Názvosloví – opakování

Názvosloví oxidů

Pravidla pro tvoření vzorců:

1) Značky prvků se píší v obráceném pořadí než jsou v názvu (např. oxid uhelnatý, vzorec CO)

2) Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II

3) oxidační číslo druhého prvku zjistíme podle koncovky přídavného jména (např. koncovce natý odpovídá oxidační číslo II), koncovek je celkem osm a je nutno je ovládat nazpaměť

4) Pomocí křížového pravidla převedeme obě čísla dolů za značky prvků (pozn. pokud jsou obě čísla dělitelná dvěma tak je vykrátíme) např. C2O4 vykrátíme na CO2

5) Součet oxidačních čísel ve sloučenině musí být roven nule.

Pravidla pro tvoření názvů ze vzorce:

1) Určíme oxidační číslo kyslíku, které má v oxidech hodnotu -II,  např. CO-II

2) Zjistíme oxidační číslo druhého prvku ve sloučenině podle rovnice 1*(-II)+1*?=x, součet oxidačních čísle ve sloučenině musí být roven nule, proto za neznámou dosadíme II,           pak 1*(-II)+1*II=0

3) Podle tohoto čísla odvodíme název, např oxid uhelnatý (II odpovídá koncovce natý)

Chemické reakce

Chemické reakce

1) Zákon zachování hmotnosti

Součet hmotností výchozích látek a produktů se během chemické reakce nemění.

2) Zákon zachování energie

Energie při chemických reakcích nevzniká ani nezaniká, mění se pouze jedna forma energie v jinou (teplo, světlo, el. energie).

exotermické reakce – vzniká při nich teplo (HCl+Zn→ZnCl2+H2)

endotermické reakce – teplo je nutno dodat (CaCO3→CaO+CO2)

reakce skladné – vedou od látek jednodušších ke složitějším (Cu+O2→CuO)

reakce rozkladné – vedou od látek složitějších k jednodušším (CaCO3→CaO+CO2)

Rychlost chemické reakce závisí na:

  • koncentraci látek v roztoku

  • na velikosti povrchu pevné látky

  • na teplotě

  • na přítomnosti katalyzátoru (látka urychlující reakci např. MnO2)

  • na druhu látky

Redoxní reakce

Jsou to chem. reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce se skládá z oxidace a redukce.

oxidace- oxidační číslo se zvětší 2Mg0→2MgII

redukce-oxidační číslo se zmenší O20→2O-II

Příklad – hoření, elektrolýza, výroba železa, koroze a děje v elektrochemickém článku (galvanický článek).

elektrolýza – je rozklad látky působením stejnosměrného el. proudu. Využití – výroba Al, NaOH, čištění kovů a jejich pokovování.