, Si

• skupenství vnitřní a střední plastický, vnější pevný

• 3. zemská kůra: – tloušťka do 80 km

• složení – všechny prvky, nejvíce kyslíku

• skupenství pevné

• dělí se na zemskou kůru oceánskou (do 20 km, nemá žulovou vrstvu) a pevninskou (do 80 km)

• zemská kůra + svrchní plášť = litosféra = horninový obal Země, je rozlámaná na litosférické desky, plave po plastickém plášti (astenosféra)

NAMALOVAT OBR. 2, STR. 7

Vesmír

• vznik před 15 mld. let – Velký třesk

• složení vesmíru : temná hmota

vesmírný prach

hvězdy

planety

planetky

měsíce

komety

meteory

asteroidy ……..

• hvězda : žhavá plynová koule, termojaderné reakce (přeměna vodíku na helium) – vzniká teplo a světlo

• galaxie : soustava hvězd, které obíhají kolem společného středu, naše galaxie = Galaxie, část Galaxie viditelná na obloze = Mléčná dráha

• planeta: chladné těleso, které obíhá kolem hvězdy, může být pevná i plynná, nesvítí (pouze odráží světlo hvězdy), nehřeje

• planetární systém : soustava planet, které obíhají kolem jedné hvězdy

• Sluneční soustava : soustava planet, které obíhají kolem Slunce, vznikl před 4,7 mld. let, 8 planet, vnitřní – Merkur (nejmenší), Venuše (nejbližší k Zemi), Země, Mars a vnější – Jupiter (největší), Saturn (prstence), Uran a Neptun

• měsíc : přirozená družice planety, náš měsíc = Měsíc, měsíce nemá Merkur a Venuše, nejvíce má Jupiter a Saturn

• meteoroid : těleso letící vesmírem s nepravidelnou dráhou letu, pokud je přitažen gravitační silou jiného tělesa, mění se na meteor

• meteorit : meteor, který dopadl na povrch Země či jiného tělesa

• kometa : těleso letící vesmírem s pravidelnou dráhou letu, skládá se ze dvou částí, jádra a ohonu

• vzdálenosti ve vesmíru – jsou obrovské, k měření se používají zvláštní jednotky :

1. astronomická jednotka (AU) = vzdálenost Země a Slunce, 150 mil. km (8 světelných minut)

2. světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok, asi 10¹³ km

3. parsek (pc) = 3,3 světelného roku

BUŇKA

• je základní stavební jednotka všech organismů

• je schopna samostatného života

• části buňky = organely

• výplň buňky, ve které jsou umístěny organely = cytoplazma

  1. cytoplazmatická membrána:

• pružný obal buňky

• je polopropustná (propouští vzduch, vodu a látky v ní rozpustné)

  2. jádro

• řídí činnost buňky

• obsahuje dědičné (genetické) informace = DNA

  3. mitochondrie

• vyrábí energii (buněčné dýchání)

  4. ribozómy

• vyrábí bílkoviny

  5. endoplazmatické retikulum

• vyrábí a transportuje látky

• rostlinná buňka má navíc tyto organely:

  6. plastidy

• chloroplasty – zelené (chlorofyl)

• chromoplasty – červené, žluté, oranžové (karoten)

• leukoplasty – bezbarvé, zásobní látky

  7. vakuoly

• obsahují buněčnou šťávu = voda a v ní rozpuštěné látky (cukr, sůl, kyseliny, silice, barviva)

  8. buněčná stěna

• pevný obal a opora buňky

ŽIVOTNÍ PROJEVY ORGANISMŮ

• organismus = živá přírodnina

• životní projevy organismů:

  • růst

  • dýchání

  • rozmnožování

  • vývoj

  • přijímání potravy a odstraňování jejich zbytků

  • pohyb

  • dráždivost

TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ

• říše

• kmen, oddělení

• třída

• řád

• čeleď

• rod

• druh

• říše: rostliny, živočichové, houby, bakterie, viry

• druh je vždy dvojslovný (trojslovný) název – např. brukev řepka olejka, brukev zelná,…..