Bílkoviny

– jsou součástí buněk všech živých organismů.

– jsou to makromolekulární látky obsahující atomy C, H, O, N, popřípadě S, P

Aminokyseliny

– základní stavební látka bílkovin

– spojení aminokyselin mezi:

karboxylovou skupinou – COOH

aminoskupinou – NH₂ druhé aminokyseliny

– vznikají velké molekuly (makromolekuly) obsahující peptidovou vazbu

Peptidová vazba

— CO — NH —

Bílkoviny jsou nepostradatelnou složkou potravy. Jejich vlastnosti závisí na počtu, druhu a uspořádání aminokyselin v jejich makromolekulách.

Živočichové nejsou schopny vytvořit bílkoviny z minerálních látek jako rostliny. Musí je proto přijímat v potravě.

Hlavní zdroje bílkovin

– maso, luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója), vejce, mléko a mléčné výrobky (např. sýry)

Funkce bílkovin

• stavební (kolagen), transportní (hemoglobin), ochranná (keratin), uplatňují se jako enzymy (specifické katalyzátory)

Vlastnosti bílkovin

Srážení bílkovin způsobují:

• koncentrované kyseliny, hydroxidy, alkoholy, těžké kovy, vyšší teploty

Proto tyto vlivy jsou životu škodlivé, někdy i smrtelné.

Sacharidy

Jsou zdrojem energie.
Rozdělení podle složení:
1) Monosacharidy
glukosa: (C 6 H 12 O 6 , hroznový cukr)-bílá krystalická ve vodě rozpustná látka, produkt
fotosyntézy, nachází se v krvi, zdroj energie pro organismy, složka ovoce a medu,
použití: v lékařství umělá výživa (5%roztok), k přípravě sorbitu
fruktosa: (C 6 H 12 O 6 , ovocný cukr)-obsažena v ovoci a medu, nejsladší sacharid
2) Disacharidy
sacharosa: (C 12 H 22 O 11 , řepný cukr)-bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě, výrazná
sladká chuť, je obsažena v řepě cukrovce a cukrové třtině.
použití: sladidlo, konzervační prostředek, melasa (odpad cukrovarů-výroba kyseliny
citronové, krmivo)
maltosa: (C 12 H 22 O 11 , sladový cukr)-sladidlo, vznik ve sladu při výrobě piva→zkvašování na
CH 3 CH 2 OH a CO 2
laktosa: (C 12 H 22 O 11 , mléčný cukr), v mléku
použití: farmacie
3) Polysacharidy
škrob: (C 6 H 10 O 5 ) n -bílá, ve vodě velmi málo rozpustná látka, zásobní sacharid rostlin, složka
potravy (brambory, chléb,a ostatní výrobky z mouky, rýže).
použití: výroba lepidel, plastů, škrobového cukru.
glykogen: (C 6 H 10 O 5 ) n -zásobní sacharid živočichů, ukládá se v játrech a ve svalech, v případě
potřeby se štěpí na jednoduchý cukr→zdroj energie
celulosa: (C 6 H 10 O 5 ) n -bílá pevná látka, stavební sacharid rostlin, složka potravy býložravců a
všežravců
výskyt: velmi čistá v tobolkách bavlníku, stonky lnu a konopí, dřevo stromů asi 50%
celulosy→použití: výroba papíru, plastů, vláken, výbušnin.
Monosacharidy a disacharidy jsou sladké, polysacharidy sladké nejsou.

Tuky
Jsou to estery glycerolu a vyšších mastných kyselin (např. palmitová, stearová, olejová, aj.).
Jsou složkou potravy, v organismech vznikají esterifikací.
GLYCEROL+VYŠŠÍ MASTNÉ KYSELINY→TUK+VODA
Zdroj: rostliny – semena máku, slunečnice, řepky, lnu, sóji, aj. → rostlinné oleje.
živočichové – máslo, sádlo, lůj (z hovězího masa) → živočišné tuky.
Tuky a oleje se ve vodě nerozpouštějí, rozpouštějí se v organických rozpouštědlech (benzin,
toluen, líh aj.).
Ztužování tuků: účinkem vodíku a katalyzátoru (Ni) vznikají z dvojných vazeb vazby
jednoduché, kapalné oleje se mění v tuhé tuky
výhoda – vyšší trvanlivost, odolnost proti žluknutí (rozklad tuků na nepoživatelné páchnoucí
látky účinkem tepla, světla a mikroorganismů)
Výroba mýdel: tuky společně s NaOH nebo KOH se využívají k jejich výrobě.
Mýdla – jsou sodné nebo draselné soli vyšších mastných kyselin. Společně se saponáty patří
k tzv. detergentům, což jsou výrobky s čistícím a pracím účinkem. Saponáty jsou účinnější
než mýdla, ale jsou zdrojem znečištění životního prostředí.

