Voda, vzduch

Voda

Je směs, pokrývá 71% zemského povrchu, neustálý oběh vody v přírodě – změna skupenství (kapalné, plynné, pevné).  Lidský organismus průměrně 50-60% vody.

Dělení podle obsahu rozpuštěných látek

- destilovaná: žádné soli (laboratorní použití)

- měkká: velice málo solí (dešťová voda)

- tvrdá: větší množství solí (spodní voda)

- minerální: hodně solí a rozpuštěné plyny (minerální prameny)

- slaná (mořská): nejvíce solí (asi 3,5%)

Podle obsahu nečistot:

- pitná: čistá, zdravotně nezávadná, z podzemní vody nebo úpravou povrchové vody ve vodárnách

- užitková: čistá, obsahuje choroboplodné zárodky, k mytí, koupání, praní, napájení zvířat. Nesmí se pít.

- odpadní: znečištěná, čistí se v čistírnách odpadních vod

Čištění vody

- čističky odpadních vod

- samočištění (mikroorganismy + vzdušný kyslík) –příroda

- biologické čištění (mikroorganismy + vzdušný kyslík) –člověk

Podle výskytu:

atmosférická – mraky

povrchová – tekoucí, stojatá, mořská

podzemní – prostá, minerální

Vzduch

Je směs látek vytvářející atmosféru Země. Obsahuje 78% dusíku, 21% kyslíku, zbytek 1% tvoří Ne, Ar, CO2, vodní pára, částečky prachu, mikroorganismy. Vzduch se průmyslově zpracovává destilací: nejprve se zkapalní a pak se destilací odděluje N2, O2 a vzácné plyny.

Smog: je různorodá směs mlhy, prachu a kouře, působí nepříznivě na lidské zdraví

Skleníkový efekt – atmosféra způsobuje ohřívání planety, propouští sluneční záření a zároveň zadržuje část tepla vyzařovaného z povrchu Země

ozonová vrstva – část stratosféry, chrání planetu před UV zářením

ozonová díra – zeslabení ozonové vrstvy (Freony)

Názvosloví – opakování

Názvosloví oxidů

Pravidla pro tvoření vzorců:

1) Značky prvků se píší v obráceném pořadí než jsou v názvu (např. oxid uhelnatý, vzorec CO)

2) Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II

3) oxidační číslo druhého prvku zjistíme podle koncovky přídavného jména (např. koncovce natý odpovídá oxidační číslo II), koncovek je celkem osm a je nutno je ovládat nazpaměť

4) Pomocí křížového pravidla převedeme obě čísla dolů za značky prvků (pozn. pokud jsou obě čísla dělitelná dvěma tak je vykrátíme) např. C2O4 vykrátíme na CO2

5) Součet oxidačních čísel ve sloučenině musí být roven nule.

Pravidla pro tvoření názvů ze vzorce:

1) Určíme oxidační číslo kyslíku, které má v oxidech hodnotu -II,  např. CO-II

2) Zjistíme oxidační číslo druhého prvku ve sloučenině podle rovnice 1*(-II)+1*?=x, součet oxidačních čísle ve sloučenině musí být roven nule, proto za neznámou dosadíme II,           pak 1*(-II)+1*II=0

3) Podle tohoto čísla odvodíme název, např oxid uhelnatý (II odpovídá koncovce natý)

Chemické reakce

Chemické reakce

1) Zákon zachování hmotnosti

Součet hmotností výchozích látek a produktů se během chemické reakce nemění.

2) Zákon zachování energie

Energie při chemických reakcích nevzniká ani nezaniká, mění se pouze jedna forma energie v jinou (teplo, světlo, el. energie).

exotermické reakce – vzniká při nich teplo (HCl+Zn→ZnCl2+H2)

endotermické reakce – teplo je nutno dodat (CaCO3→CaO+CO2)

reakce skladné – vedou od látek jednodušších ke složitějším (Cu+O2→CuO)

reakce rozkladné – vedou od látek složitějších k jednodušším (CaCO3→CaO+CO2)

Rychlost chemické reakce závisí na:

  • koncentraci látek v roztoku

  • na velikosti povrchu pevné látky

  • na teplotě

  • na přítomnosti katalyzátoru (látka urychlující reakci např. MnO2)

  • na druhu látky

Redoxní reakce

Jsou to chem. reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce se skládá z oxidace a redukce.

oxidace- oxidační číslo se zvětší 2Mg0→2MgII

redukce-oxidační číslo se zmenší O20→2O-II

Příklad – hoření, elektrolýza, výroba železa, koroze a děje v elektrochemickém článku (galvanický článek).

elektrolýza – je rozklad látky působením stejnosměrného el. proudu. Využití – výroba Al, NaOH, čištění kovů a jejich pokovování.

Směsi

A) Směsi

Směsi jsou látky, které se skládají ze dvou nebo více jednodušších chemických látek-složek. Dělíme je na:

a) stejnorodé směsi (roztoky) – směsi, v nichž původní látky okem nerozlišíme (např. voda a sůl)

podle koncentrace rozpuštěné látky rozlišujeme roztoky zředěné, koncentrované a nasycené

b) různorodé směsi – směsi, v nichž původní látky okem odlišíme (např. voda a písek)

Různorodé směsi mohou být v různých formách:

- suspenze – voda+křída

- emulze – voda+olej (různá hustota)

- pěna – jar+vzduch

- aerosol – dým – prach na ulici

– mlha – mraky, mlha

Metody používané při oddělování směsí

- usazování: oddělení vzájemně nerozpuštěných složek s odlišnou hustotou (voda a písek)

- odstřeďování: oddělení složek o různých hustotách využitím odstředivé síly (oddělování suspenze)

- filtrace: oddělení pevné složky od kapalné (nebo pevné od plynné složky), jako filtr slouží síto, písek, tkanina, filtrační papír

- krystalizace: rozpuštěná látka se získává z roztoku odpařováním (např. sůl z mořské vody)

- destilace: využití odlišných teplot varu jednotlivých složek, kapalná látka se mění v látku plynnou a plynná látka opět v kapalnou (např. destilovaná voda)

- sublimace: zahřátím přeměna z pevného skupenství ve skupenství plynné (naftalen, jod)

- extrakce (vyluhování): využití schopnosti rozpouštět se v určitém rozpouštědle (získávání olejů)

Látky

CHEMIE JAKO VĚDA

Chemie je přírodní věda zabývající se vlastnostmi, složením a přeměnami látek.

Fyzikální děj: nemění se chemická podstata látek (pouze změna skupenství – např. tání ledu)

Chemický děj: z původních chemických látek vznikají jiné chemické látky (např. reakce kyseliny a zinku, vzniknou nové látky)

LÁTKY

Látka je veškerá hmota, která tvoří neživou a živou přírodu. Má určité vlastnosti (vzhled, barva, zápach, skupenství aj.). Všechny předměty kolem nás jsou tvořeny látkami – nazýváme je tělesa. Mají různý tvar, barvu aj. Zajímá nás jejich složení (ze železa atd.).

Látky dělíme podle složení na:

A) směsi

B) chemické látky (chemicky čisté látky). Směsi se pak dále dělí na stejnorodé a různorodé. Chemická látka je látka, která má v každé své části stejné chemické složení (chemicky čistá látka) a lze ji vyjádřit vzorcem nebo značkou. Chemické látky dělíme na prvky a sloučeniny.