Kyseliny

kyselina chlorovodíková HCl - je to 35% žíravina, ve škole se často používá při reakci s kovem za vzniku H a soli příslušného kovu, používá se v metalurgii, při výrobě léčiv, k odstraňování nečistot z materiálů, které jí odolávají (sklo, keramika). Kyselina chlorovodíková je látka přirozeně se vyskytující v trávicím traktu mnoha živočichů i člověka, podílí se na trávení přijímané potravy.

kyselina sírová H2SO4 - hlavní surovinou pro její výrobu je síra, je to nejsilnější kyselina používaná v průmyslu, koncentrace 96-98%, v ovzduší je příčinou kyselých dešťů, používá se k výrobě průmyslových hnojiv, plastů, barviv, léčiv, při zpracování ropy, jako náplň olověných akumulátorů do aut aj. Postup výroby má tři hlavní části vyjádřené rovnicemi: 1) S+O2→SO2, 2) 2 SO2+O2 →2 SO3, 3) SO3+H2O→H2SO4

kyselina dusičná HNO3 - 65%, použití při výrobě průmyslových hnojiv, barviv, plastů, výbušnin aj.

kyselina uhličitá H2CO3 – Roztok oxidu uhličitého a kyseliny uhličité ve vodě je podstatou součástí perlivých nápojů v potravinářství, v laboratoři se dá připravit reakcí HCl s vápencem (uhličitan vápenatý), 2HCl+CaCO3→H2O+CO2+CaCl2

Při práci s kyselinou je nezbytné používat ochranné pomůcky a při míchání nikdy nelít vodu do kyseliny.

Hydroxidy

Jsou opakem kyselin. Jsou to také žíraviny, jejich vodným roztokům se říká louhy.

hydroxid sodný NaOH – bílá pevná látka většinou ve formě granulí, vyrábí se elektrolytickým rozkladem roztoku chloridu sodného, použití při výrobě mýdel, při výrobě hliníku z bauxitu, celulosy a papíru ze dřeva, při výrobě tuků, v domácnostech se dá užít při čištění odpadních potrubí. V laboratoři se dá získat touto reakcí:

2 Na + 2 H2O → 2 NaOH + H2

hydroxid vápenatý Ca(OH)2 (tzv.hašené vápno) – bílá pevná látka, ve vodě jen málo rozpustná, získává se z CaO reakcí s vodou, tzn. hašení vápna: CaO+ H2O→Ca(OH)2 , používá se všude tam, kde je potřeba neutralizovat látky kyselých vlastností tzn. v cukrovarech, papírnách, při zpracování kůže, k nátěrům a jako součást malty

Soli

Dělí se na bezkyslíkaté (sulfidy, halogenidy) a kyslíkaté (uhličitany, křemičitany aj.). V laboratoři se dají připravit reakcí kovu s kyselinou: např. Zn + 2HCl → ZnCl2 + H2 nebo neutralizací (reakcí kyseliny a zásady), např. KOH + HCl → H2O + KCl. Asi nejznámější solí je kuchyňská sůl (NaCl)- Těží se v solných dolech, ale většina se získává odpařováním slané mořské vody. Používá se nejen k solení, ale i ke konzervaci masa. V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové aj. Kyslíkaté soli:

1) Uhličitanya) uhličitan vápenatý CaCO3 Vyskytuje se jako nerost (kalcit) nebo složka mnoha hornin (vápenec, křída, mramor). Používá se k výrobě oxidu vápenatého (pálené vápno)-to probíhá ve vápenkách (zahřátí na teplotu kolem 800°C) CaCO3CaO + CO2, součást vápenné malty, kde dochází k reakci hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým přítomným ve vzduchu Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O.

Vznik krápníků:

Uhličitan vápenatý je nerozpustný ve vodě. Pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý: CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2. Roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý. Při poklesu koncentrace oxidu uhličitého v roztoku dochází k rozkladu hydrogenuhličitanu zpět na uhličitan-reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků: Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O.

Další použití CaCO3 : výroba cementu, železa, Ca(OH)2., průmyslových hnojiv aj.

b) uhličitan sodný-soda (Na2CO3)- Vyrábí se z NaCl, použití: výroba skla, mýdla, papíru, v domácnosti jako změkčovadlo vody, krystalizací vznikne hydrogenuhličitan sodný-jedlá soda (NaHCO3)-používá se jako součást kypřících prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů, k neutralizaci poleptání kyselinou či k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení žaludku. Může se také používat jako náplň do hasicích přístrojů.

2) Křemičitany - patří mezi ně nejvíce nerostů (živce, slídy, aj.), jsou to nejrozšířenější soli. Použití např. výroba porcelánu, umyvadel, obkládaček, dlaždic, cihel, střešní krytiny, výroba cementu aj.

3) Sírany - sádra: stavebnictví (sádrokarton, opravy omítky), zdravotnictví. Použití síranů jako průmyslová hnojiva (K2SO4)

4) Dusičnany – použití jako průmyslová hnojiva, říká se jim také ledky (NaNO3, KNO3) dusičnan amonný složka trhavin

5) Fosforečnany – průmyslová hnojiva (NPK-obsahuje 3 prvky, kombinované hnojivo)