Jsou to sloučeniny, které jsou odvozeny od uhlovodíků, nahrazením jednoho nebo více atomů vodíku jiným prvkem nebo skupinou prvků.

Halogenderiváty uhlovodíků

Obsahují kromě C, H, také halogeny (F, Cl, Br, I).

chlormethan (CH₃Cl, tzv. methylchlorid)- bezbarvý plyn, použití: místní znecitlivění (anesteze), methylační činidlo

chloroform (CHCl_3, trichlormethan) – bezbarvá kapalina, použití jako rozpouštědlo

chlorethen (CH₂=CHCl, tzv. vinylchlorid), bezbarvý karcinogenní plyn

výchozí látka pro výrobu PVC (polyvinylchlorid)

tetrachlormethan (CCl₄) – bezbarvá karcinogenní kapalina, použití jako rozpouštědlo

trichlorfluormethan (CCl₃F)=Freony-zakázány, úbytek ozonu v ozonové vrstvě

DDT – krystalický bílý prášek, použití jako insekticid, ve většině zemí zakázán, ukládá se v tukové tkáni (dravci – špatná reprodukce)

tetrafluorethylen (CF₂=CF₂) – bezbarvý plyn, surovina pro výrobu teflonu

Kyslíkaté deriváty uhlovodíků

Obsahují kromě C, H, také O.

Alkoholy

Jsou deriváty uhlovodíků, které mají v molekule vázanou hydroxylovou skupinu – OH. Mají zakončení – ol.

methanol (CH₃OH, methylalkohol) – kapalná látka, velmi nebezpečný jed, rozpouštědlo, palivo do motorů, k výrobě formaldehydu→(plasty).

ethanol (CH₃CH₂OH, ethylalkohol) – kapalná látka, dobře se mísí s vodou a je to droga

použití: rozpouštědlo, palivo (líh), k výrobě acetaldehydu, kyseliny octové, součást piva, destilátů aj.

denaturovaný líh – z ethylenu, přidání páchnoucích přísad

ethylenglykol (HOCH₂CH₂OH) – odvozený od ethanu, kapalina neomezeně mísitelná s vodou, nebezpečný jed! použití: do nemrznoucích směsí, surovina pro výrobu plastů a syntetických vláken

glycerol (HOCH₂CHOHCH₂OH) – odvozený od propanu, kapalina neomezeně mísitelná s vodou nasládlé chuti

použití: v potravinářství, kosmetice, k výrobě plastů, výbušnin, léků

Alkoholové kvašení – C₆H₁₂O₆ → 2CH₃CH₂OH + 2CO₂

Glukosa se rozkládá za vzniku ethanolu a oxidu uhličitého.

Fenoly

Hydroxylová skupina OH je vázaná na benzenovém kruhu.

fenol – jedovatá krystalická látka, surovina k výrobě plastů, syntetických vláken, barviv, desinfekce

Karbonylové sloučeniny

Jsou deriváty uhlovodíků, které obsahují karbonylovou skupinu C=O

Podle umístění v uhlíkovém řetězci se rozdělují na aldehydy a ketony.

Aldehydy

Karbonylová skupina je na konci řetězce, k ní je vázán uhlovodíkový zbytek a

atom vodíku, v názvu je koncovka –al

formaldehyd (HCHO, methanal)-plynná, štiplavě páchnoucí jedovatá látka (rakovinotvorné účinky)!

použití: surovina k výrobě plastů, dezinfekční a konzervační prostředek (formalín)

acetaldehyd (CH₃CHO, ethanal)-kapalina štiplavého zápachu, důležitý průmyslový meziprodukt

použití: výroba plastů a kyseliny octové

Ketony

Karbonylová skupina je uvnitř uhlíkového řetězce, jsou k ní vázány dva

uhlovodíkové zbytky, v názvu je koncovka –on.

aceton (CH₃COCH₃, propanon)-těkavá a hořlavá kapalina

použití: důležité rozpouštědlo barev a laků, k výrobě plastů

Karboxylové kyseliny

Obsahují karboxylovou skupinu COOH

Karboxylová skupina je složena z karbonylové a hydroxylové skupiny.

kyselina mravenčí (HCOOH, methanová kyselina)-je součástí mravenčího jedu

použití: barvářství, gumárenství, dezinfekční a konzervační prostředek

kyselina octová (CH₃COOH, ethanová kyselina)-kapalná, štiplavě páchnoucí látka, která působí leptavě na pokožku, vyrábí se kvašením z ovoce

použití: potravinářství (ocet), rozpouštědlo, výroba barviv, plastů, solí a esterů

Z domácnosti známe několik karboxylových kyselin:

citronová ( v citrusových plodech), vinná ( hroznové víno), mléčná (kyselé mléko a kyselé zelí), benzoová (konzervace hořčice)

mastné kyseliny – jsou obsažené v tucích, kyselina palmitová, stearová tzv. nasycené kyseliny, olejová – součástí kapalných olejů, tzv. nenasycená kyselina.

Estery

Esterifikace – je chemická reakce mezi karboxylovou kyselinou a alkoholem, vzniká ester a voda

Estery jsou ve vodě nerozpustné, velmi rozšířené v přírodě, tvoří tuky, vosky, vonící složky plodů a rostlin. Používají se jako esence v potravinářství a kosmetice. Rumová esence je ester kyseliny mravenčí a ethylalkoholu. Ananasovou vůni má ester kyseliny máselné a ethylalkoholu.

Uhlovodíky

ALKANY

Jsou to uhlovodíky s jednoduchými vazbami mezi atomy uhlíku a zakončením an.

METHAN (CH₄)-složka zemního, důlního a bahenního plynu. Použití: palivo, výroba acetylenu, vodíku, sazí.

ETHAN (C₂H₆)-vyskytuje se v zemním plynu

PROPAN (C₃H₈)

BUTAN (C₄H₁₀)

Mají větší hustotu než vzduch.

Použití: palivo, automobily na LPG.

Všechny uvedené alkany jsou bezbarvé plyny-se vzduchem tvoří výbušnou směs.

Typy vzorců:

A) souhrnné: C₂H₆

B) strukturní: viz. uč.

C) racionální: CH₃CH₃

Obecný vzorec: C_nH_2n+2 n= počet atomů uhlíku

Izomery – jsou látky, které mají stejný souhrnný vzorec, ale jiné uspořádání atomů v molekule a vlastnosti

ALKENY

Jsou uhlovodíky obsahující jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku, zakončení – en.

ETHYLEN (ETHEN): C₂H₄

Bezbarvý , hořlavý plyn nasládlé vůně. Použití: surovina pro výrobu polyethylenu-(polymer), při dozrávání ovoce ve skladech.

PROPYLEN (PROPEN): C₃H₆ – plynná látka

Použití: výroba polypropylenu-(polymer)

Obecný vzorec: C_nH_2n

Ethylen a propylen se získávají z ropy.

Polymery jsou přírodní nebo syntetické látky s velkými molekulami – makromolekulami. Děj, při kterém z jednoduchých molekul vznikají makromolekuly se nazývá polymerace (výsledná látka polymer).

Bromová voda – je látka, která se používá pro důkaz násobných vazeb (dvojná, trojná) – dojde k jejímu odbarvení

ALKYNY

Jsou uhlovodíky, obsahují jednu trojnou vazbu mezi atomy uhlíku, zakončení yn.

ACETYLEN (ETHYN) (C₂H₂)-plynná, bezbarvá, hořlavá látka

Vzorec:

Použití: při sváření a řezání kovů, surovina pro výrobu PVC, kyseliny octové. V tlakových nádobách označených kaštanovou barvou (dříve bílou).

Obecný vzorec C_nH_2n-2

ARENY

Jsou uhlovodíky, které obsahují v molekule benzenový kruh (uč. str. 47)

Jejich zdrojem je černouhelný dehet a ropa.

Benzen (C₆H₆): hořlavá jedovatá kapalina, páry benzenu mají rakovinotvorné účinky.

Toluen (methylbenzen) (C₆H₅CH₃): kapalná látka, použití: rozpouštědlo barev a laků, k výrobě výbušnin TNT (trinitrotoluen)

CH₃ –tzv. uhlovodíkový zbytek – methyl, vznikne oddělením jednoho atomu H od methanu, podobně ethyl CH₃CH₂, propyl

Naftalen (C₁₀H₈): 2 benzenové kruhy, typicky páchnoucí bílá pevná látka.

Použití: výroba barviv a plastů, dříve k ochraně kožešin a vlněných výrobků před moly.